František Domažlický

František Domažlický
Narození13. května 1913
Praha, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. října 1997 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníhudební skladatel, houslista a violista
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Domažlický (rozený František Tausig) (13. května 1913 Praha – 29. října 1997 tamtéž) byl český houslista, violista a hudební skladatel.

Život

Začínal jako amatérský houslista, trumpetista, harmonikář, kapelník a skladatel populárních písniček. V roce 1935 získal 1. cenu v soutěži o nejlepší trampskou písničku. Pak teprve začal s vážným studiem hudby u Otto Šilhavého, který byl žákem Otakara Ševčíka.

Za 2. světové války byl František Domažlický vězněn nejprve v Terezíně, později v koncentračních táborech Auschwitz-Birkenau (Osvětim) a Schwarzheide (jeden z pobočných táborů Sachsenhausenu). V závěru války přežil i pověstný pochod smrti. Ještě v Terezíně zkomponoval několik písní a sborů a Píseň beze slov pro smyčcové kvarteto.

Po válce studoval na Akademii múzických umění v Praze hru na housle u Františka Daniela a skladbu u Jaroslava Řídkého a Emila Hlobila. Absolvoval Symfonií pro velký orchestr. Od roku 1950 hrál na housle a violu v několika pražských orchestrech až na 15 let zakotvil ve Filmovém symfonickém orchestru.

Komponoval hudbu v dosti tradičním, pozdně romantickém duchu, přístupnou širokému okruhu posluchačů. Řada jeho skladeb není interpretačně příliš náročná a patří k oblíbenému repertoáru studentů a amatérských hudebníků. František Domažlický prožil i část svého života v Blevicích (u Zákolan), kde na svém statku komponoval a také choval koně.

Dílo

Orchestrální skladby

  • Serenáda D dur, op. 16 (1954)
  • Habanera pro symfonický orchestr (1955)
  • Suita pro orchestr, op. 26 (1960)
  • Koncert pro hoboj a smyčcový orchestr, op. 25 (1958)
  • 1. koncert pro housle a velký orchestr, op. 28 (1961)
  • Divertimento, op. 29 (1962)
  • Symfonie pro velký orchestr, (1962)
  • Prskavky. Suita pro smyčcový orchestr, op. 30 (1963)
  • Koncert pro trombón a orchestr, op. 35 (1964)
  • Koncert pro violu a orchestr, op. 36 (1966)
  • Jaro rytíře d'Artagnana. Symfonický obraz pro violoncello a symfonický orchestr op. 40 (1968)
  • Ouvertura piccola pro orchestr op. 42 (1970)
  • Koncert pro lesní roh a orchestr, op. 43 (1971)
  • Koncert pro fagot a orchestr, op. 44 (1972)
  • 2. koncert pro housle a smyčcový orchestr, op. 47 (1975)
  • Koncert pro flétnu a smyčcový orchestr, op. 48 (1977)
  • Koncert pro klarinet a smyčcový orchestr, op. 50 (1981)
  • Suita danza, pro smyčcový orchestr nebo pro nonet (čtyři saxofony a žesfový kvintet) nebo 2 akordeony nebo 2 housle a klavír op. 52 (1982)
  • Koncert pro dvoje housle a smyčcový orchestr, op. 51 (1982)
  • Concerto rustico per contrabasso ed archi, op. 55 (1983)
  • Koncert pro kontrabasovou tubu a smyčcový orchestr, op. 53 (1983)
  • Koncert pro trubku a orchestr, op. 60 (1986)
  • Koncert pro altový saxofon /in Es/ a orchestr, op. 65 (1988)

Komorní skladby

  • Píseň beze slov, pro smyčcové kvarteto (1942)
  • Duetto pro dvoje housle, op. 2 (1953)
  • Duetto pro dva klarinety, op. 3 (1953)
  • Romance pro klarinet a klavír, op. 8 (1953), SU, Harmonia
  • Šest národních písní pro dvoje housle a violu, op. 13 (1954)
  • 1. dechový kvintet, op. 23 (1956)
  • Tři skladby pro housle a klavír, op. 24 (1957)
  • 2. smyčcový kvartet, op. 32 (1963)
  • Polní kvítí. Suita pro hoboj a harfu op. 31 (1962)
  • Trio pro housle, violoncello a klavír, op. 34 (1964)
  • Malá taneční suita pro malý komorní orchestr, op. 57 (1965)
  • Komorní hudba pro housle, violoncello, basklarinet a kytaru, op. 38 (1966)
  • 2. dechový kvintet, op. 39 (1967)
  • Pět bagatel pro violu a klavír, op. 41 (1969)
  • Con moto pro housle a klavír (1969)'
  • Sen mládí, pro 3 zobcové flétny, 2 housle, violoncello a klavír (1971)
  • Koncert pro dechový oktet (2 hoboje, 2 klarinety, 2 lesní rohy a 2 fagoty) op. 45 (1973)
  • Sonáta pro trubku a klavír, op. 49 (1979)
  • Duetto pro dvě kontrabasové tuby, op. 53a (1983)
  • Hudba pro čtyři saxofony, op. 54 (1983)
  • Žesťový kvintet, (2 trubky, lesní roh, trombón a tuba) op. 56 (1984)
  • 3. smyčcový kvartet, op. 57 (1984)
  • Sonáta pro trombón a klavír, op. S8 (1985)
  • Trio – sonáta pro housle, marimbu a kytaru op. 59 (1985)
  • 3. dechový kvintet, op. 73 (1990)
  • Ragtime I, II, pro dechový kvintet, op. 73a (1990)
  • Sonatina pro tubu a klavír, op. 75 (1991)

Vokální skladby

  • Píseň máje pro mužský sbor (komponováno v Terezíně, 1942/43)
  • Sloky lásky. Cyklus písní na slova Stěpana Ščipačova, op. 14 (1954)
  • České písně, pro tři ženské hlasy nebo ženský nebo dětský sbor a smyčcové kvarteto, op. 17 (1955)
  • Písně na slova Jana Pilaře, pro střední hlas a klavír, op. 21 (1956)
  • Písně na slova Aloise Volkmana pro střední hlas a klavír (1990)
  • Balada o stromu, pro zpěv a klavír nebo varhany, op. 70 (1990)

Odkazy

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“