František Alois Šrom

František Alois Šrom
František Alois Šrom
František Alois Šrom
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1887
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1887
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1887 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíMoravská národní str. (staročeši)
Český klub
Hohenwartův klub
Narození20. srpna 1825
Milenov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. května 1899 (ve věku 73 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PříbuzníAdolf Promber (švagr)
Alma materFrantiškova univ. Olomouc
Profesepolitik a advokát
OceněníČestné občanství města Třebíče (1890)
CommonsFrantišek Alois Šrom
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Alois Šrom (20. srpna 1825 Milenov[1] – 19. května 1899 Brno[2]) byl moravský právník a předseda Moravské národní strany (staročeské).

Biografie

Rodný dům Františka Aloise Šroma v Milenově

Byl nejstarším synem rolníka Antonína Šroma a švagrem politika Adolfa Prombera. Podle přání otce, který z něj chtěl mít kněze, vystudoval v letech 1838–1846 Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a krátce studoval i na arcibiskupském semináři v Olomouci. Tam ale nebyl spokojen a po několika týdnech, bez podpory z domova, přestoupil na právnickou fakultu Františkovy univerzity v Olomouci, kde roku 1852 získal titul doktora práv. Po jejím absolvování pracoval v období let 1852–1855 jako advokátní koncipient u Aloise Pražáka v Brně a Jana Kozánka v Kroměříži. Roku 1854 (podle jiného zdroje roku 1855[3]) si otevřel vlastní advokátní kancelář v Uherském Hradišti, kterou vedl až do roku 1879, kdy převzal vedení advokátní praxe po Aloisi Pražákovi v Brně.[3][4]

Poprvé veřejně vystoupil roku 1858 na velehradské slavnosti, kde se vyslovil za práva česky mluvících obyvatel.[5]

V roce 1861 byl zvolen do Moravského zemského sněmu; úspěch měl i ve všech dalších volbách až do roku 1896, kdy ze zdravotních důvodů již nekandidoval. Podle jiného zdroje byl poslancem zemského sněmu jen do roku 1887.[3]

V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval kurii venkovských obcí, obvod Valašské Meziříčí, Uherský Brod, Místek atd. Slib složil 23. ledna 1874.[5][6] Nástup na Říšskou radu byl součástí aktivního zapojení moravských staročechů, za které kandidoval, do práce celostátního parlamentu, čímž se moravští Češi odklonili od politiky pasivní rezistence, kterou prosazovala česká reprezentace z Čech vedená Riegrem a Palackým. Moravští staročeši vystupovali dlouhodobě jako specifická politická formace, která již v 60. letech 19. století akcentovala kromě podpory českého státoprávního programu i zájmy Moravy. Už tehdy Šrom vystupoval spolu s Aloisem Pražákem a Antonínem Mezníkem jako hlavní reprezentant moravských Čechů a hájil moravskou autonomii před centralizačními tendencemi Riegra.[7] Na Říšské radě tehdy přistoupil ke konzervativnímu Hohenwartově klubu, který reprezentoval konzervativní německorakouské a federalistické opoziční síly.

Mandát v Říšské radě obhájil Šrom i ve volbách roku 1879 a volbách roku 1885, opět za kurii venkovských obcí na Uherskohradišťsku.[6]

Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[8] Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.[9] Roku 1879 také nahradil ve vedení Moravské národní strany (moravská obdoba staročechů) dr. Aloise Pražáka, který se stal ministrem ve vládě Eduarda Taaffeho.[10] Nahradil tehdy Pražáka i v předsednictvu Českého klubu. Čeští poslanci od roku 1879 působili coby provládní síla podporující vládu Eduarda Taaffeho. V listopadu 1879 byl Šrom přítomen v tříčlenné delegaci, která panovníkovi předala pamětní spis shrnující české požadavky související s jejich provládní aktivitou.[11] Roku 1884 zastával post náměstka zemského hejtmana.[5] 18. ledna 1887 se stal doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady). Na přelomu let 1886 a 1887 proto rezignoval na mandát poslance Říšské rady.[6] Od roku 1880 působil i u říšského soudu a od roku 1879 jako předseda kontrolní komise státního dluhu.[3][5]

Šrom jako vedoucí představitel českého lidu na Moravě[10] hájil práva Čechů i dalších slovanských národů v monarchii.[10] Ve zastupitelských orgánech se snažil o smírné řešení názorových rozdílů. V nekrologu je popisován jako svědomitý a pracovitý poslanec.[10] Požíval velkou vážnost, stal se čestným občanem řady obcí.[10] V rodném Milenově nechal postavit kříž u kaple (1871) a založil chudinský fond (z pozůstalosti).[12] Od roku 1881 byl předsedou společnosti pro české divadlo v Brně. Angažoval se v Moravsko-slezské společnosti pro orbu (zemědělství). Roku 1881 byl povýšen do šlechtického stavu (stal se rytířem).[3] Od roku 1895 ho ze zdravotních důvodů nahradil v čele Moravské národní strany Jan Žáček.[3][13] Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.[14]

Reference

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Šrom, František von (1825–1899), Jurist und Politiker, s. 63. (německy) 
  4. ↑ Dr. Alois František Šrom. Světozor. 5. 1879, roč. 13, čís. 18, s. 212–213. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d Kronika. Zlatá Praha. 5. 1899, roč. 16, čís. 29, s. 348. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 236. Dále jen: Česká společnost 1848-1918. 
  8. ↑ Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.
  9. ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  10. ↑ a b c d e A. S. JUDr. Fr. Al. rytíř Šrom. Světozor. 5. 1899, roč. 33, čís. 29, s. 348. Dostupné online. 
  11. ↑ Česká společnost 1848-1918. 329, 334, 479
  12. ↑ Milenov na stránkách Malenik.cz. www.malenik.cz [online]. [cit. 2010-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-15. 
  13. ↑ Česká společnost 1848-1918. 479
  14. ↑ František Alois Šrom [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Milenov, rodný dům Františka Aloise Šroma 02.jpg
Autor: Tadeáš Bednarz , Licence: CC BY-SA 4.0
Rodný dům Františka Aloise Šroma v obci Milenov, okres Přerov, Moravskoslezský kraj, Česko
Frantisek Alois Srom 1899 Sichan.jpg
Portrait of František Alois Šrom (1845 - 1899), Moravian politician