František Chvalkovský

JUDr. František Chvalkovský
František Chvalkovský v roce 1923
vyslanec Protektorátu Čechy a Morava u říšské vlády
Ve funkci: 1939 – únor 1945
Prezident	Emil Hácha
Kancléř	Adolf Hitler
3. ministr zahraničí Československa
Ve funkci: 4. října 1938 – 15. března 1939
Předseda vlády	Jan Syrový Rudolf Beran
Předchůdce	Kamil Krofta
čs. velvyslanec v Itálii
Ve funkci: 1932 – 1938
Předchůdce	Vojtěch Mastný
Nástupce	Vlastimil Čermák
čs. velvyslanec v Německu
Ve funkci: 1927 – 1932
Předchůdce	Kamil Krofta
Nástupce	Vojtěch Mastný
2. čs. velvyslanec v USA
Ve funkci: 1923 – 1925
Předchůdce	Bedřich Štěpánek
Nástupce	Zdeněk Fierlinger
čs. velvyslanec v Japonsku
Ve funkci: 1921 – 1923
Předchůdce	Karel Pergler
Nástupce	Josef Švagrovský
Poslanec československého Národního shromáždění
Ve funkci: 1925 – 1927
Stranická příslušnost
Členství	RSZML SNJ Národní souručenství
Narození	30. července 1885 Jílové u Prahy Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	25. února 1945 (ve věku 59 let) Berlín Německá říše Německá říše
Místo pohřbení	Praha
Děti	Nyta Doverová
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Profese	politik a diplomat
Náboženství	Českobratrská církev evangelická
Commons	František Chvalkovský
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Chvalkovský (30. července 1885, Jílové u Prahy^[1] – 25. února 1945, Berlín) byl politik a diplomat první československé republiky a ministr zahraničí druhé republiky. V letech 1923 až 1925 působil jako druhý řádný vyslanec ČSR ve Spojených státech amerických.

Narodil se 30. července 1885 v Jílovém u Prahy. Studoval na pražském gymnáziu, které absolvoval v roce 1903. Následně studuje právnickou fakultu, kterou dokončil 1908. Kromě toho studoval v letech 1909–1910 na Vysoké škole obchodní v Londýně.^[2] Stal se blízkým spolupracovníkem, tajemníkem Antonína Švehly. Vstoupil do Agrární strany, v níž patřil k pravicovému křídlu. Politicky se angažoval i po zániku Československa.^[3]

Po svém jmenování do funkce ministra zahraničí začal prosazovat pragmatickou politiku orientovanou na hitlerovské Německo. V březnu 1939 doprovázel prezidenta Emila Háchu do Berlína k jednáním s Hitlerem a je podepsán pod protokolem, který vkládá vládu nad Čechy a Moravou „do rukou Vůdce“. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byla nemožná samostatná zahraniční politika země. Chvalkovský nastoupil do nově zřízené funkce vyslance Protektorátu Čechy a Morava ve Velkoněmecké říši. Byl jedinou osobou s titulem vyslance Protektorátu, když bylo zrušeno ministerstvo zahraničních věcí. Přesto nebyl součástí diplomatického sboru a podléhal Úřadu říšského protektora v Čechách a na Moravě. Pohyb a jednání F. Chvalkovského na území Protektorátu Čechy a Morava byly pečlivě sledovány bezpečnostní služebnou (Sicherheitsdienst RF SS) v Praze, jak ukazuje záznam z 18. března 1941.^{[4][p 1]} Ve sdělení se uvádí jeho telefonát s tehdejším předsedou vlády Eliášem a také ministrem obchodu Kratochvílem. Jednání také uskutečnil s bývalým předsedou vlády Beranem o důsledcích podpisu paktu mezi Německem a Ruskem.

Chvalkovský zahynul v únoru 1945, když byl jeho automobil na dálnici nedaleko Berlína napaden hloubkovým stíhačem. Po převozu ostatků mu byl v Praze vypraven honosný pohřeb za účasti předních osobností protektorátního života. Nástupce v úřadu již nebyl do konce války jmenován.

• GEBHART, Jan; KUKLÍK, Jan. Druhá republika 1938–1939 : svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2004. 315 s. ISBN 80-7185-626-6. 

• Druhá vláda Jana Syrového
• První vláda Rudolfa Berana
• Druhá vláda Rudolfa Berana

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Chvalkovský na Wikimedia Commons
• František Chvalkovský na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR