František Albert Libra

František Albert Libra
Rodné jméno	František Albert Schön
Narození	8. dubna 1891 Český Herálec Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. června 1958 (ve věku 67 let) Praha Československo Československo
Povolání	architekt, stavitel a urbanista
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

František Albert Libra, narozený jako František Albert Schön,^[1] (8. dubna 1891 Český Herálec^[1] – 30. června 1958 Praha) byl český funkcionalistický architekt a urbanista.

Život

Studoval německou reálku v Jihlavě, poté od roku 1910 českou techniku v Praze, odkud v roce 1913 přešel na techniku německou. Studia ale dokončil až po první světové válce, v níž bojoval na rumunské frontě. Otevřel si pak roku 1921 společnou architektonickou kancelář s Josefem Karlem Říhou, nikdy však nepracovali na společném projektu. Rok 1925 strávil ve Francii, kde nabíral inspiraci a seznamoval se s novými trendy. Ve své tvorbě proto opustil národní styl, dekorativismus či purismus a stavěl již jen funkcionalistické stavby,^[2] které neměly jen umělecké kvality, ale též výborné provozní řešení.^[3]

Často to byly spořitelny nebo jiné veřejné budovy, převážně v Praze nebo jiných městech v Čechách (výjimkou bylo pouze Masarykovo sanatorium pro léčbu TBC ve Vyšných Hágách z roku 1932, jeho největší realizace, a Dům energetiky v Ostravě postavený roku 1954). Z nich vyniká především Rakovník, pro nějž vytvořil regulační plán a postavil zde obchodní akademii, spořitelnu, koupaliště, urnový háj atd. V poválečném období realizoval školní a zdravotnické stavby, průmyslové podniky nebo obytné domky v dělnických koloniích. Po roce 1948 se ovšem musel přizpůsobit socialistickému realismu, ačkoli dokázal vyprojektovat např. i správní budovu Energovodu v Praze, která odkazovala na jeho oblíbeného Otto Wagnera.^[2] Byl v té době zaměstnán ve Stavoprojektu a od roku 1952 v pražském Energoprojektu.^[4]

Kromě architektury se věnoval i široké spolkové činnosti. Jako violoncelista se účastnil aktivit Umělecké besedy, Spolku pro moderní hudbu a Českého spolku pro komorní hudbu. Dále byl např. členem Klubu Za starou Prahu, Klubu architektů, Svazu architektů ČSR, Svazu československého díla, Svazu československých výtvarných umělců nebo i Autoklubu Republiky československé. Zemřel na nádor ledviny.^[2] Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Dílo

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Realizované stavby (výběr)

• Kolonie svobody – rodinné domy pro družstvo Svépomoc. Starší část kolonie se vyznačuje prvky rondokubismu. 1921–1924, Praha 10, ul. Na Šafránce a Hradešínská; včetně vlastní vily^[5] V listopadu 2018 jedna z památkově chráněných vil bez povolení demolována.^[6]
• Základní škola, 1923–1926, Trmice, Tyršova 53^[7]
• Edisonova transformační stanice, 1926–1930, Praha 1 – Nové Město; přestavba: Ladislav Lábus 2005–2007^[8]
• Budova Obchodní akademie, 1929, Rakovník
• Synagoga, 1931, Velvary
• Budovy sanatoria ve Vyšných Hágách, 1934–1938, spolupráce: Jiří Kan
• Městské domy, Praha 7 – Holešovice, U Městských domů 2–4, Osadní 39–41^[9]
• Budova evidence Ústřední sociální pojišťovny, 1936, Praha 5 – Smíchov, Křížová 27, spolupráce: arch. Jiří Kan, Ferdinand Ludwig (strojová kartotéka)
• Továrna AGA, továrna na výrobu acetylenu a kyslíku, Praha 9 – Vysočany, Kolbenova 38, 1938–1939
• Továrna na výrobu svářecího plynu firmy Hydroxygen, Praha 5 – Hlubočepy, Hlubočepská 70, spolupráce: Karel Pelíšek, 1939
• Jesle, 1947–1948, Ústí nad Labem Střekov, Máchova 1^[10]
• Vila Arnošta Grossmanna ve vilové čtvrti na Barrandově, Barrandovská 29/385
• Masarykova obchodní akademie, Pražská 1222, Rakovník

Odkazy

Reference

Literatura

• Harmonický racionalismus, architektonické dílo Františka Alberta Libry, katalog k výstavě, Praha, Národní galerie, 1997, text: Eva Librová, Radomíra Sedláková
• Pražský industriál, editoři: Lukáš Beran, Vladislava Valchářová, Praha, ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007, ISBN 80-01-03586-7 (2. vydání)
• Eva Librová, Architekt F.A. Libra : hrst vzpomínek na otce, Praha : Mladá fronta ISBN 978-80-204-1866-1 : Národní technické muzeum ISBN 978-80-7037-175-6, 2008

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Albert Libra na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Albert Libra
• František Albert Libra v informačním systému abART