František Dedera

JUDr. František Dedera
František Dedera, policejní komisař
Narození	15. listopadu 1817 Jindřichův Hradec Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	17. srpna 1878 (ve věku 60 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	policista
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Dedera^{[p 1]} (15. listopadu 1817, Jindřichův Hradec^[1], Rakouské císařství – 17. srpna 1878, Praha, Rakousko-Uhersko) byl český vysoký policejní úředník, zvěčněný v Tyrolských elegiích Karla Havlíčka Borovského.

Život

Mládí

František Xaver Dedera^{[p 2]} se narodil v rodině měšťana a zámečnického mistra Josefa Dedery a matky Barbory, rozené Morávkové.^[1]

Studoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci a jako zajímavost se často uvádí, že byl – coby kvintán – domácím učitelem Bedřicha Smetany. S druhým hrdinou Tyrolských elegií, Karlem Havlíčkem Borovským, se Bedřich Smetana spřátelil při studiích v Německém Brodu (dnes Havlíčkův Brod). Někdy se udává, že i Havlíček byl Smetanovým domácím učitelem.^[2]

Po dokončení právnických studií nastoupil do praxe ke kriminálnímu soudu. Podle svědectví Jana Nerudy ovládal češtinu, němčinu, francouzštinu a latinu.^[3]

Kariéra policejního úředníka

• 1843 přestoupil k c. k. policejnímu ředitelství^[4]
• 1847 se stal prozatímním policejním komisařem v Krakově
• 1848 se vrátil k pražské policii; téhož roku byl přeložen jako pohraniční komisař k třetímu armádnímu sboru
• V prosinci 1851 eskortoval Karla Havlíčka Borovského do Brixenu
• 1853 se stal policejním komisařem a působil jako lázeňský komisař v Karlových Varech a Teplicích^[5]
• V říjnu 1866 navštívil císař František Josef I. Prahu a při té příležitosti udělil řadě osob vyznamenání oceňující jejich činnost v době prusko-rakouské války. František Dedera byl vyznamenán "zlatým křížem záslužným s korunou".^[6] Byl též nositelem řeckého, pruského a švédského vyznamenání.^[7]
• 1867 byl jmenován "titulárním radou policejním";^[8] téhož roku mu byla svěřena správa hořejšího okresu novoměstského
• 1868 se stal šéfem policejního odboru pro tiskové a divadelní záležitosti.^[5]
• 1868 tisk referoval o Dederově osobním zásahu v čele oddílu husarů proti nepovolenému táboru dělnictva na Pankráci, které se konalo 2. října téhož roku.^{[9][p 3]}

Rodinný život

Dne 27. dubna 1852 se v Praze oženil s Emilií, rozenou Patschovou z Hořovic (1826–1903).^[10] Měli spolu čtyři děti: Karla (* 1862), Franze (* 1858, námořní důstojník), Emilii (* 1854) a Marii (* 1859).^[11][12][13]

Ve svém fejetonu 18. 8. 1872^[3] zmiňuje Jan Neruda epigramy, které Dedera k různým příležitostem tvořil v různých jazycích. K příležitosti svatby dcery Emilie byly zhudebněny Dederovy verše.^[14]

Úmrtí

František Dedera zemřel 17. srpna 1878 "ochrnutím srdce". Podle oficiálního nekrologu byl „úředník svému povolání velmi oddaný a pro své vědomosti a svůj stále dobrý rozmar velmi oblíbený“.^[4]

Hrob Františka Dedery

František Dedera je pohřben ve III. oddělení Olšanských hřbitovů v Praze (Olšanské hřbitovy, III, 6, 44), nedaleko hrobu Karla Havlíčka Borovského. Hrob, který byl ještě nedávno neupraven, byl v roce 2015 adoptován; je nyní obnoven a doplněn fotografií a výraznou, tmavě modrou smaltovanou popisnou tabulí s následujícím textem:^[15]

JUDr. František DEDERA
C.k. vrchní policejní a vládní rada
* 15.11.1817 – † 17.8.1878
Na příkaz císaře Františka Josefa I. eskortoval v noci 16. prosince 1851 významného českého politika a publicistu Karla Havlíčka Borovského do vyhnanství v tyrolském Brixenu.
Úsměvným paradoxem Dederova a Havlíčkova života je, že ve svých studentských letech dávali kondice stejnému studentovi, pozdějšímu slavnému skladateli Bedřichu Smetanovi.

Informační tabule u hrobu^[15]

• Hrob JUDr. Františka Dedery na Olšanských hřbitovech
• 
  Celkový pohled
• 
  Detail náhrobku
• 
  Detail informační tabule

František Dedera v uměleckém ztvárnění

• Karel Havlíček Borovský zmiňuje komisaře Dederu v Tyrolských elegiích na více místech:
  • při zatýkání v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod)
  • při přenocování v Českých Budějovicích (Nesmím ale zapomenout Budějovice, tam Dedera koupil mělnického čtyři lahvice.)
  • při jízdě Alpami (darmo křičí Dedera: „Drž koně!“ prázdný je kozlík).
  • po příjezdu do Brixenu (Přijeli jsme do Brixenu bez vší turbací, krajská vláda dala Dederovi na mne kvitancí.)
• Již v den úmrtí napsal Jan Neruda (pod šifrou trojúhelníku) o Františku Dederovi fejeton; v něm popisuje kriticky, ale i s vlídným ironickým nadhledem, jeho činnost cenzora a osobní vlastnosti.^{[3][p 4]}
• V roce 1900 vzpomínal Ignát Herrmann (šifra "ypsilon") na jednání o provozování hry Julius Cesar, s jejíž částí cenzor nesouhlasil. Dedera zde byl popisován jako poněkud nerozhodný muž, který se považuje za vlastence a kterého nakonec čeští divadelníci ošálili.^[16]
• Ve filmu Karel Havlíček Borovský z roku 1931 hrál Dederu Jaroslav Marvan.^[17]
• Karel Michal v apokryfu Elegie (časopis Plamen, 1960; později v exilové knize Rodný kraj, 1977) představuje Dederu jako hodného pána
• Roli Františka Dedery též ztvárnil Jiří Pleskot ve snímku o Jakubu Arbesovi Romaneto z roku 1980^[18]

Zajímavost

O tom, že František Dedera byl všeobecně známou osobností svědčí i ironicko-satirické texty v dobovém českém tisku:

• Národní listy uvedly roku 1867 tento inzerát:

Dne 27. srpna 1867 o 6. hodině ráno skonfiskoval p. policejní vrchní komisař Dedera v bytě K. Paiera knížku Pouť Slovanů do Ruska. Knížka tato prodává se v kněhtiskárně dr. Ed. Grégra v Růžové ulici 1416-II. za 50 krejcarů a je též v každém kněhkupectví k dostání.^[19]

• Humoristické listy ironizovaly Františka Dederu vícekrát, např. v roce 1868:^[20]

Pan Dedera (v Široké ulici uprostřed zástupu): "Ve jmenu zákona vyzývám Vás, abyste se rozešli!"- Lid nic. - Pan Dedera (ze všech sil): "Vyzývám Vás poprvé!" - Nikdo ani hni. - Pan Dedera: "Vyzývám Vás po druhé!" - Lid pořád jako hluchý. - Pan Dedera: " Ve jménu zákona: po třetí!" - Hlas z lidu: "Cák je tu ňáká licitace?"

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Karel Havlíček Borovský
• Tyrolské elegie
• Karel Michal
• Řád Františka Josefa

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Dedera na Wikimedia Commons
• Karel Havlíček Borovský: Tyrolské elegie [1]
• Správa pražských hřbitovů: Adopce, hrob Františka Dedery [2] Archivováno 17. 11. 2015 na Wayback Machine.
• VACHTOVÁ, Františka. Dederův rod. Heraldika. 1973, čís. 2–3, s. 35–38. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
• Wikizdroje: Karel Havlíček Borovský (Tůma)/XLI. Zavlečen do vyhnanství [3]