František Beneš (salesián)
P. František Beneš, SDB | |
---|---|
František Beneš při projevu na litomyšlském proboštství 14. srpna 2016 | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | královéhradecká |
Nástupce | R.D. Zdeněk Mach |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1974 |
Osobní údaje | |
Země | Česko |
Datum narození | 29. listopadu 1947 |
Místo narození | Cerekvice nad Loučnou |
Datum úmrtí | 23. října 2017 (ve věku 69 let) |
Místo úmrtí | Litomyšl |
Místo pohřbení | Litomyšl |
Povolání | katolický kněz |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Beneš (29. listopadu 1947 Cerekvice nad Loučnou – 23. října 2017 Litomyšl) byl český katolický řeholní kněz, dlouholetý administrátor Římskokatolické farnosti - proboštství Litomyšl a významný hybatel ekumenického hnutí zejména v litomyšlském regionu. Byl také členem kněžské rady královéhradecké diecéze a sboru konzultorů královéhradeckého biskupa.
Život
František Beneš se narodil ve východočeské Cerekvici nad Loučnou v roce 1947 jako druhé dítě do rodiny drobného hospodáře. V Cerekvici navštěvoval základní školu a následně studoval na litomyšlské střední všeobecně vzdělávací škole, kde v roce 1965 odmaturoval. Poté chtěl zahájit studium bohosloví, to mu však nebylo vládnoucí komunistickou garniturou umožněno, a tak nastoupil na Vysokou školu zemědělskou v Brně (obor meliorace).[1] Po čtyřech semestrech byl nucen přerušit studium kvůli povinné vojenské službě, kterou konal v letech 1967–1969. Teprve potom mu byl umožněno studium teologie v Litoměřicích, během kterého u salesiánů tajně absolvoval noviciát pod vedením Ladislava Vika, pozdějšího provinciála České provincie salesiánů. Na kněze byl František Beneš vysvěcen 29. června 1974 v Praze, téhož roku složil první řeholní sliby.[2]
Kněžská služba
Jeho prvním působištěm byly Pardubice, kde působil mezi lety 1974–1977 jako farní vikář. Následně krátkou dobu vykonával kněžskou službu především v Hlinsku a Uhelné Příbrami.[2] V roce 1979 byl jmenován administrátorem farnosti ve Dvoře Králové nad Labem, kde setrval až do roku 1991 (v letech 1990–1991 na pozici děkana).[3] Už ve Dvoře Králové se F. Beneš ukázal jako velmi ekumenicky otevřený kněz.
V roce 1991 nastoupil jako administrátor farnosti do Litomyšle, kde byla z rozhodnutí biskupa a provinciála salesiánů zřízena salesiánská komunita čítající 3–4 členy. Litomyšl představovala pro F. Beneše jeho nejdelší a jistě i nejdůležitější působiště. Duchovní správu vykonával také ve farnostech Mikuleč, Trstěnice, Karle, Čistá, Morašice a Cerekvice. V letech 1992–1993 byl ředitelem salesiánské komunity v Pardubicích a mezi lety 1998–2001 zastával stejnou funkci v komunitě v Sebranicích.
V Litomyšli a okolí se zasadil o obnovu mnoha zdevastovaných církevních staveb (např. proboštského kostela v Litomyšli, kostela sv. Mikuláše v Čisté aj.), významně podporoval a spoluutvářel kulturní i duchovní život v Litomyšli, za což mu bylo uděleno několik vyznamenání města Litomyšle: v roce 1999 Cena města Litomyšl za přínos společnosti[1] a 20. října 2016 Cena purkmistra Laška za mimořádné zásluhy o rozvoj duchovního i občanského života společnosti a významný podíl na opravách mnoha církevních památek v Litomyšli a regionu.[4] Byl velkým podporovatelem a věrným příznivcem festivalu Smetanova Litomyšl a v proboštském kostele pořádal mnoho koncertů nejen vážné hudby. Za jeho působení v Litomyšli se také rozběhlo několik významných projektů, jako Noc kostelů nebo duchovně kulturní festival Litomyšlské dny barokní tradice. Po většinu svého dlouhého pobytu v Litomyšli zastával P. Beneš také funkci okrskového vikáře vikariátu Litomyšl (do r. 2016), byl členem kněžské rady hradecké diecéze a biskupského sboru poradců. V Litomyšli také naplno rozvinul své ekumenické snažení, což zaznamenalo na jaře 2016 živý ohlas, neboť se objevily názory, že v rámci tohoto snažení byly (byť v dobrém úmyslu) překročeny přípustné hranice.[pozn. 1]
Zdravotní obtíže a závěr života
V adventu 2015 prodělal vážné zdravotní potíže a následujícího půl roku byl střídavě hospitalizován. Ze zdravotních důvodů byl v květnu 2016 zbaven zatěžující funkce okrskového vikáře (nahradil jej Josef Matras, farář v Bystrém u Poličky) a v srpnu jej ve funkci administrátora farnosti v Litomyšli nahradil diecézní kněz Zdeněk Mach. František Beneš zůstal ve farnosti jako výpomocný duchovní a jeho zdravotní stav se lepšil.
1. srpna 2017 odešel po 26 letech z Litomyšle, protože byl jmenován administrátorem farnosti v Horní Sloupnici.[5] Zdálo se, že jeho zdravotní problémy ustoupily, v říjnu se však nečekaně vrátily a F. Beneš musel být hospitalizován v litomyšlské nemocnici, kde 23. října, obklopen přáteli, farníky a kolegy v duchovní službě, zemřel.
Pohřeb P. Beneše se konal 31. října 2017 v litomyšlském proboštském kostele Povýšení sv. Kříže, zúčastnilo se jej asi tisíc smutečních hostů, z toho čtyři biskupové a přes 100 římskokatolických duchovních. Nechyběli ani jeho blízcí spolupracovníci z litomyšlské ekumeny, zástupci Pardubického kraje a Města Litomyšle. Zádušní mši svatou, kterou vysílala živě TV Noe,[6] celebroval Mons. Jan Vokál, biskup královéhradecký, a smuteční obřady na litomyšlském hřbitově vysluhoval P. Petr Vaculík, provinciál České provincie Salesiánů Dona Bosca.
„ | Přeji si, abychom nejenom plnili své povinnosti, ale abychom dokázali udělat něco navíc pro město, společnost a naši zemi. | “ |
— P. František Beneš, 20. října 2016 |
Osobnost Františka Beneše
František Beneš byl oblíbený pro svou vlídnost, pozornost a vnímavost k radostem i bolestem všech, se kterými se setkal. Byl také velmi pracovitý (na opravách drtivé většiny jím rekonstruovaných památek se aktivně podílel) a manuálně zručný. Potrpěl si na důstojné slavení mešní liturgie, a to i co se týká liturgické hudby nebo liturgického prostoru.[4]
P. Beneš byl mimořádně kulturně založený, rád poslouchal především vážnou duchovní hudbu a pokud mohl, hojně navštěvoval koncerty konané v místě jeho působení. Rovněž rád četl a v Litomyšli vybudoval farní knihovnu se solidním knižním fondem.[7]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Nejpodrobněji se tématu věnuje VAŇÁČ, Martin. Kauza Litomyšl aneb Sonda do života katolické církve v Čechách (http://www.christnet.eu/clanky/5707/kauza_litomysl_aneb_sonda_do_zivota_katolicke_cirkve_v_cechach.url). K tématu se dále vyjádřili např. VEČEŘE, Vítek. Vylíčení běhu událostí kauzy "Jura" (https://mons-litomyslensis.webnode.cz/prazdna-stranka/) nebo KVASNIČKA, Daniel: Litomyšl znovuzrozená! (http://dkvasnicka0.wixsite.com/nabeton/single-post/2016/03/26/Litomy%C5%A1l-znovuzrozen%C3%A1), [cit.2018-02-05].
Reference
- ↑ a b Kolektiv autorů. Gymnázium Aloise Jiráska. Galerie osobností. Litomyšl: Gymnázium Aloise Jiráska Litomyšl, 2015.
- ↑ a b Nekrolog. P. František Beneš SDB [online]. [cit. 2018-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Dějiny farnosti sv. Jana Křtitele-Děkanství Dvůr Králové n.L. [online]. [cit. 2018-02-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Významné osobnosti si převzaly ceny města i čestné občanství. S. 1. Městský zpravodaj Lilie [online]. Město Litomyšl [cit. 5.2.2018]. Roč. 2016, čís. 11, s. 1. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-03.
- ↑ Poděkování P. Benešovi za 26 let kněžské služby v Litomyšli. S. 10. Městský zpravodaj Lilie [online]. Město Litomyšl [cit. 5.2.2018]. Roč. 2017, čís. 10, s. 10. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09.
- ↑ Zádušní mše svatá za P. Františka Beneše SDB [online]. [cit. 2018-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-14.
- ↑ Farní knihovna Litomyšl [online]. [cit. 2018-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-29.
Literatura
- Dějiny farnosti sv. Jana Křtitele-Děkanství Dvůr Králové n.L. [online]. [cit. 2018-02-04]. Dostupné online.
- Kolektiv autorů. Gymnázium Aloise Jiráska. Galerie osobností. Litomyšl: Gymnázium Aloise Jiráska Litomyšl, 2015.
Související články
- Salesiáni Dona Bosca
- Římskokatolická farnost - proboštství Litomyšl
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Beneš na Wikimedia Commons
- LITOMYŠL - Vzpomínka na P. Františka Beneše (+23.10.2017) [video-medailon o F. Benešovi] [online]. [cit. 2018-02-05]. Dostupné online.
- Více autorů. Ve věku nedožitých 70 let nás navždy opustil páter František Beneš. S. 6. Městský zpravodaj Lilie [online]. [cit. 5.2.2018]. Roč. 2017, čís. 11, s. 6. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09.
- KVASNIČKA, Daniel. Litomyšlský duchovní otec nevěřících i věřících (P. František Beneš, 29. 11. 1947 – 23. 10. 2017). S. 6. Městský zpravodaj Lilie [online]. [cit. 5.2.2018]. Roč. 2017, čís. 11, s. 6. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Daniel Kvasnička, Licence: CC BY-SA 4.0
František Beneš na ekumenické akci v Litomyšli