František Fanta

František Fanta
František Fanta
František Fanta
Narození22. února 1892
Podklášteří
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. října 1977 (ve věku 85 let)
České Budějovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
NárodnostČeši
Vojenská kariéra
Hodnostgenerálmajor
Doba služby1921-1949
SloužilRakousko-UherskoRakousko-uherská armáda Znak Československa Československá armáda
VálkyI. světová válka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

František Fanta (22. února 1892, Podklášteří[1] – 12. října 1977, České Budějovice)[2][3] byl československý legionář, generálmajor československé armády, čestný občan města Třebíče.

Život

František Fanta se narodil na Podklášteří v dělnické rodině. Vyučil se jirchářem. Na frontě první světové války přešel z řad rakousko-uherské armády do zajetí a posléze do československých legií[4]. Do republiky se navrátil v roce 1920.[5]

Po obsazení československé republiky vojsky Třetí říše, kdy již byl štábním kapitánem, odešel František Fanta v červenci 1939 do Polska a poté již s podplukovníkem Ludvíkem Svobodou do Sovětského svazu. Po nějaký čas působil i na Středním Východě, ve Francii, kde bojoval na řece Marně a Seině, a v Anglii. Do Sovětského svazu se vrátil v roce 1943. Stál u vytvoření 2. paradesantní brigády.

V bojích na Dukle velel Fanta po nějaký čas 3. brigádě 1. čs. armádního sboru, než se stal zástupcem velitele generála Karla Klapálka. V říjnu 1944 byl v bojích sám těžce zraněn v obličeji. Po válce spolupracoval na obnově československé armády.

František Fanta byl nositelem různých vyznamenání, ať už československých (Československý vojenský řád Bílého lva „Za vítězství“ III. třídy, čs. válečné kříže z letech 1914–1918 a 1939), sovětských, jugoslávského, polského, francouzského a dalších. Jako vyjádření úcty udělilo město Třebíč Františku Fantovi čestné občanství a pojmenovalo po něm jednu z ulic v sídlišti Hájek na Nových Dvorech.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Třebíč
  2. ↑ BAZALOVÁ, Eva. Kalendárium osobností Třebíčska 2002 [online]. Třebíč: Městská knihovna v Třebíči, rev. 2002-06-21 [cit. 2008-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-07. 
  3. ↑ a b MEJZLÍK, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. 1. vyd. Třebíč: Okresní výbor Českého svazu bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. Dostupné online. S. 15–17. 
  4. ↑ Vojenský ústřední archiv, Záznam vojáka – Fanta František
  5. ↑ JOURA, Jiří. Voják, hrdina. Zpravodaj města Třebíče. 11. 1981, čís. 11, s. 15–16. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Greater coat of arms of Czechoslovakia (1918-1938 and 1945-1961).svg
Autor: Shazz, Licence: CC BY-SA 3.0
Znak Československa - veliký s českým nápisem
František Fanta.jpg
František Fanta, československý legionář, generálmajor československé armády