František Balátě

František Balátě
Plk. Ing. František Balátě
Plk. Ing. František Balátě
Narození11. února 1889
Český Brod
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. listopadu 1965 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povolánívoják, inženýr a legionář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob plukovníka Františka Balátě na Vinohradském hřbitově v Praze

František Balátě (11. února 1889, Český Brod[1][2][3]25. listopadu 1965, Praha) byl československý legionář, plukovník československé armády a stavební ředitel. Stal se držitelem 11 válečných vyznamenání, k nejvýznamnějším patří nejvyšší válečná vyznamenání Československa a Rumunska: Československý válečný kříž a Řád Michala Vítěze.

První světová válka

Ing. František Balátě byl vlastenec, do první světové války narukoval jako praporčík 77. pěšího pluku. Nechal se zajmout na ruské frontě 16. září 1915 u Rovna.[3] Do legií se přihlásil 22. března 1916[3] a postupně prošel legiemi srbskou (19. května 1916),[3] francouzskou (25. května 1918)[3] a italskou (6. srpna 1918)[3]. Nejdříve byl příslušníkem 2. pěšího pluku, dále 21. pěší pluk francouzských legií a 31. pěší pluk italských legií. Postupně dosáhl v legiích hodností poručík, nadporučík a major. Jako srbský, francouzský a italský legionář se vyznamenal v různých bitvách, zejména v bitvě u Dobrudže v Rumunsku.

První republika

V meziválečném období organizoval na Moravě výstavbu hraničních opevnění a jiných vojenských obranných staveb. Byl přednostou Zemského vojenského stavebního ředitelství v Brně, později ředitelem Ředitelství stavby dálnic v Praze. Podílel se na přípravě výstavby první československé dálnice, zúčastnil se i jejího slavnostního zahájení dne 2. května 1939, vlastní stavba však byla na konci roku 1941 zastavena.

Druhá světová válka

Účastnil se aktivně v protinacistickém odboji.

Po válce

Po válce byl aktivován a povolán na Ministerstvo národní obrany, které však začali postupně ovládat komunisté do té míry, že požádal v roce 1947 o odchod do důchodu, protože se nehodlal podílet s komunisty na vedení naší armády.

Pracoval ve vedení sokolské organizace, ještě v roce 1948 spolupracoval na přípravě XI. Všesokolského sletu v Praze, po ovládnutí Sokola komunisty však členství v této organizaci rovněž ukončil.

Zemřel 25. listopadu 1965 v Praze a je pochován na Vinohradském hřbitově.

Publikace

  • TABULKY souřadnic a sklonů tečen parabolických oblouků pro zaoblení nivelety. V Praze 1941. Vytiskla Novina v Brně.

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Český Brod
  2. Společenský Almanach Velkého Brna. Brno: [s.n.], 1933. 
  3. a b c d e f František Balátě v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ing František Balátě.jpg
Plukovník Ing. František Balátě
Vinohradský hřbitov - hrob Františka Balátě.jpg
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Vinohradský hřbitov v Praze, Česko. Hrob Františka Balátě