František Buldra

Ing. arch. František Buldra
Narození31. března 1851
Kaňk u Kutné Hory
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. prosince 1926 (ve věku 75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materPolytechnika v Praze
Povoláníarchitekt a stavitel
ChoťMalvína Buldrová
DětiFrantišek Buldra mladší
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Buldra (31. března 1851 Kaňk[1] u Kutné Hory21. prosince 1926 Praha) byl český architekt, stavitel a hoteliér. Za svou architektonickou kariéru vypracoval celou řadu novorenesančních, novogotických, později pak secesních návrhů staveb na území Čech, především pak v Praze.

Život

Mládí

Narodil se v obci Kaňk,[1] která se později stala součástí Kutné Hory. V letech 18691875 studoval architekturu na pražské polytechnice, po dobu pěti let sbíral praktické zkušenosti.

Kariéra

Roku 1880 zpracoval Buldra své první samostatné návrhy: novorenesanční činžovní domy v Mezibranské ulici, s výhledem do parku u Národního muzea. Zhruba ve stejném roce se oženil, natrvalo usadil v Praze a založil zde rodinu. Roku 1883 se Buldra stal členem Svazu architektů a inženýrů. Nadále navrhoval stavby v Praze, roku 1887 zde byl zapsán jako stavební podnikatel. Projekty realizoval také v rodné Kutné Hoře.

V letech 1905 až 1905 realizovala Buldrova firma stavbu honosného hotelu Palace na nároží Jindřišské a Panské ulice podle Buldrova návrhu, pravděpodobně dle návrhu architekta Jiřího Justicha. Zadavatelem stavby byl sám František Buldra, který následně hotel jakožto majitel provozoval. V této době také opakovaně stavebně realizoval návrhy architekta Richarda Klenky.

Úmrtí

František Buldra zemřel 21. prosince 1926 v Praze ve věku 75 let a byl pochován v rodinné novogotické kaplové hrobce na Olšanských hřbitovech.

Rodinný život

František Buldra se asi roku 1880 oženil[2] s o osm let mladší Malvínou,[3] celkem spolu měli pět dětí. František Buldra mladší (1882–1942)[4] se stal též architektem a stavitelem, byl žákem Josefa Schulze a pokračoval po otcově smrti v řízení rodinného podniku.

Dílo

  • Nájemní domy čp. 577 a 1592, Mezibranská, Praha (1880)
  • Novorenesanční palác čp. 1600/II (později hotel Esplanade), Washingtonova, Praha (přestavba ve 20. letech 20. století Fritzem Lehmannem),
  • Nájemní dům čp. 667/II, Navrátilova, Praha (1882–1883)
  • Obchodní a nájemní dům čp. 771/II, Jungmannovo náměstí, Praha (1884–1886)
  • Městské divadlo, Pražská, Tábor (1886–1887, návrh a stavba)
  • Evangelický kostel, Kutná Hora (1887, autor návrhu)
  • Obchodní a nájemní dům čp. 769/II, Jungmannovo náměstí, Praha (1889–1892)
  • Nájemní domy čp. 681 a 682, Seifertova, Žižkov (1890–1891)
  • Restaurační pavilon, Zemská jubilejní výstava v Praze (1891)
  • Obchodní dům čp. 841/II (Diamant), Václavské náměstí, (přestavba ve 20. letech 20. století, po roce 2000 nahrazen novostavbou)
  • Nájemní dvojdům čp. 1959/II a 1960/II, Myslíkova, Praha (1897)
  • Nájemní dům 714/I, roh Dlouhé a Rybné, Praha (1898)
  • Nájemní a obchodní dům čp. 388, Praha-Nové Město, na Můstku na místě dnešního ČKD (1900, po r. 1930 přestavěn, později zbořen)
  • Nájemní dům čp. 682/II, Vodičkova, Praha (1901)
  • Úpravy domu U Pinkasů čp. 755/II a vedlejšího domu čp. 756/II, Jungmannovo náměstí, Praha (1891)
  • Nájemní a obchodní dům čp. 115, Národní třída (1902–1904, stavba podle návrhu Richarda Klenky)
  • Palác Louvre, čp. 116, Národní třída (190?, stavba podle návrhu Richarda Klenky)
  • Činžovní domy, Dykova, Královské Vinohrady (1901)
  • Obchodní a obytný dům čp. 417, Národní třída, Praha (1904–1906)
  • Nájemní dům čp. 284, Spálená, Praha (1905–1906)
  • Hotel Palace, Vodičkova, Praha (1907–1909, autorem návrhu nejspíš Jiří Justich)
  • Nájemní dům s obchody čp. 700/II, Vodičkova, Praha (1910–1913)

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Kaňk
  2. Matriční záznam o sňatku Františka Buldry s Malvínou Kieswetterovou farnosti při kostele Panny Marie Sněžné Novém Městě pražském
  3. Matriční záznam o narození a křtu Malvíny Kieswettetové farnost Roztoky
  4. Matriční záznam o narození a křtu Františka Buldry farnosti při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském

Literatura

  • VLČEK, Pavel (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vinohrady, Dykova 19 - 23.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Vinohrady. Dykova 1156/19, 1117/21, 1118/23.
Divadlo exterier foto david peltan-8671 (003).jpg
Autor: foto David Peltán, Licence: CC BY-SA 4.0
divadlo exteriér
Praha Nove Mesto Panska 12 d.jpg
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha - Nové Město, Panská 12, Hotel Palace
Praha Café Louvre průčelí.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Pražská kavárna Café Louvre