František Augustin Urbánek

František Augustin Urbánek
František Augustin Urbánek kol. r. 1899
František Augustin Urbánek kol. r. 1899
Narození23. listopadu 1842
Moravské Budějovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. prosince 1919 (ve věku 77 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
NárodnostČeši
Povoláníhudební producent, knihkupec, vydavatel a redaktor
OceněníČestné občanství Moravských Budějovic (1881)
PříbuzníVelebín Urbánek (sourozenec)
Jan Hanuš (vnuk)
Jaromír Herle (synovec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Augustin Urbánek (23. listopadu 1842, Moravské Budějovice[1]4. prosince 1919, Praha-Nové Město[2]) byl český hudební nakladatel a knihkupec.[3]

Kamil Vladislav Muttich, Plakát vydavatelství Fr. A. Urbánek (1904)

Život

František Augustin Urbánek se narodil v Moravských Budějovicích na předměstí Horní Víska v rodině sedláka Václava Urbánka a jeho druhé ženy Kateřiny, rozené Dvořákové. Studoval na gymnáziu ve Znojmě a později v Brně. Studia ale zanechal a roku 1861 nastoupil jako praktikant v tehdy významném pražském nakladatelství a knihkupectví Ignáce Leopolda Kobera. Když majitel podniku roku 1866 zemřel, řídil František A. Urbánek celý podnik až roku 1870, kdy jeho dědic Karel Bohuš Kober dosáhl plnoletosti.

Rodinný život

František Augustin Urbánek byl ženatý s Růženou roz. Pecoldovou (1849–??), s níž měl tři syny Františka Augustina ml. (1877–1920), Mojmíra (1873–1919) a Vladimíra (1878–1948) a dvě dcery Blaženu (1876–??), provdala se za ing. Dr.h.c.Františka B. Hanuše) a Růženu (1874–??).[4] Všichni synové se také stali hudebními nakladateli.

  • Nejstarší syn Mojmír podnikal samostatně: v letech 1912-1913 pro něj a jeho manželku Kristinu Jan Kotěra projektoval v Jungmannově ulici 30 moderní dům čp. 748/II s krámem, nazvaný Mozarteum, postavil jej František Troníček[5]. Původní účel obchodu zůstal zachován i po jeho znárodnění, hudebniny se v něm prodávaly až do první poloviny 90. let 20. století, než jej restituenti pronajali firmě bytového designu.
  • František a Vladimír pracovali v otcově podniku, který od roku 1912 nesl název František A. Urbánek a synové.

František Augustin Urbánek zemřel 4. prosince 1919 v Praze. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Ve stejném roce předčasně zemřel i jeho syn Mojmír, rok nato druhý syn František. Nejmladší syn Vladimír byl od roku 1922 jediným majitelem rodinného podniku, který za okupace a v poválečném období vedl vnuk zakladatele Jan Hanuš. Rok po smrti Vladimíra Urbánka byl 1949 podnik likvidován.

Dílo

Roku 1872 Urbánek v Praze otevřel vlastní nakladatelství a knihkupectví, které neslo jeho jméno. Nejprve se zaměřoval na pedagogickou literaturu a knihy pro mládež, postupně se ale jeho podnik proměnil v hudební nakladatelství, na čemž měl významný podíl Františkův bratr Velebín, který v jeho závodě pracoval až do svého osamostatnění. V 80. a 90. letech 19. století se Urbánkovo nakladatelství řadilo k předním českým nakladatelstvím.

František A. Urbánek se významně podílel na pražském kulturním životě. Byl členem Umělecké besedy a spoluzakladatelem Spolku českých knihkupců a nakladatelů. Spolupracoval s Františkem Douchou na přípravě Knihopisného slovníku československého. Redigoval časopis Věstník bibliografický a hudební časopis Dalibor, oba tyto časopisy později obnovil a vydával ve vlastním nakladatelství. Kultuře se věnoval i Františkův mladší bratr Velebín, nejmladší bratr Josef pod pseudonymem Kalenský psal a překládal knihy pro mládež. Synovec Jaromír Herle byl hudebním skladatelem a sbormistrem.

Odkaz – nadace Fr. A. Urbánka

Roku 2002 byla na podporu české hudební tvorby založena Nadace Fr. A. Urbánka, na jejímž vzniku se podíleli potomci Františka Augustina Urbánka. Hlavními organizátory byli skladatelé Jan Hanuš (Urbánkův vnuk), Jan F. Fischer a Zdeněk Šesták.[6]

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Vojtěcha, sign. VO Z12, s. 162
  3. Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 45. 
  4. Soupis pražského obyvatelstva, Urbánek Fr. 1842
  5. BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 462
  6. Nadace F.A.Urbánka. nadacefaurbanka.com [online]. [cit. 2016-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-14. 

Externí odkazy

  • BÍLKOVÁ, Eva. František Augustin a synové (1842-1919). Soupis nakladatelského fondu. Edice inventářů č. 696. Praha: Památník národního písemnictví, 1994. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
K.V. Muttich, Plakát vydavatelství F. A. Urbánek (1904).jpg
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Kamil Vladislav Muttich, Plakát pražského vydavatelství Fr. A. Urbánek, tisk Unie Praha (1904)
František Augustin Urbánek.jpg
Portrét – František Augustin Urbánek (1842 - 1919), Český hudební nakladatel a knihkupec.