František Šístek

PhDr. František Šístek, Ph.D.
František Šístek (26. května 2014)
Narození	18. března 1977 (47 let) Most
Alma mater	Středoevropská univerzita (do 2001) Univerzita Karlova (do 2007)
Povolání	historik, překladatel, balkanista, kulturní antropolog a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Historický ústav AV ČR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Šístek (* 18. března 1977 Most)^[1][2] je český historik a balkanista. Ve svém výzkumu se zaměřuje na Balkán, jeho moderní dějiny, tradiční společnosti, modernizaci a nacionální identity. Věnuje se také konceptualizaci a interpretaci balkánských dějin či otázkám obrazů a stereotypů druhého.

Od roku 2011 působí jako interní pracovník a vyučující na Katedře ruských a východoevropských studií na Institutu mezinárodních studií, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Působí jako vědecký pracovník a zástupce vedoucího Oddělení moderních transnacionálních a intelektuálních dějin v Historickém ústavu AV ČR v Praze.[3]

František Šístek vystudoval bakalářský obor „Mezinárodní teritoriální studia“ (IMS, FSV UK). V magisterském studiu pokračoval na Středoevropské univerzitě v Budapešti v oboru „Modern History of Central Europe“. Doktorát dokončil v roce 2007 v oboru „Sociální a kulturní antropologie“ na Fakultě humanitních studií, Univerzity Karlovy.^[3] Absolvoval výzkumné pobyty v Center for Advanced Study v Sofii[4] a na Segedínské univerzitě, vyučoval také na Fakultě politických věd Univerzity v Sarajevu.[5]

Ve své vědecké práci se nejčastěji zaměřoval na Černou Horu. Díky tomu se stal světově uznávaným montenegristou.^[4][5] V českém jazyce pak publikoval v roce 2017 první ucelenou publikaci o dějinách Černé Hory.

Pravidelně se vyjadřuje ve veřejném prostoru k aktuálnímu dění na Balkáně. V roce 2016 tak například komentoval migrační vlnu vzhledem k tzv. balkánské cestě^[6] nebo situaci ohledně procesu v Haagu s Ratko Mladićem.^[7]

V roce 2011 získal Šístek Prémii Otto Wichterleho pro mladé vědecké pracovníky Akademie věd ČR.^[8] V roce 2021 získal za rukopis knihy Jevreji u Crnoj Gori od antike do holokausta (Židé v Černé Hoře od antiky po holokaust) druhou cenu v prestižní literární soutěži Federace židovských obcí Srbska (65. nagradni konkurs SJOS za 2021. godinu) pro nejlepší rukopisy na židovské téma v jihoslovanských jazycích.^{[9] [10] [11]} Je členem Matice černohorské (Matica crnogorska) a vedoucím redaktorem časopisu Slovanský přehled, který se zaměřuje na dějiny národů střední, východní a jihovýchodní Evropy.^[12] Je členem organizačního výboru mezinárodních interdisciplinárních konferencí Balkan Express, největších balkanistických konferencí pravidelně konaných v ČR.^[13] Je předsedou Českého národního komitétu balkanistů v rámci České společnosti pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia.[6]

Mimo vědeckou činnost se František Šístek věnuje také literární činnosti. V Literární soutěži Šrámkovy Sobotky získal v roce 1998 1. cenu za poezii a v roce 1999 1. cenu za prózu.[7][8] V roce 2017 přeložil knihu krátkých próz Jeden bílý den bosenského spisovatele Adina Ljuci,^[14] v roce 2019 Ljucovu básnickou sbírku Stalaktit.^[15]

Monografie

• The Jews of Montenegro: From Invisibility to a Community, Cetinje: Faculty of Montenegrin Language and Literature / Institute of History of the Czech Academy of Sciences 2024, 606 str.
• Istorija Crne Gore, Podgorica: Matica crnogorska 2022, 805 str.
• Jevreji u Crnoj Gori od antike do Holokausta, Cetinje: Fakultet za crnogorski jezik i književnost 2022, 360 s.
• František Šístek (ed.): Imagining Bosnian Muslims in Central Europe: Representations, Transfers and Exchanges, New York and Oxford: Berghahn Books 2021, 302 s.
• Dějiny Černé Hory, Praha: NLN – Nakladatelství Lidové noviny 2017, 616 str.
• Bedřich Loewenstein – Milan Hlavačka – František Šístek (eds.): Násilí: jiná moderna, Praha: Historický ústav 2017, 324 str.
• Narativi o identitetu. Izabrane studije o crnogorskoj istoriji, Podgorica: Matica crnogorska 2015, 392 str.
• Junáci, horalé a lenoši. Obraz Černé Hory a Černohorců v české společnosti, 1830-2006, Praha: Historický ústav 2011, 292 str.
• Naša braća na jugu. Češke predstave o Crnoj Gori i Crnogorcima 1830-2006, Cetinje - Podgorica: Matica crnogorska 2009, 304 str.
• Pavel Hradečný - Ladislav Hladký - Pavla Burdová Hradečná - Virgjil Monari - František Šístek: Dějiny Albánie, Praha: NLN 2008, 720 str.
• Černá Hora (stručná historie státu), Praha: Libri 2007, 128 str.
• Mirjam Moravcová - David Svoboda - František Šístek (eds.): Pravda, láska a ti na "východě". Obrazy středoevropského a východoevropského prostoru z pohledu české společnosti, Praha: FHS UK 2006, 239 str.

Články a kapitoly v monografiích (výběr)

"The Kingdom of Montenegro: A State Lost in the Great War", In: Paul R. Bartrop (ed.), The Routledge History of the First World War, New York and London: Routledge, 2024, str. 230-240.^[16]

"Monuments and Commemorations of Fallen Soldiers from the First World War in Montenegro, 1918-1941", In: Božidar Jezernik - Vijoleta Herman Kaurić - Ljiljana Dobrovšak (eds.), Commemorating the First World War in the Former Yugoslavia, Ljubljana: Založba Univerze v Ljubljani, 2024, str. 117-146.^[17]

"Prikazi i reinterpretacije Sarajevskog atentata u javnom diskursu u Češkoj", In: Dževad Juzbašić – Zijad Šehić (edd.), Prilozi o historiografiji Bosne i Hercegovine (2001–2017), vol. 1, Sarajevo: Akademija nauka i umjetnosti Bosne i Hercegovine, 2020, str. 219–243.

"Der slawische Halbmond. Tschechische Darstellungen bosnisch-herzegowinischer Muslime in Literatur, Reiseberichten und Memoiren (1878–1918)", In: Clemens Ruthner – Tamara Scheer (eds.), Bosnien-Herzegowina und Österreich-Ungarn: Annäherungen an eine Kolonie, Tübingen: Narr Francke Attempto, 2018, str. 279-306.

"The Contested Memory of the First World War in Montenegro", In: Traditiones 47, Ljubljana, 2018, str. 63–86.[9]

"Die nationalen Minderheiten in den internationalen Beziehungen und der Gesetzgebung Jugoslawiens", In: Kateřina Králová – Jiří Kocian – Kamil Pikal (eds.), Minderheiten im sozialistischen Jugoslawien. Brüderlichkeit und Eigenheit, Frankfurt am Main: Peter Lang, 2016, str. 27–72.

"Regimes of Historicity, Identity, and Temporality in Montenegro, 1905–45", In: Diana Mishkova – Balázs Trencsényi – Marja Jalava (edd.), „Regimes of Historicity“ in Southeastern and Northern Europe, 1890–1945: Discourses of Identity and Temporality, Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2014, str. 82–100.

"Slavic South into Wild Balkans. Conceptualization of South Eastern Europe in Czech Society, 19th–21st Centuries", in: Ivan Parvev – Maria Baramova (edd.), Dvuvekovnijat pât na edno ponjatie. „Balkanskijat poluostrov“ (1808–2008), Sofia: University St. Kliment Ohridski, 2014, str. 155–166.

"Clericalization of Nationalism. Interpreting the Religious Rivalry between Serbian and Montenegrin Orthodox Churches, 1989–2009", In: András Máté-Tóth – Cosima Rughiniş (eds.), Spaces and Borders. Current Research on Religion in Central and Eastern Europe, Berlin and Boston: De Gruyter, 2011, str. 117–130.

F. Šístek - Bohdana Dimitrovová, "National Minorities in Montenegro after the break-up of Yugoslavia", In: Florian Bieber (ed.), Montenegro in Transition: Problems of Identity and Statehood, Baden-Baden: Nomos, 2003, str. 159-179.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Šístek na Wikimedia Commons

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Šístek
• Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)