František Bronislav Kořínek

František Bronislav Kořínek
Narození	27. srpna 1831 Křídla Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	20. listopadu 1874 (ve věku 43 let), 19. listopadu 1874 (ve věku 43 let) nebo 2. listopadu 1874 (ve věku 43 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Malostranský hřbitov
Povolání	překladatel, publicista a redaktor
Politická příslušnost	Národní strana
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

František Bronislav Kořínek (27. srpna 1831 Křídla^[1] - 19. listopadu 1874 Praha^[2]) byl český spisovatel, literární historik, publicista a překladatel.

Vystudoval historii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, působil jako gymnaziální učitel na různých rakousko-uherských školách. Už ve studentském období psal do různých časopisů články o české literatuře, publikoval také překlady z polštiny (Mickiewicz, Czajkowski) a ruštiny (Lermontov). Psal také (jako gymnaziální profesor v Záhřebu, tehdy uherském) články a fejetony o současné politické situaci v Rakousku-Uhersku, přičemž se domníval, že Češi mohou získat větší politická práva pouze politickou cestou a kritizoval poměry v Uhrách a maďarskou politiku. Jako publicista byl velmi oceňován, byl dokonce srovnáván s Havlíčkem, nicméně vzhledem ke své kritice uherské politiky byl z Uher v roce 1867 vypovězen. Pracoval pak v redakci pražských Národních listů. Přispíval do časopisů Čas, Lumír, Obroda, Obzor a do Českých novin. Psal hesla z dějin české a slovanské literatury do Riegrova naučného slovníku.^[3]

Byl také zvolen poslancem českého sněmu, kde zastával spíše umírněnější politické názory. V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.^[4]

V roce 1870 se stal redaktorem Moravské Orlice, brzy se ale vrátil zpět do Národních listů. Od roku 1871 do smrti pracoval opět jako gymnaziální profesor v Praze. Byl jednou z nejvýznamnějších a nejuznávanějších publicistických osobností své doby.^[5]

František Kořínek byl ženat s Christinou, rozenou Veselou (1833–1891), se kterou měl tři syny (jeden zemřel předčasně) a dceru.^[6][7] Je pohřben na Malostranském hřbitově na Smíchově.

• Obraz světa slovanského s hlediště politicko-národního, Svazek první, Sousedé Slovanův; V Praze,nákladem Spolku pro vydávání laciných kněh českých, 1867, 1868, 1869)
• Obraz světa slovanského s hlediště politicko-národního, Svazek druhý (V Praze, nákladem Spolku pro vydávání laciných kněh českých, 1868)
• Věk Albrechta z Valdštýna (V Praze, Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých, 1870)

• Od Sávy
• B.K., F.B.K.

• Mcyri, báseň, Michail Jurjevič Lermontov, in: Časopis Českého museum, 1863
• Vernyhora, věštec ukrajinský (historická pověst z roku 1768, autor Michal Czajkowski; V Praze, Tisk a sklad Kat. Jeřábkové, 1852)

• Vladimír Forst a kolektiv: Lexikon české literatury, 2/II K-L. Academia : Praha 1993, s. 860–861

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Bronislav Kořínek na Wikimedia Commons
• Autor František Bronislav Kořínek ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Bronislav Kořínek
• František Bronislav Kořínek v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Kořínek Franz (1831) s rodinou
• Databáze Národní knihovny ČR, Kořínek, František Bronislav, 1831-1874