František Blažek (lesník)

Ing. František Blažek
Narození3. října 1867
Borovany u Milevska
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. prosince 1937 (ve věku 70 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Šárka
Povolánílesní inženýr a zeměměřič
ZaměstnavatelArcidiecéze pražská
OceněníŘád svatého Silvestra Řád svatého Silvestra
ChoťVilemína Haschkeová
DětiNina Štechová (1899–1971)
Jan Blažek (1900–1973)
František Blažek (1903–1977)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Blažek (3. října 1867 Borovany u Milevska[1]14. prosince 1937 Praha[2][3]) byl český lesní inženýr, geodet, člen samosprávy v Rožmitále pod Třemšínem, člen lesnických sdružení a držitel řádu svatého Silvestra.

Životopis

Narodil se v Borovanech u Milevska v rodině půlláníka Jana Blažka a jeho manželky Marie rozené Bouškové.[1] Měl mladšího bratra Jana, který zemřel v dětském věku (15. dubna 1866 – 22. prosince 1866). Vystudoval nižší reálku v Táboře. V roce 1882 vstoupil do služby pražského arcibiskupství. Nejdříve začínal jako lesní praktikant na velkostatku Týn nad Vltavou. Po třech letech úspěšně složil státní zkoušku z lesnictví a myslivosti. Od listopadu 1888 pracoval jako příručí v polesí Skalsko na velkostatku Dolní Břežany. V roce 1890 přestoupil do polesí Roželov na velkostatku Rožmitál pod Třemšínem. V letech 1892–1894 studoval na německé spolkové lesnické škole v Bělé pod Bezdězem. Po návratu ze studií zařídil lesy na třech velkostatcích. V roce 1897 složil zkoušku pro samostatné lesní hospodáře a o rok později autorizační zkoušku pro civilní geometry. Téhož roku přestoupil v hodnosti lesního a civilního geometra na velkostatek Červená Řečice u Pelhřimova. V roce 1904 získal titul nadlesního, v roce 1911 se stal přednostou obvodu Červená Řečice, Onšov a Nový Rychnov. V roce 1917 se stal lesmistrem.

František Blažek s uloveným jelenem na nádvoří rožmitálského zámku, foto – Adolf Růžička

V roce 1916 předsedal okresní správní komisi v Pelhřimově. V Rožmitále pod Třemšínem byl členem městské rady. Od roku 1919 mu bylo povoleno užívání titulu Ing.. Od května 1920 byl přijat do správy arcibiskupského velkostatku Rožmitál pod Třemšínem. V roce 1926 obdržel od arcibiskupství titul lesního rady a ředitele a byl mu od papeže udělen rytířský řád svatého Silvestra.

Je uváděn jako místopředseda Penzijního ústavu pro úředníky a zřízence velkostatků arcibiskupství pražského, jako předseda Volných sdružení lesních správ na Podbrdsku, jako delegát ÚV Volných sdružení lesních správ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se sídlem v Praze a jako člen výboru Ústřední jednoty československého lesnictva a předseda jejího krajského odboru v Písku. Dále přijal členství v ČAZ a v České lesnické jednotě (Böhmischer Forstverein). Zúčastňoval se i anket pořádaných Zemědělskou radou v Praze.

Na všech velkostatcích, kde působil se značně přičinil zvláště v oblastech zařízení a pěstění lesů a v potírání mnišky, proti níž bojoval především prosvětlováním porostů. Úspěšně se věnoval přirozené obnově porostů zmlazováním. Dal podsazovat zchudlá a degenerovaná lesní stanoviště bukem a jedlí.

V knize Město Rožmitál a jeho okolí od Františka Augustina Slavíka je mu věnováno poděkování za spolupráci na rozšířeném 2. vydání z roku 1930.[4]

V roce 1936 odešel na odpočinek a odstěhoval se do Prahy. Zemřel 17. prosince 1937 a je pochován na hřbitově u kostela sv. Matěje v Praze-Dejvicích.[5]

Rodinný život

Dne 26. července 1898 se v Rožmitále oženil s Vilemínou Haschkeovou,[6] dcerou Josefa Haschkeho, arcibiskupského lesmistra působícího v Louňovicích a v Rožmitále, a Marie rozené Brožové z Rožmitálu, která byla dcerou rožmitálského řídícího učitele Ferdinanda Brože (autor prvního životopisu Jana Jakuba Ryby). František s Vilemínou měli tři děti, které se narodily v Červené Řečici. V roce 1899 se narodila dcera Nina (1899–1971), která se stala profesorkou hudby v Praze a pedagožkou publicisty Vratislava Beránka. Provdala se za Ing. Roberta Štechu (1891–1964), vědeckého a kulturního pracovníka. V roce 1900 se narodil syn Jan (1900–1973), který se stal architektem. Nejmladší syn František Blažek (1903–1977) byl pediatr, profesor a pedagog.[7]

Odkazy

Reference

  1. a b Matrika narozených [online]. [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. 
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Smíchov, sign. SM Z25, s. 287
  3. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Matěje v Dejvicích, sign. DEJ Z12, s. 54
  4. SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Předmluva k II. vydání, s. 3. 
  5. BLAŽEK František 3.10.1867-14.12.1937 [online]. Bibliografický slovník [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. 
  6. Matrika oddaných [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. 
  7. BLAŽEK František 12.11.1903-17.4.1977 [online]. Bibliografický slovník [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Order of Pope Sylvester BAR.svg
nastrino dell'Ordine di San Silvestro papa
Ing frantisek blazek.jpg
Ing. František Blažek (1867–1937), lesník a ředitel arcibiskupského velkostatku Rožmitál pod Třemšínem
Jelen na nadvori.jpg
Lesní rada Ing. František Blažek (1867–1937) s uloveným jelenem na nádvoří Rožmitálského zámku