František Špatný

František Špatný
František Špatný (1880)
Narození	8. března 1814 Bor u Protivína Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	9. června 1883 (ve věku 69 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání	lexikograf, soudce a spisovatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Špatný (8. března 1814 samota Bor u Protivína ^[1] – 9. června 1883 Praha) byl český lexikograf, autor slovníků a jiných odborných textů v oblasti zemědělství, lesnictví, řemesel a dalších hospodářských odvětví.

Chodil do školy v Protivíně, Prachaticích a na Malé Straně. Potom studoval zemědělství, správu statků, administrativu a veterinární lékařství na pražské univerzitě a technice a vzdělání ukončil na Hospodářském ústavu knížete Josefa II. ze Schwarzenbergu v Českém Krumlově. V letech 1835 – 49 působil v různých pozicích jako úředník na schwarzenberském panství. Zaměstnání mu nabízelo množství kontaktů s rolníky a řemeslníky, které využil ke sbíraní názvosloví. Výsledkem jeho působení v Třeboni byl Slovník hospodářsko-technický, který vydal roku 1843.^[2] Pro sedláky ve svěřených obcích vydával časopis Hospodářské listy.^[3] Rok 1848 strávil na Smíchově, který v té době z velké části také patřil Schwarzenbergům. I jeho zásluhou zde revoluční události probíhaly klidně a nedošlo k vážným incidentům.^[2] Špatný usiloval o povýšení této obce na město a uvažoval o kandidatuře na purkmistra, ale 19. června 1848 byl zatčen a šest dní vězněn v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě; potom ho soud osvobodil pro nedostatek důkazů.^[3]

Roku 1849 nastoupil do státní služby jako tajemník c. k. podkrajského úřadu na Smíchově, ale nadřízení k němu chovali nedůvěru kvůli jeho aktivitám z roku 1848. Byl několikrát přeložen, nejdřív do Pardubic, pak na okresní úřad (1856) a k okresnímu soudu v Karlíně (1861). Když mu nakonec přidělili práci v krušnohorských Kraslicích, podal výpověď a přešel k C. k. vlastenecké společnosti hospodářské, kde působil do roku 1873. Od roku 1869 byl rovněž členem pražské Průmyslové jednoty, kde získal funkci rady pro vědeckou činnost.^[2]

Svými publikacemi zasáhl do mnoha hospodářských oborů. Jeho snahou bylo, zachránit tradiční české názvosloví pro všechna řemesla. Nechával si od čeledínů, myslivců, ševců, krejčích a dalších pracovníků popisovat nářadí a pracovní postupy, zapisoval si jejich vyprávění.^[3] Vedle již zmiňovaného hospodářsko-technického slovníku vydal například Řemeslnický slovník česko-německý a německo-český (1849) a Německo-český slovník pro polní hospodáře, dobytčí lékaře, technology, lesníky a t. d. Další díla se týkala holubářství, hedvábnictví, rybníkářství, štěpařství.^[2] Je také považovaný za zakladatele českého mysliveckého písemnictví, protože v letech 1856 – 1876 vydával Zábavy myslivecké v 16 svazcích o 64 stranách, s odbornými i beletristickými příspěvky, národními písněmi a slovníkem myslivecké mluvy. Dílo pak vyšlo dvakrát knižně.^[4]

Současníci na Špatném oceňovali vlastenectví, zásluhy o rozvoj české lexikografie a velký objem prací, srovnatelný s výsledky celého týmu. Žertovně mu říkali „živý slovník“.^[2]

Zemřel roku 1883 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Špatný na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Špatný
• Životopis na stránkách myslivost.cz^{[nedostupný zdroj]}
• Záznam o pohřbení