František Šlégr

František Šlégr
František Šlégr v úloze Filipa II. ve hře „Alžběta Anglická“, rok 1932
František Šlégr v úloze Filipa II. ve hře „Alžběta Anglická“, rok 1932
Narození4. listopadu 1894
Žižkov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. října 1971 (ve věku 76 let)
Letovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Šlégr (4. listopadu 1894 Žižkov[1]22. října 1971 Letovice) byl český herec a divadelní režisér.

Život

Vyučil se zámečníkem, v sedmnácti letech byl přijat jako druhý basista do sboru žižkovského operetního divadla Deklarace.[2] Následně prošel řadou kočovných divadelních společností, v roce 1924 nastoupil do hereckého a režisérského angažmá v kladenském Městském divadle.[3] V letech 19261930 se stal členem Městského divadla v Plzni, kde získal cenné zkušenosti pro svou další divadelní práci od jeho bývalého ředitele Vendelína Budila,[2] v roce 1929 krátce hostoval v pražském Národním divadle. Od roku 1930 až do svého penzionování (1965, pohostinsky však vystupoval prakticky až do svého skonu) patřil k výrazným protagonistům činoherního souboru Zemského (Státního), dnes Národního divadla Brno (NDB),[4] kde dozrál k uměleckému mistrovství.[5]

Velmi široký rejstřík jeho realistického herectví mu umožnil ztvárnit řadu zemitých lidových postav jak české moderní a klasické dramatiky, tak velké tragické i komediální role světového repertoáru.[2][6] Jako příležitostný režisér se podílel mj. na tvorbě inscenací Jiří Poděbradský (1934), Žně (1941), Vdaná nevěsta (1955), Ekvinokce (1956), Pacient 113 (1956) a Dobrodružství při obžínkách aneb Smíření (1956).[5]

Od roku 1934 spolupracoval s českým i slovenským filmem, v závěru života také s televizí. Jeho zvučný a osobitý hlas našel uplatnění zejména v literárně dramatických pořadech brněnského studia Čs. rozhlasu,[7] méně již v dabingu. Byl rovněž znám jako příznivec amatérského divadla, měl řadu patronátů nad ochotnickými soubory (např. v brněnské Zbrojovce), přednášel na akcích divadelních amatérů a účastnil se jejich přehlídek.[8] V roce 1954 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.[5]

Divadelní role v NDB, výběr

  • 1932 J. Vrchlický: Odysseus, titulní role, režie Aleš Podhorský
  • 1933 W. Shakespeare: Othello, senátor Brabantio, režie Rudolf Walter (v dalším nastudování Aleše Podhorského z roku 1956 obsazen do role Prvního senátora)
  • 1934 Bratři Čapkové: Ze života hmyzu, Chrobák, režie Aleš Podhorský (ve stejné roli také v dalším nastudování Aleše Podhorského z roku 1958)
  • 1934 J. Mahen: Janošík, Uhorčík, režie Aleš Podhorský (v dalším nastudování režiséra Františka Kliky z roku 1945 obsazen do role Janošíkova otce)
  • 1935 J. K. Tyl: Strakonický dudák, hajný Trnka, režie Josef Skřivan (v dalším nastudování režiséra Evžena Sokolovského z roku 1962 obsazen do role starého dudáka Tomáše)
  • 1936 Aristofanés: Žáby, Aischylos, režie Josef Skřivan
  • 1936 N. V. Gogol: Revizor, Anton Antonovič Skvoznik-Dmuchovský, policejní direktor, režie Aleš Podhorský (ve stejné roli také v dalších nastudováních z let 1946, režie Karel Novák a 1951, režie Zdeněk Míka)
  • 1936 W. Shakespeare: Kupec benátský, Shylock, režie Jaroslav Kvapil
  • 1937 K. Čapek: Bílá nemoc, Baron Krüg, režie Aleš Podhorský
  • 1937 A. Jirásek: Lucerna, vodník Ivan, režie Josef Skřivan
  • 1938 K. Čapek: Matka, Otec, režie Jan Škoda
  • 1938 L. Stroupežnický: Naši furianti, Jakub Bušek, režie Aleš Podhorský (ve stejné roli také v dalších nastudováních z let 1943, režie Oskar Linhart; 1949, režie Aleš Podhorský)
  • 1940 J. Vrchlický: Hippodamie, Oinomaos, král v Pisách, režie Jan Škoda
  • 1941 W. Shakespeare: Bouře, Alonso, režie Josef Skřivan
  • 1941 F. A. Šubert: Žně, Petr Lebduška, starosta, továrník, režie František Šlégr
  • 1943 J. Bor: Zuzana Vojířová, Tomáš Roh z Vlkanova, režie Stanislav Wandas
  • 1944 Alfred Javorin: Tři Jimenezové, Alfons Krejča, režie Vladimír Vozák
  • 1945 J. Drda: Jelikož i my odpouštíme…, Vlček; Dědek, režie Vladimír Semrád
  • 1946 J. K. Tyl: Jan Hus, Albík z Uničova, arcibiskup pražský, režie Jindřich Honzl
  • 1947 J. Hilbert: Falkenštejn, Hroznata z Husic, režie Václav Renč
  • 1948 E. Rostand: Cyrano z Bergeracu, Bellerose, režie Milan Pásek
  • 1948 J. Giraudoux: Bláznivá ze Chaillot, Stokař, režie Karel Novák
  • 1949 J. K. Tyl: Kutnohorští havíři, Opat, hutman a starší havířů, režie Aleš Podhorský
  • 1949 G. B. Shaw: Svatá Jana, Inkvizitor Jan Lemaitre, režie Karel Novák
  • 1950 Vladimír Gabriel: Jan Želivský, Jan Ryšlavý, režie Milan Pásek
  • 1950 J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena, Ezechiel, režie Libor Pleva (ve stejné roli také v dalším nastudování z roku 1961, režie Stanislav Vyskočil)
  • 1951 A. Jirásek: Jan Roháč, Baba, bratr Táborský, režie Zdeněk Míka
  • 1952 A. Jirásek: Jan Žižka, Prokop Závada, režie Martin Růžek
  • 1954 J. K. Tyl, Paličova dcera, Valenta, režie Aleš Podhorský
  • 1955 Bratři Mrštíkové: Maryša, Lízal, režie Aleš Podhorský
  • 1956 Ivo Vojnovič: Ekvinokce, Niko Marinovič, režie František Šlégr
  • 1957 J. W. Goethe: Faust, Starý sedlák, režie Aleš Podhorský
  • 1958 Anonym: Dubrovnická maškaráda, Stijepo Chrochtal, režie Marko Fotez
  • 1959 B. Brecht: Zadržitelný vzestup Artura Uie, Herec, režie Evžen Sokolovský
  • 1960 V. V. Majakovskij: Mystérie-Buffa, Belzebub, režie Evžen Sokolovský
  • 1961 B. Brecht: Kavkazský křídový kruh, Starý rolník, režie Evžen Sokolovský
  • 1962 Eugen Liška: Chléb, který jíte, Šenkýř, režie Miloš Hynšt
  • 1963 B. Brecht: Kulatolebí a špičatolebí aneb Boháč boháče si hledá, Juan Duarte, statkář, režie Miloš Hynšt
  • 1964 B. Brecht: Matka Kuráž a její děti, Starý obrist, režie Miloš Hynšt
  • 1967 Roman Brandstaetter: Rembrandt neboli Návrat syna marnotratného, Beznosý, režie Zdeněk Kaloč
  • 1968 J. Drda: Hrátky s čertem, Belzebub, režie Jaromír Vavroš
  • 1969 W. Shakespeare: Král Lear, Glostrův pachtýř, režie Alois Hajda
  • 1970 A. S. Puškin: Boris Godunov, Žebrák, režie Zdeněk Kaloč
  • 1970 A. P. Čechov: Platonov, Marko, režie Zdeněk Kaloč

Divadelní režie, výběr

  • 1933 Josef Horňák: Jarmarečník, Zemské divadlo v Brně
  • 1934 R. Medek: Jiří Poděbradský, Zemské divadlo v Brně
  • 1936 F. Langer: Velbloud uchem jehly, Zemské divadlo v Brně
  • 1937 J. Žák: Škola základ života, Zemské divadlo v Brně
  • 1938 J. N. Štěpánek: Čech a Němec, Zemské divadlo v Brně
  • 1938 F. Langer: Obrácení Ferdyše Pištory, Zemské divadlo v Brně
  • 1939 F. X. Svoboda: Směry života, Zemské divadlo v Brně (další nastudování v jeho režii 1943)
  • 1940 Z. Winter, Z. Štěpánek: Nezbedný bakalář, Zemské divadlo v Brně
  • 1940 F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání, Zemské divadlo v Brně
  • 1941 Paul Vandenberghe: Hoši, dívky a psi, Zemské divadlo v Brně
  • 1941 F. A. Šubert: Žně, Zemské divadlo v Brně
  • 1943 Jan Grmela: Dědictví, České lidové divadlo v Brně
  • 1952 Georgij Mdivani: Koho tlačí bota?, Státní divadlo v Brně
  • 1953 Nikolaj Ďjakanov: Svatba s věnem, Státní divadlo v Brně
  • 1954 J. G. Tajovský: Ženský zákon (spolurežisér Aleš Podhorský), Státní divadlo v Brně
  • 1955 A. S. Gribojedov, Nikolaj Chmelnickij, Alexandr Šachovskoj: Vdaná nevěsta, Státní divadlo v Brně
  • 1956 P. Karvaš: Pacient 113, Státní divadlo v Brně
  • 1956 Ján Palárik: Dobrodružství při obžínkách aneb Smíření, Státní divadlo v Brně
  • 1956 Ivo Vojnovič: Ekvinokce, Státní divadlo v Brně

Filmografie

Film

  • 1970 Rekviem za rytierov (profesor Topercer)
  • 1966 Martin a devět bláznů (hlídač Grandner)
  • 1966 Vražda po našem (vrátný)
  • 1964 První den mého syna (vinárník Švach)
  • 1963 Deváté jméno (průvodce)
  • 1963 Handlíři (družstevník Kohout)
  • 1962 Anička jde do školy (děda ve výkupu lahví)
  • 1961 Baron Prášil (španělský námořník)
  • 1961 Jarní povětří (Kostečka)
  • 1961 Malý Bobeš (Vencl)
  • 1960 Policejní hodina (kavárník Benešovský)
  • 1960 Rychlík do Ostravy (skladník)
  • 1960 Zlé pondělí (vrátný)
  • 1959 Mstitel (policista)
  • 1959 Taková láska (hlídač v parku)
  • 1959 Velká samota (hostinský)
  • 1958 Mezi nebem a zemí (Hromádka/Svatý Petr)
  • 1958 Vynález zkázy (kapitán pirátů)
  • 1957 Poslušně hlásím (obrst Schröder)
  • 1955 Rudá záře nad Kladnem (strážmistr)
  • 1955 Strakonický dudák (Nalejváček)
  • 1955 Vpřed, Stalingradci! (továrník)
  • 1954 Botostroj (okresní hejtman)
  • 1954 Ještě svatba nebyla (Tomáš Minár starší)
  • 1954 Stříbrný vítr (otec Jana Ratkina)
  • 1953 Kavárna na hlavní třídě (policejní prezident)
  • 1952 Divotvorný klobouk (Knop)
  • 1952 Mladá léta (Tille)
  • 1950 Poslední výstřel (Oberlandrat)
  • 1950 Případ dr. Kováře (továrník Olbrich)
  • 1950 Vstanou noví bojovníci (Valdek)
  • 1949 Pan Habětín odchází (vrátný Mates)
  • 1949 Pětistovka (mistr učňů)
  • 1949 Veliká příležitost (sedlák Opíchal)
  • 1948 O ševci Matoušovi (Viták)
  • 1948 Svědomí (ředitel pojišťovny)
  • 1946 Malá historie (gestapák Wunderlich)
  • 1946 Mrtvý mezi živými (Fejfar)
  • 1945 Tři knoflíky (majitel obchodu Tlapák)
  • 1942 Nejvýnosnější prodej (role neurčena)
  • 1939 Čtyři lidé – jedna řeč (hostinský)
  • 1938 Na sto procent (vedoucí oddělení)
  • 1934 V cizím revíru (pytlák)

 

Televize

  • 1972 Strýčkův sen (TV film)
  • 1970 Růženko, spíte sama? (TV inscenace)
  • 1968 Natali (TV inscenace)
  • 1968 Vínečko, ne voda (TV film)
  • 1963 Chléb, který jíte (divadelní záznam)
  • 1961 Mysterie-Buffa (TV inscenace)

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Prokopa na Žižkově v Praze
  2. a b c Český film : herci a herečky III, s. 356.
  3. Postavy brněnského jeviště I, s. 82.
  4. František Šlégr [online]. Národní divadlo Brno [cit. 2014-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-18. 
  5. a b c Postavy brněnského jeviště I, s. 83.
  6. Český biografický slovník XX. století III, s. 277.
  7. Český film : herci a herečky III, s. 358.
  8. Postavy brněnského jeviště I, s. 84.

Literatura

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 19, 314, 350, 351, 468, 521.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 356–358. 
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 82–84.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 277. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
František Šlégr (1894-1974).jpg
František Šlégr (1894-1971), český herec a divadelní režisér