František Chábera

Generálmajor František Chábera
Generálmajor v.v. František Chábera
Narození	5. ledna 1912 Lansberg Německá říše Německá říše
Úmrtí	21. října 1999 (ve věku 87 let) Litoměřice Česko Česko
Místo pohřbení	Litoměřice
Národnost	Češi
Povolání	testovací pilot
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Chábera (5. ledna 1912 Landsberg, Německo^[1] – 21. října 1999 Praha^[2]) byl československý vojenský pilot a válečný stíhač.

Životopis

Vyučil se strojním zámečníkem, poté vstoupil k československému vojenskému letectvu. Po studiích v letech 1930–1932 létal jako stíhač u 2. a 4. leteckého pluku, od roku 1934 pak působil jako zkušební pilot Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Letňanech. Rovněž sloužil jako instruktor ve škole leteckého dorostu.^[3]

V roce 1939 se přidal k odboji a odešel nejprve do Polska a posléze do Francie, kde létal jako stíhací pilot. Během bitvy o Francii sestřelil pět německých letounů jistě a dva pravděpodobně.^[4] Po obsazení Francie nacisty nejprve létal v Severní Africe, později se přesunul do Spojeného království k Royal Air Force. Zde bojoval v bitvě o Británii v 312. československé stíhací peruti, později přešel k 96. a následně 68. peruti nočních stíhačů.

Od roku 1944 sloužil jako dobrovolník v Sovětském svazu, v září až říjnu 1944 pak bojoval ve Slovenském národním povstání jako velitel 2. letky 1. československého stíhacího pluku. Na Slovensku pravděpodobně sestřelil jeden nepřátelský letoun, zničil nebo poškodil 9 nákladních a 2 osobní automobily, jeden tank, baterii minometů a velitelské stanoviště.^[4] Po návratu do Sovětského svazu působil ve funkci velitele 1. letky 1. československé smíšené letecké divize v SSSR.

Po válce opět pracoval jako pilot ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu. V roce 1948 byl zatčen a obviněn údajného z pokusu o útěk. V následném politickém procesu byl odsouzen k pěti letům vězení. Vězněn byl až do roku 1953 na Borech, v pracovním táboře Vojna (uranový důl u Lešetic), Kytíně^[5] a poté v Jáchymově. Po propuštění z vězení až do svého odchodu do důchodu pracoval jako elektromontér.

V závěru svého života žil v Litoměřicích, kde se stal čestným občanem města. V prosinci 2009 byl na jeho počest po něm pojmenován nový litoměřický silniční most přes řeku Labe, Most Františka Chábery. Od února 2012 jeho jméno nese i 211. taktická letka Vzdušných sil Armády České republiky.

Vyznamenání

• Československý válečný kříž 1939, udělen 4x
• Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
• Československá vojenská medaile za zásluhy, II. stupeň
• Československá vojenská medaile za zásluhy, I. stupeň
• Řád Slovenského národního povstání, I. stupeň
• Croix de guerre , francouzský válečný kříž se čtyřmi palmami a zlatou hvězdou
• Řád Milana Rastislava Štefánika, III. třída
• Medaile Za vítězství nad Německem ve Velké Vlastenecké válce 1941-1945^[6]
• Pamětní medaile československé armády v zahraničí, se štítkem SSSR
• Pamětní medaile za dobrovolnou službu Svobodné Francii^[7]
• Hvězda 1939-1945^[8]
• Řád Bílého lva, I. třída – vojenská skupina (in memoriam)

Odkazy

Reference

Související články

• František Fajtl
• Josef František
• Josef Koukal

Literatura

• RAJLICH, Jiří. Esa na obloze. Praha: Naše vojsko, 1995. 216 s. ISBN 80-206-0720-X. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Chábera na Wikimedia Commons
• Most generala Chabery
• Článek na Valka.cz
• Hrob v Litoměřicích
• František Chábera - životopis
• Válka.cz, František Chábera