František Čermák (architekt)

František Čermák
Narození2. dubna 1903
Nové Strašecí
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. října 1998 (ve věku 95 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Alma materFakulta architektury ČVUT
Povoláníarchitekt, vysokoškolský učitel a učitel
OvlivněnýAntonín Engel
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Čermák, křtěný František Filip (2. dubna 1903, Nové Strašecí[1]9. října 1998, Praha) byl český architekt.

Životopis

František Čermák se narodil 2. dubna 1903 v Novém Strašecí. Roku 1922 úspěšně maturoval na reálném gymnáziu v Praze. V letech 1922 až 1927 studoval architekturu na ČVUT v Praze, kde se stal žákem Antonína Engela.[2] Stane se dokonce Engelovým asistentem v letech 19341939. Zde se seznámil s Gustavem Paulem, svým budoucím spolupracovníkem. Roku 1929 navrhl svou první realizaci, a to Vilu soudního rady Hartla v Čerčanech.[3]

Ve třicátých letech 20. století začíná spolupracovat s Gustavem Paulem. Jejich první prací je projekt krematoria ve Strašnicích roku 1926. Spolu předložili více než padesát návrhů na stavby, avšak jen malá část z nich byla zrealizována. Oba architekti vyhráli také soutěž na novou nemocnici v Praze-Motole, její výstavbě ale zabránila druhá světová válka.[4]

Po druhé světové válce vyhrál architektonickou soutěž na budovu Národního shromáždění na Letné. Kvůli komunistickému puči byl však projekt zrušen.[5] Spolu s dalšími architekty pak navrhl dostavbu areálu fakulty elektrotechniky ČVUT v Dejvicích a později i budovu fakulty stavební a architektury. Zásluhou Františka Čermáka byl na ČVUT otevřen obor zdravotnické stavby, kde spolu se svými studenty a asistenty shromáždil množství materiálů, plánů i fotografií v Československu i v zahraničí a vytvořil z nich archiv zdravotnických staveb.[6]

František Čermák zemřel 9. října 1998 v Praze.

Dílo

Realizace

  • Vila soudního rady Hartla, Čerčany, (1929)
  • Rodinný dům (s. L. Třískou, J. Bezecným), Konopišťská čp. 739/XIII., Praha (1931–1932)
  • Sanatorium (s. Gustavem Paulem, Antonínem Tenzerem), Vráž u Písku (1934–1935),
  • Kancelářský a nájemní dům (s. G. Paulem), Křížová čp. 2143/XVI., Praha-Smíchov (1934–1935),
  • Nástavba nájemního domu, Americká čp. 703/XII., Praha (1934–35),
  • Budova policejního ředitelství (spolu s G. Paulem a Václavem Neckářem), Anglické nábřeží 1778/7, Plzeň (s 1936–1939)
  • Prozatímní baráková nemocnice Motol, V úvalu 84 (s. G. Paulem), Praha-Motol (1942),
  • Nemocnice, Chrudim (1948–1957)
  • Šiklův ústav Městské všeobecné veřejné nemocnice (s G. Paulem), Plzeň (1948–1949)
  • Studentské koleje, Koněvova čp. 93/XI., Praha-Žižkov (1953),
  • Menza (s. G. Paulem), Jugoslávských partyzánů čp. 1580/XIX., Praha-Dejvice (1957–1967)
  • Budovy Fakulty strojní a elektrotechnické ČVUT (s. V. Hladíkem, G. Paulem), Technická čp. 1902/XIX., Praha-Dejvice (1959–1965)
  • Fakulta stavební ČVUT (s. G. Paulem, Jaroslavem Paroubkem), Thákurova čp. 2077/XIX., Praha-Dejvice (1962–1983)

Nezrealizované projekty

  • Projekt městské infekční nemocnice v Bratislavě (1930)
  • Nemocnice v Záhřebu (1931)
  • Sanatorium TBC, Vyšné Hágy (1932)
  • Klinická nemocnice Motol (1936, 1937)
  • Budova Národního shromáždění na Letné (1947)

Bibliografie

  • Studie vysokoškolského centra v Praze, 1945 (spolu s Gustavem Paulem)
  • Stavby zdravotnické, 1949

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Nové Strašecí
  2. ČERMÁK František 2.4.1903-9.10.1998 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-07-21]. Dostupné online. 
  3. ČERMÁK František. www.arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2020-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-22. 
  4. Pozapomenuté duo Čermák a Paul a jejich moderní nemocnice | Design. Lidovky.cz [online]. 2013-05-16 [cit. 2020-07-21]. Dostupné online. 
  5. Parlament nebo univerzita na Letné? Podívejte se. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2007-04-07 [cit. 2020-07-22]. Dostupné online. 
  6. KOPECKÁ, Kristýna. František Čermák – Gustav Paul. Zdravotnické stavby 30.–60. let. Praha, 2013. Diplomová práce. Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Ústav dějin umění. Vedoucí práce PhDr. Richard Biegel, Ph.D.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
ElectroEng Faculty, Prague Dejvice.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Elektrotechnická fakulta ČVUT v Dejvicích (Praha 6) v Technické ulici
Prague CTU FSV 19891121-2.jpg
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 3.0
České vysoké učení technické, Praha 6 - Dejvice, budova B a C, fakulta stavební a fakulta architektury, 21. listopadu 1989