František Cajthaml

František Cajthaml
Rodné jméno	František de Paula Zeithamml
Narození	30. března 1868 Suchomasty Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. května 1936 (ve věku 68 let) Bystřany Československo Československo
Národnost	česká
Povolání	úředník
Rodiče	Josef Zeithamml, Anna Zeithammlová-Barsová
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Cajthaml (30. března 1868, Suchomasty^[1] – 3. května 1936, Bystřany) byl český úředník, spisovatel, básník, kronikář a dělnický aktivista.

Život

Narodil se v rodině domkáře Josefa Zeithammla a Anny Zeithammlové-Barsové. Měl čtyři sourozence: Antonína (1870–1870), Marii (1871), Václava (1874–1874) a Václava (1875).

Vyučil se krejčím a odešel do severních Čech, kde pracoval jako krejčovský dělník. Od roku 1899 pracoval jako úředník, později jako ředitel Okresní nemocenské pokladny v Teplicích-Šanově.

Byl literárně i politicky činný, věnoval se především dělnickému hnutí a byl hlavním spolupracovníkem časopisu Severočeský dělník. Psal verše, povídky a shromažďoval cenné dokumenty a památky z počátku dělnického hnutí. Byl také vynikajícím kronikářem.^[2]

Roku 1921 vystoupil z římskokatolické církve. Po jeho smrti r. 1937 postavila obec Suchomasty svému rodáku v parku památník a uložila do něho urnu s jeho popelem. Ke stému výročí narození byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska a o jeho životě a díle byla k tomuto výročí vydána publikace.^[2] V Bystřanech byla po něm pojmenována ulice.

Pseudonymy

František Cajthaml-Liberté, František Berounský, František Borecký, V. L. Liberté (Vive la liberté). Tento poslední pseudonym používali ale i jiní spisovatelé, například Leopold Kochman, Antonín Svoboda nebo Jarmil Krecar.

Dílo

Básně

• Ohlas: společenský zpěvník dělnický – Brno, s. n., 1893
• Verše o práci: vážné i žertovné básně, písně a popěvky dělnické – Praha: František Bačkovský, 1894
• Hlasy massy: dělnické básně a písně – Teplice: Karel Martinovský, 1896
• Pod mamonem: dělnické básně a písně – Teplice: Jan Trejbal, 1896
• Na bojišti – [obsahuje i Lyrické intermezzo: František Sekanina]. Teplice: Severočeský dělník, 1899
• Dělnický zpěvník: sbírka nejstarších a nejpopulárnějších písní socialistických – uspořádal. Teplice: Antonín Machovec, 1899
• Nové písně – Teplice: vlastním nákladem, 1903
• Písně dělníka – Teplice: v. n., 1903
• Pole krvavá: severočeské motivy a jiné verše – Praha: Tiskové družstvo Českoslovanské strany sociálně demokratické (ČSDSD), 1904
• Na stráži: ballady a písně sociální – Praha: K. Springer, 1904

Próza

• Svépomoc: hospodářsko-politická úvaha – Praha: Tomáš Josef Jaroušek, 1881
• Mráčky před bouří: drobné povídky a obrázky ze života dělnického – Most: Petr Cingr, 1893
• Z péra dělníkova: sociální obrázky – Praha: F. Bačkovský, 1893
• Ztracené existence – Ústí nad Labem: s. n., 1893
• V zápasech života: drobné povídky dělnické – Praha: F. Bačkovský, 1894
• Proletáři: sociální povídky – Praha: F. Bačkovský, 1895
• Kulturní boj a český katolický lid – 1913
• Mistr Jan Hus a české ženy – Praha: Tisková Liga, 1914
• Staré pověsti ze Středohoří a Podkrušnohoří – Ústí nad Labem: Otomar J. Bukač, 1923
• Obrázky z Deutschböhmen: Kresby starého menšináře – Praha: Antonín Svěcený, 1923 ^[3]
• Sláva a pád provincie Deutschböhmen: příspěvek k dějinám československé revoluce a německé protirevoluce na českém severu, Ústí nad Labem: O. J. Bukač, 1924 ^[4]
• Sto pověstí, bájí a příběhů severočeských – Praha: A. Svěcený, 1924
• Husitské bojiště "Na Běhání" u Ústí nad Labem – Ústí nad Labem: O. J. Bukač, 1924
• Zrcadlo Němcům: jakým loktem nám kulturu měřili ve starém Rakousku a jak sami chtějí míti naměřeno v Československu – Ústí nad Labem: O. J. Bukač, 1926
• Severočeští havíři: obrazy z bojů podzemních pariů – Moravská Ostrava: Časopis Na zdar, 1926
• Český sever ve hnutí dělnickém: příspěvek k dějinám ČSDSD – Praha: Antonín Svěcený, 1926
• Proboštov v minulosti a v přítomnosti: příspěvek k dějinám severočeské obce vůbec a českého dělnického hnutí zvláště – Proboštov: ČSDSD, 1927
• Severočeské národnostní pomezí: bilance germanisace a útisku českého lidu během půldruhého století – Teplice-Šanov: Naše domovina, 1927 ^[5]
• Josef Boleslav Pecka Strahovský: průkopník českého hnutí dělnického – Praha: A. Svěcený, 1928
• Franta Choura – tribun severočeských havířů: příspěvek k dějinám českého hnutí dělnického. Příbram: Naše obrana, 1929 ^[6]
• Tragedie Franty Choury, tribuna severočeských havířů a apoštola socialismu – Příbram: Naše Obrana 1929
• Krušné hory: vlastivědný sborník – František Cajthaml, Josef Tomek, Josef Smeták. Duchcov: Josef Fršlinek, 1930
• Požár v dolech příbramských dne 31. května 1892 – ilustroval K. Hojden. Příbram: Naše Obrana, 1932

Ukázka z díla

STARÁ POHÁDKA

Tisíce let píseň slyšíme pěti:
že otce jednoho všichni jsme děti.

Co je nám potřebí, otec vždy vidí
a naše osudy přemoudře řídí.

Co roste, co dýše, moc jeho cítí,
v nádheře skvěje se i polní kvítí.

Ptáčeti píseň dal a volnost zlatou –
slunko nad palácem hřeje i chatou!

Chudým dal robotu, sedlákům líchu,
boháčům plný stůl, lenost a pýchu.

Tak láska bezměrná otcovsky měří –
kdo chce, ať té staré pohádce věří!

—František CAJTHAML-LIBERTÉ, Nové písně, 1903^[7]

Odkazy

Reference

Literatura

• FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. S. 17. 
• Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 53.
• heslo Cajthaml František. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930–1934.
• F. V. Cajthaml-Liberté – Karel Kazda. Beroun: Vulkán, 1936
• KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 471.
• František Cajthaml-Liberté: Sborníček k 100. výročí narození suchomastského rodáka. Suchomasty: Městský národní výbor, 1968. 
• FORST, Vladimír. Heslo František Cajthaml-Liberté. In: Vladimír Forst a kol. Lexikon české literatury. Praha: Academia, 1985. Svazek I (A–G). S. 346–347.
• Zdeňka Vaněčková-Štěpánková, Pravoslav Ehnert. Cajthamlův odkaz: o životě a díle Františka Cajthamla-Liberté (1868–1936). Otrokovice: Sdružený klub, 1996. ISBN 80-900180-4-1. 
• František Cajthaml-Liberté: básník zrozený pro svobodu – Pavel Koukal. Ústí nad Labem: Masarykova dělnická akademie, 1997
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 9. sešit: C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 372–373. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Cajthaml na Wikimedia Commons
• Autor František Cajthaml ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Cajthaml
• František Cajthaml v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR