František Blaise
| Otec Odilo František Blaise OP | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Znak |  (c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5 |
| Zasvěcený život | |
| Institut | dominikáni |
| Sliby | 29. září 1933 |
| Změna | v říjnu 1942 vystoupil návrat před smrtí |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 29. června 1938 |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 19. září 1913 |
| Místo narození | Uherský Brod,  Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 17. září 1980 (ve věku 66 let) |
| Místo úmrtí | Sloup v Čechách,  Československo |
| Místo pohřbení | Městský hřbitov, Litoměřice |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
P. Odilo František Blaise OP (19. září 1913, Uherský Brod – 17. září 1980, Sloup v Čechách)[1] byl český katolický řeholní kněz, dominikán a blízký spolupracovník litoměřického biskupa Štěpána Trochty.
Život
Uherskobrodský rodák Blaise vstoupil po dokončení gymnázia do řádu bratří kazatelů a 29. září 1933 složil v Olomouci řeholní sliby. Na kněze byl vysvěcen 29. června 1938. Poté působil v Praze, kde byl pověřen výchovou mladých juvenistů. Za II. světové války byl činný v Řevnicích a také vyučoval náboženství na žižkovském gymnáziu v Praze. V říjnu 1942 vystoupil z řádu dominikánů a začal působit jako diecézní kněz. Když skončila válka, začal spolupracovat s litoměřickým biskupem Štěpánem Trochtou na duchovním oživení severočeského pohraničí. Zde působil jako kaplan v Bohosudově. Když se za komunistické totality v 50. letech 20. století stal Bohosudov internačním táborem, bylo zde soustředěno přes čtyři stovky řeholních sester. Jim se snažil podle svých sil sloužit. Ale i on byl 18. dubna 1951 odvezen do internace v želivském klášteře. Následně byl uvězněn a propuštěn až v roce 1960 na amnestii. Po propuštění pracoval v civilním zaměstnání a od roku 1968, po celkovém společenském uvolnění, mohl opět sloužit v pohraničních farnostech v litoměřické diecézi. V 70. letech to byl Bečov a excurrendo České Zlatníky a Lužice.[2][3] Závěr života strávil jako duchovní správce sester sv. Vincence ve Sloupu u České Lípy. Podařilo se mu, že byl těsně před smrtí znovu přijat do dominikánského řádu a také byl jako dominikán pohřben do řádového hrobu na městském hřbitově v Litoměřicích.
Odkazy
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 420.
- ↑ HURT, Josef. Stav kněží v duchovní správě v litoměřické diecézi k 1. lednu 1970 [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-26.
- ↑ HURT, Josef. Stav kněží v duchovní správě v litoměřické diecézi k 1. lednu 1977 [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-26.
Literatura
- UMLAUF, Václav. Život z víry v těžkých časech [online]. 2010-09-11 [cit. 2014-04-25]. Dostupné online.
Související články
- Perzekvovaní kněží litoměřické diecéze
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“