František Šístek

PhDr. František Šístek, Ph.D.
Narození18. března 1977 (46 let)
Most
Povoláníhistorik, překladatel, balkanista, kulturní antropolog a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléFakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Historický ústav AV ČR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Šístek během prezentace 2017

František Šístek (* 18. března 1977 Most)[1][2] je český historik a balkanista. Ve svém výzkumu se zaměřuje na Balkán, jeho moderní dějiny, tradiční společnosti, modernizaci a nacionální identity. Věnuje se také konceptualizaci a interpretaci balkánských dějin či otázkám obrazů a stereotypů druhého.

Od roku 2011 působí jako interní pracovník a vyučující na Katedře ruských a východoevropských studií na Institutu mezinárodních studií, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Působí jako vědecký pracovník a zástupce vedoucího Oddělení moderních transnacionálních a intelektuálních dějin v Historickém ústavu AV ČR v Praze.[3]

Život

František Šístek vystudoval bakalářský obor „Mezinárodní teritoriální studia“ (IMS, FSV UK). V magisterském studiu pokračoval na Středoevropské univerzitě v Budapešti v oboru „Modern History of Central Europe“. Doktorát dokončil v roce 2007 v oboru „Sociální a kulturní antropologie“ na Fakultě humanitních studií, Univerzity Karlovy.[3] Absolvoval výzkumné pobyty v Center for Advanced Study v Sofii[4] a na Segedínské univerzitě, vyučoval také na Fakultě politických věd Univerzity v Sarajevu.[5]

Ve své vědecké práci se nejčastěji zaměřoval na Černou Horu. Díky tomu se stal světově uznávaným montenegristou.[4][5] V českém jazyce pak publikoval v roce 2017 první ucelenou publikaci o dějinách Černé Hory.

Pravidelně se vyjadřuje ve veřejném prostoru k aktuálnímu dění na Balkáně. V roce 2016 tak například komentoval migrační vlnu vzhledem k tzv. balkánské cestě[6] nebo situaci ohledně procesu v Haagu s Ratko Mladićem.[7]

V roce 2011 získal Šístek Prémii Otto Wichterleho pro mladé vědecké pracovníky Akademie věd ČR.[8] V roce 2021 získal za rukopis knihy Jevreji u Crnoj Gori od antike do holokausta (Židé v Černé Hoře od antiky po holokaust) druhou cenu v prestižní literární soutěži Federace židovských obcí Srbska (65. nagradni konkurs SJOS za 2021. godinu) pro nejlepší rukopisy na židovské téma v jihoslovanských jazycích.[9] [10] [11] Je členem Matice černohorské (Matica crnogorska) a vedoucím redaktorem časopisu Slovanský přehled, který se zaměřuje na dějiny národů střední, východní a jihovýchodní Evropy.[12] Je členem organizačního výboru mezinárodních interdisciplinárních konferencí Balkan Express, největších balkanistických konferencí pravidelně konaných v ČR.[13] Je předsedou Českého národního komitétu balkanistů v rámci České společnosti pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia.[6]

Mimo vědeckou činnost se František Šístek věnuje také literární činnosti. V Literární soutěži Šrámkovy Sobotky získal v roce 1998 1. cenu za poezii a v roce 1999 1. cenu za prózu.[7][8] V roce 2017 přeložil knihu krátkých próz Jeden bílý den bosenského spisovatele Adina Ljuci,[14] v roce 2019 Ljucovu básnickou sbírku Stalaktit.[15]

Publikace

  • Istorija Crne Gore, Podgorica: Matica crnogorska 2022, 805 str.
  • Jevreji u Crnoj Gori od antike do Holokausta, Cetinje: Fakultet za crnogorski jezik i književnost 2022, 360 s.
  • František Šístek (ed.): Imagining Bosnian Muslims in Central Europe: Representations, Transfers and Exchanges, New York and Oxford: Berghahn Books 2021, 302 s.
  • Dějiny Černé Hory, Praha: NLN – Nakladatelství Lidové noviny 2017, 616 str.
  • Bedřich LoewensteinMilan Hlavačka – František Šístek (eds.): Násilí: jiná moderna, Praha: Historický ústav 2017, 324 str.
  • Narativi o identitetu. Izabrane studije o crnogorskoj istoriji, Podgorica: Matica crnogorska 2015, 392 str.
  • Junáci, horalé a lenoši. Obraz Černé Hory a Černohorců v české společnosti, 1830-2006, Praha: Historický ústav 2011, 292 str.
  • Naša braća na jugu. Češke predstave o Crnoj Gori i Crnogorcima 1830-2006, Cetinje - Podgorica: Matica crnogorska 2009, 304 str.
  • Pavel Hradečný - Ladislav Hladký - Pavla Burdová Hradečná - Virgjil Monari - František Šístek: Dějiny Albánie, Praha: NLN 2008, 720 str.
  • Černá Hora (stručná historie státu), Praha: Libri 2007, 128 str.
  • Mirjam Moravcová - David Svoboda - František Šístek (eds.): Pravda, láska a ti na "východě". Obrazy středoevropského a východoevropského prostoru z pohledu české společnosti, Praha: FHS UK 2006, 239 str.

Odkazy

Reference

  1. František Šístek v Lexikonu historiků a historiček 2022. [cit. 5. 6. 2023]
  2. ATLAS.CZ, Pavel Kotrla - pkotrla @. František Šístek. casopis-texty.cz [online]. [cit. 2018-03-12]. Dostupné online. 
  3. Fakulta sociálních věd - PhDr. František Šístek, Ph.D.. krvs.fsv.cuni.cz [online]. [cit. 2018-02-27]. Dostupné online. 
  4. Identiteta ima više, ali se u Crnoj Gori sužavaju na 'biti Srbin ili Crnogorac'. Radio Slobodna Evropa [online]. [cit. 2018-02-27]. Dostupné online. (srbochorvatsky) 
  5. Drugi dan sajma u znaku brojnih promocija: Marina Vujičić i Franišek Šistek u centru pažnje posjetilaca. Kolektiv ME. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-10. (srbsky)  Archivováno 10. 6. 2020 na Wayback Machine.
  6. Události, komentáře — Česká televize. Česká televize [online]. [cit. 2018-02-27]. Dostupné online. 
  7. Studio ČT24. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2018-02-27]. Dostupné online. 
  8. Prémie Otto Wichterleho - Akademie věd České republiky. www.avcr.cz [online]. [cit. 2018-02-27]. Dostupné online. 
  9. Rezultati 65. nagradnog konkursa za radove sa jevrejskom temom. Savez jevrejskih opština Srbije [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. (srbsky) 
  10. WWW.ANTENAM.NET. Nagrađena knjiga Františeka Šisteka koju će izdati FCJK. Antena M [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. (srbsky) 
  11. Portal Analitika - najvažnije vijesti iz Crne Gore i svijeta. Portal Analitika [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. 
  12. Historický ústav AV ČR - Seznam pracovníků. www.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-01-21]. Dostupné online. 
  13. [1]
  14. Knihovna Václava Havla. www.vaclavhavel-library.org [online]. [cit. 2018-02-27]. Dostupné online. 
  15. [2]

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Sistek presentation.png
Autor: KRVS, Licence: CC BY-SA 4.0
František Šístek během prezentace v roce 2017
Frantisek sistek.jpg
Autor: Katedra ruských a východoevropských studií, Licence: CC BY-SA 4.0
František Šístek