František Černý (herec)
| František Černý | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. července 1904 Praha-Nusle  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 18. ledna 1963 (ve věku 58 let) Praha  Československo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Černý (2. července 1904 Praha-Nusle[1] – 18. ledna 1963 Praha) byl český divadelní a filmový herec.
Život
Narodil se jako jeden ze tří sourozenců (měl bratra a sestru) Františka Černého a jeho ženy Anny Skřivanové. Účinkoval například jako alchymista Honza Skoták (alias Jeroným Alessandro Scotta) ve filmech Císařův pekař a Pekařův císař nebo jako kuchař ve filmové pohádce Byl jednou jeden král.... Celkem natočil 100 filmů. Ve třicátých letech 20. století patřil ke kmenovým členům ansámblu Osvobozeného divadla Jiřího Voskovce a Jana Wericha, kde ztělesňoval především role dobromyslných a chytrých tlouštíků (bůh Dionýsos ve hře Osel a stín, Franta Bidon ve hře Rub a líc), ale i zazobaných měšťanostů (Královský prévot v Baladě z hadrů nebo rakvář ve hře Nebe na zemi). Znamenitou karikaturu maloměšťáka (hokynář Zbyšek Půlpán) vytvořil ve hře Panorama 1927–1937. Účinkoval rovněž ve filmech V+W Hej rup! a Svět patří nám.
Teprve v roce 1951 se oženil s Boženou Zalabákovou (1910). Poslední filmy natáčel v roce 1958, už nemocný a pohublý. Zemřel v pouhých 58 letech.
Citát
| „ | Franta Černý byl svým způsobem velice jednoduchej člověk, nebyl ani zdaleka intelektuál, a bylo na něm taky hezký, že se nesnažil...nepředstíral, že by byl intelektuál, čímž se uchránil být paintelektuál. On byl velmi tlustej, a přitom byl velmi pružnej; v tý svý tloušťce byl půvabnej. A výbornej rybář a já s ním jezdíval na ryby a dycky jsme zažili spolu velkou srandu. On nás měl rád a my jsme ho měli taky rádi a on nám věřil. | “ |
| — Jan Werich[2] | ||
Divadelní role, výběr
- 1932 V+W: Robin Zbojník, šerif nottinghamský, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1933 V+W: Osel a stín, Dionysos, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1933 V+W: Svět za mřížemi, Hector Litter, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1934 V+W dle E. M. Labiche: Slaměný klobouk, manžel, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1934 V+W: Kat a blázen, Blasco Ibane, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1936 V+W: Balada z hadrů, prévot z Chateletu, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1937 V+W: Těžká Barbora, Hejtman Bols, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1938 V+W: Pěst na oko aneb Caesarovo finale, hodnostář, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1956 Florimond Hervé: Mamzelle Nitouche, Loriot, Státní divadlo v Karlíně, režie Oldřich Nový
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Václava v Nuslích
- ↑ František Cinger: Smějící se slzy aneb soukromý život Jana Wericha, Formát, Praha, 2004, str. 56, ISBN 80-86718-33-6
Literatura
- František Cinger: Smějící se slzy aneb soukromý život Jana Wericha, Formát, Praha, 2004, str. 56–7, ISBN 80-86718-33-6
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 105, 146, 175, 261, 368, 382, 425.
- Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 171–173.
- Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 120, 122, 124, 127–8, 134, 139, 141–3, 225–6
- Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha 1981, 247 s.
- Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s.
- Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Hra Panorama 1927–1937, která byla pokládána za ztracenou, je zde v oddílu "Osvobozené divadlo neznámé" rekonstruována z rukopisů. Blíže viz [1]
- Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 131, 178
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 202–203.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 28.
Související články
Externí odkazy
Osoba František Černý ve Wikicitátech- Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, rodina Franze Černého *1873
- František Černý v Česko-Slovenské filmové databázi
- František Černý ve Filmové databázi
- František Černý na Kinoboxu
- František Černý v Internet Movie Database (anglicky)
- Galerie prvorepublikových herců - František Černý
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Franta Černý, český herec (foto před rokem 1941)