František Šimer

Prof. MUDr. František Šimer
Univerzitní profesor MUDr. František Šimer
Univerzitní profesor MUDr. František Šimer
Narození20. dubna 1899
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. září 1943 (ve věku 44 let)
Berlín, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven
Povoláníprimář interního oddělení
ZaměstnavatelPlzeňská městská nemocnice
TitulUniverzitní profesor MUDr.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Šimer (20. dubna 1899 Praha – 8. září 1943 Berlín, věznice Plötzensee[1]) byl český lékař, vysokoškolský pedagog. Pro odbojovou činnost byl nacisty popraven.

Život

Absolvoval lékařskou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 1929 až 1931 absolvoval studijní pobyt v biochemickém ústavu v Middlesex-Hospital v Londýně. Ve školním roce 1938–1939 byl přednostou Ústavu patologické fyziologie Univerzity Komenského v Bratislavě, kde přednášel a stačil napsat troje skripta. V souvislosti s rozpadem Československa odešel na základě vlastního rozhodnutí do Plzně, i když mohl na Slovensku působit i nadále.[2][3]

V roce 1939 byl jmenován[4][5] primářem interního oddělení Plzeňské městské nemocnice, dnešní (2017) II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.[5] Profesor MUDr. František Šimer pracoval na klinice spolu se svým asistentem MUDr. Vilémem Hlinkou.[6]

Jeho manželkou byla slovenská malířka Ester Šimerová-Martinčeková. V osobě primáře Šimera se spojily nesporné kvality lékařské s osobní odvahou při pomoci domácímu protiněmeckému odboji.

Odbojová činnost

Lékaři Šimer a Hlinka v prostorách kliniky ukrývali ilegální odbojové pracovníky, kteří tak získali čas k vyhotovení falešných osobních dokladů, jež jim umožňovaly život v ilegalitě na různých místech protektorátu.[5] Oba lékaři tak během druhé světové války zachránili několik životů ilegálních pracovníků. Nejen že osoby hledané gestapem ukrývali, ale sháněli pro ně i stravovací lístky, falešné křestní a domovské doklady, fiktivní občanské legitimace apod. Pacientům, kterým hrozilo vězení z politických důvodů nebo přesun do koncentračního tábora, prodlužovali nemocniční pobyt nebo vystavovali osvědčení o pracovní neschopnosti.[7] Od léta 1941 do června 1942 nalezli na tomto oddělení postupně útočiště čelní představitelé ilegální organizace Ústřední vedení odboje domácího (ÚVODu) z Prahy: podplukovník Tomáš Berka; inspektor I. třídy finanční stráže Karel Prokop; radiotelegrafista Otto Linhart[8] a jeho bratr Václav Linhart; organizátor ÚVODu v západních Čechách MUC. Václav Rusý; radista svobodník Oldřich Dvořák (z paradesantního výsadku STEEL) a dalších asi 25 ilegálních pracovníků.[9][10]

Prozrazení, zatčení, odsouzení, ...

Jejich protiněmecká činnost byla prozrazena[5] a oba lékaři byli dne 2. srpna 1942[9][11] zatčeni a ještě téhož roku obviněni z následujících deliktů:[7]

  • Provádění finančních sbírek ve prospěch lidí hledaných gestapem;[12]
  • rozšiřování letáků a jiného tisku Říši nepřátelského;[12]
  • organizované zcizování potravinových lístků pro osoby hledané gestapem;[12]
  • zcizování úředních listin pro vystavování osobních dokumentů na falešná jména osobám hledaných gestapem;[12]
  • zhotovení vysílací stanice a její činnosti proti Říši;[12]
  • ukrývání zbraní a jiných výbušnin a[12]
  • organizovaná činnost pro krytí a úschovu osob hledaných gestapem.[12]

Text obžaloby sestavili vyšetřující soudci v Plzni.[7] Vzhledem k závažnosti deliktů (uvedených v některých bodech), které měly povahu těžkých trestných činů, byla kauza obou lékařů přesunuta v prosinci 1942 do Berlína k lidovému soudu.[7] Ten odsoudil v únoru roku 1943 Františka Šimera na patnáct let odnětí svobody a Viléma Hlinku na osm let odnětí svobody (vinni ve všech výše uvedených bodech).[7] Ovšem proces byl znovu otevřen. Proběhla další slyšení a pro oba lékaře padl rozsudek smrti. Oba byli popraveni 8. září 1943[9][11] v ranních hodinách.[7] V noci ze 7. na 8. září bylo popraveno 186 vězňů.

Manželka Ester se pokoušela svého manžela zachránit i za cenu rozprodání majetku. Milosti sice dosáhla, ale František Šimer byl popraven dříve, než byla milost doručena.[13]

Pamětní deska

Pamětní deska ve fakultní nemocnici Plzeň-Bory

V Plzni poblíž ulice Edvarda Beneše na zdi pavilonu profesora Dr. Františka Šimera (ve Fakultní nemocnici Bory) se nachází [p 1] pamětní deska se jmény obou lékařů.[14] Na pamětní desce je nápis:

ZDE PŮSOBILI

UNIV. PROFESOR MUDR. FRANTIŠEK ŠIMER
A JEHO ASISTENT MUDR. VILÉM HLINKA.

ZA VLASTENECKOU ČINNOST V R. 1941 - 42 BYLI ŽALÁŘOVÁNI
A 8. IX. 1943 V BERLÍNĚ POPRAVENI.

PLZEŇSKÁ ŽUPA Ú.J. ČS. LÉKAŘŮ

text na pamětní desce[14]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ GSP souřadnice: 49°43′56″ s. š., 13°22′33″ v. d. [14]

Reference

  1. ↑ KÖSTER, Freimut. In Erinnerung an Karlrobert Kreiten (1916–1943), Künstler, Pianist, Terroropfer [online]. ©2002–2017 [cit. 15. 9. 2017]. Dostupné z: http://karlrobertkreiten.de/nachruf/namen-der-hingerichteten.php
  2. ↑ M. Bernadič:História Ústavu patologickej fyziológie LF UK. www.patfyz.sk [online]. [cit. 2016-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-16. 
  3. ↑ J. Čársky: Začiatky biologickej aplikácie chémie na LF v Bratislave
  4. ↑ LENC, Zdeněk. Výlet do minulosti. Stodůlecký posel. Květen 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-06.  Archivováno 6. 5. 2014 na Wayback Machine.
  5. ↑ a b c d II. interní klinika Fakultní nemocnice Plzeň (Historie) [online]. [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc (1941–1943). 3., uprav. vyd. Praha: Laguna, 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. Kapitola Tristan, Parsifal, Jízda Valkýr, s. 20, 77, 166, 167, 168, 174. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939–1941, 351 s.; 1941–1943, 253 s.; 1943–1945, 415 s.); toto je druhý sv... 
  7. ↑ a b c d e f ŠLAPÁKOVÁ, Nikola. Právní postavení obyvatelstva Protektorátu Čechy a Morava, se zaměřením na české obyvatelstvo (region Plzeňsko); kapitola: Univ. prof. MUDr. František Šimer a MUDr. Vilém Hlinka. , 2013 [cit. 2016-05-14]. 42 s. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni - Fakulta právnická - Katedra právních ději. Vedoucí práce JUDr. et Mgr. Vendulka Valentová. s. 29. Na základě materiálů Archivu města Plzně (AmP); k dispozici ve formátu PDF; Digitální knihovna Západočeské univerzity v Plzni. Dostupné online.
  8. ↑ ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc (1941–1943). 3., uprav. vyd. Praha: Laguna, 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. Kapitola Tristan, Soumrak bohů, Jízda Valkýr, s. 20, 151, 166, 167, 168. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939–1941, 351 s.; 1941–1943, 253 s.; 1943–1945, 415 s.); toto je druhý sv.. 
  9. ↑ a b c LUDVÍK, Karel; POBŘÍSLO, Pavel. Bratři Linhartové, čeští Ryanové [online]. 2015-05-29 [cit. 2015-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-10. 
  10. ↑ LUDVÍK, Karel. František Peltán – čtvrtý ze „Tří králů“ [online]. Kolín: Společnost Václava Morávka, 2012-12-04 [cit. 2014-05-30]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Plzeňská lůžková zařízení [online]. [cit. 2016-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-07. 
  12. ↑ a b c d e f g Archiv města Plzně (AmP), fond Opis rozsudků, karton 2265, inv. č. 35.
  13. ↑ HRTKO, Vlado. Sloboda a prvá slovenská šachová carte maxima. In: Pražská šachová společnost: blog Vlada Hrtka [online]. 17. 11. 2016 12:47:27 [cit. 22. 11. 2016]. Dostupné z: http://www.blog.praguechess.cz/index.php?blog=hrtko
  14. ↑ a b c KAJUGA. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Plzeň - město, ulice Edvarda Beneše, na zdi pavilonu prof. Dr. Františka Šimera, FN Bory: www.vets.cz, 2006-04-14 [cit. 2016-03-10]. Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online. 

Související články

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Prof MUDr František Šimer.png
Prof. MUDr. František Šimer, okolo 1938
Pam.Deska.Frant.Simer.VilemHlinka.Plzen.Bory.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska věnovaná dvojici lékařů: univerzitní profesor MUDr. František Šimer (* 1899 - † 1943) a jeho asistent MUDr. Vilém Hlinka († 1943). Oba lékaři působili za druhé světové války na interním oddělení Plzeňské městské nemocnice a byli účastníci protinacistického odboje na území Protektorátu Čechy a Morava. Pamětní deska se nachází v Plzni poblíž ulice Edvarda Beneše na zdi pavilonu profesora Dr. Františka Šimera (ve Fakultní nemocnici Bory).