František Šorm

Akad. František Šorm
Prof. Ing., DrSc.
Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1962 – 1964
Ve funkci:
1964 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1969
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození28. února 1913
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. listopadu 1980
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Alma materČVUT
Profesechemik, politik, pedagog a učitel
OceněníErnest Guenther Award (1959)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Šorm (28. února 1913 Praha18. listopadu 1980[1][2] Praha[2])[3] byl český a československý chemik, biochemik, vysokoškolský učitel, předseda ČSAV, politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Biografie

Vědecká dráha

Vystudoval Chemicko-technologickou fakultu Vysoké školy technické v Praze a začal pracovat v laboratoři Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Praze. Po skončení druhé světové války se habilitoval a roku 1946 nabyl titul profesora Ústavu technologie lučebnin organických a výbušných na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V roce 1950 se stal profesorem organické chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde se podílel na vzniku katedry biochemie, která do té doby v Československu jako vědecký obor nebyla rozvíjena. V roce 1950 byl z jeho iniciativy založen Ústřední ústav chemický.[4]

Roku 1952 byl jedním ze zakládajících členů Československé akademie věd jako činovník Ústředí vědeckého výzkumu a Chemického ústavu, který řídil do jeho rozdělení v roce 1960 na Ústav teoretických základů chemické techniky a Ústav organické chemie a biochemie. Od roku 1962 nastoupil po zemřelém Zdeňkovi Nejedlém do čela ČSAV. Na této pozici setrval až do roku 1969. Podílel se na zřízení Ústavu přístrojové techniky ČSAV a Tesly Brno. Přičinil se o vznik prvního přístroje pro měření nukleární magnetické rezonance v Československu. Byl nositelem četných vyznamenání.[4][5]

Politická dráha

Po volbách roku 1960 byl za KSČ zvolen do Národního shromáždění ČSSR za hlavní město Praha. Mandát nabyl až dodatečně v červenci 1962 jako náhradník poté, co zemřel poslanec Zdeněk Nejedlý, kterého tak nahradil nejen v čele ČSAV, ale i v poslanecké lavici.[6] Mandát obhájil ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[7][8][9]

Zastával i stranické funkce. 11. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. 12. sjezd KSČ a 13. sjezd KSČ ho zvolil členem ÚV KSČ.[10]

Jeho kariéra skončila náhle v roce 1969 poté, co odmítl vyslovit souhlas s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa.[11] V důsledku federalizace Československa usedl sice ještě roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Praha 1 – Hrad), ale zde setrval jen do prosince 1969, kdy rezignoval na poslaneckou funkci.[12] 26. září 1969 byl rovněž „uvolněn“ z funkce člena ÚV KSČ.[10]

Odkazy

Reference

  1. František Šorm [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-16]. Dostupné online. 
  2. a b Věstník Československé akademie věd - Svazek 90. [s.l.]: Academia, 1981. Dostupné online. S. 150. 
  3. Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 16. 9. 2020]
  4. a b František Šorm [online]. quido.cz [cit. 2012-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-14. 
  5. 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-16]. Dostupné online. 
  6. 15. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-16]. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-16]. Dostupné online. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-16]. Dostupné online. 
  9. BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky) 
  10. a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-29. 
  11. http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark-civilizace/14.12.2013/, čas 3:00 (14. prosince 2013)
  12. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“