František Esterházy z Galanty

František Esterházy z Galanty
Narození	19. září 1715 Pápa
Úmrtí	7. listopadu 1785 (ve věku 70 let) Bernolákovo
Místo pohřbení	Kostel Povýšení svatého Kříže v Ganně
Povolání	politik a hudební skladatel
Ocenění	Řád zlatého rouna (1771)
Politická strana	politik před vznikem politických stran
Děti	František II. Esterházy z Galanty[1] Marie Anna Eleonora Esterházyová z Galanty[1]
Rodiče	František Esterházy z Galanty (1683-1754) a Marie Sidonie Pálffyová z Erdődu
Rod	Esterházyové
Příbuzní	Karel Esterházy z Galanty a Mikuláš Esterházy z Galanty (sourozenci) Josef Esterházy z Galanty a Karolína Esterházyová z Galanty[1] (vnoučata)
Funkce	bán Chorvatska
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě František Esterházy z Galanty (maďarsky Esterházy de Galántha Ferenc, německy Franz Esterházy de Galántha; 12. září 1715, Vídeň nebo Pápa – 7. listopadu 1785, Cseklész), přezdívaný „Quinquin“, byl uherský šlechtic z rodu Esterházyů, zednář a dvořan. Patřil do okruhu důvěrníků císařovny Marie Terezie.

Život

Narodil se ve Vídni nebo v uherské Pápě jako syn královského taverníka Františka Esterházyho (1683–1754), matka Marie Sidonie (1690–1743) pocházela z rodu Pálffyů. Jeho starší bratr Mikuláš byl dlouholetým velvyslancem v Polsku a Rusku.

František byl předkem mladší rodové hraběcí linie ze Sempte (Šintava) a později Cseklész (Bernolákovo), kterou sám založil, v rámci linie z Forchtensteinu.

František Esterházy byl ve službách rakouských panovníků a plnil různé administrativní úkoly. Byl císařským komořím a tajným radou. Přes čtyřicet let zastával úřad mošonského župana v Mosonmagyaróváru (1741–1783). Ve Vídni zastával v letech 1752–1754 funkci ředitele Dvorního divadla, v jehož hereckém souboru si našel manželku. V letech 1762–1785 byl uherským dvorským kancléřem, souběžně v Uherském království zastával funkce nejvyššího komořího (1765–1771) a nejvyššího hofmistra (1773–1783). Poslední dva roky před smrtí byl bánem Chorvatska a Slavonie (1783–1785).

V roce 1760 byl jedním ze zakladatelů uherského řádu svatého Štěpána a v roce 1764 se stal jeho prvním kancléřem. Marie Terezie mu prokázala velkou čest, když ho obdarovala diamanty zdobenou řádovou hvězdou. Ta se dochovala až do počátku 20. století.

V roce 1771 byl František Esterházy jmenován rytířem Řádu zlatého rouna.

František Esterházy byl stoupencem svobodného zednářství. Založil lóži L'Orian a stal se jejím prvním velmistrem.

Rodina

František byl ženaty s Antonií Františkou Nicoletou Richardovou de la Potréau (1726–1801), herečkou Dvorního divadla, s níž měl dvě děti:

• František II. Esterházy z Galanty (6. února 1758 – 18. listopadu 1815)
• Marie Anna Eleonora

Hrabě František Esterházy z Galanty zemřel 7. listopadu 1785 na svém panství Cseklész, dnešní Bernolákovo.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferenc Esterházy de Gálantha na nizozemské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Esterházy z Galanty na Wikimedia Commons

Předchůdce: František Fauszty

chorvatský bán 1783–1785

Nástupce: František Szechenyi

Předchůdce: František Fauszty

slavonský bán 1783–1785

Nástupce: František Szechenyi