František Faustin Procházka

František Faustin Procházka
František Faustin Procházka (kreslil Josef Scheiwl 1867)
Narození	13. ledna 1749 Nová Paka České království České království
Úmrtí	2. prosince 1809 (ve věku 60 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Pseudonym	František Faustýn Procházka
Povolání	překladatel, spisovatel, katolický kněz, jazykovědec, knihovník, kněz, učitel a vydavatel
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Faustin Procházka (13. ledna 1749, Nová Paka – 2. prosince 1809, Praha) byl český kněz a buditel, spisovatel, překladatel a správce Pražské univerzitní knihovny.

V Nové Pace vychodil obecnou školu a získal zde základy hudby a zpěvu. Poté studoval v cisterciáckém klášteře ve slezském Křešově (Grüssau, dnes část města Kamienna Góra) a na jezuitské koleji v Jičíně, nakonec filosofii v Praze.

Stejně jako Josef Dobrovský byl žákem a přítelem spisovatele V. F. Durycha. V roce 1767 vstoupil do kláštera ve Vranově na Moravě a jako V. F. Durych se stal členem paulánského řádu. V klášteře přijal řeholní jméno Faustin. Po zrušení kláštera byl později jmenován direktorem všech gymnasií v Čechách a správcem pražské Univerzitní knihovny.^[1] Napsal dvě rozsáhlé práce o dějinách české a moravské literatury, spolu s Durychem přeložil a vydal tzv. Bibli Marie Terezie (1780), později vlastní opravený překlad Nového zákona a roku 1804 překlad celé Bible. Vydal Pulkavovu kroniku a Dalimilovu kroniku a psal literární kritiky. Pracoval na první české encyklopedii, kterou ale nedokončil.^[2]

Psal a vydával své práce v češtině, latině i německy.

• De saecularibus liberalium artium in Bohemia et Moravia fatis commentarius (1782), historická práce, česky Rozprava o osudech svobodných umění v Čechách a na Moravě
• Miscellaneen der böhmischen und mährischen Literatur (1784–1785), 3 svazky historie, které zčásti rozpracovávají staré práce cenzurou dříve zakázané, česky "Rozličnosti z české a moravské literatury".

• Bible česká, tj. celé svaté písmo Starého i Nového zákona (1780), spolu s V. F. Durychem
  • opravené II. vydání (1804)^[1]
• Písmo svaté Nového zákona (1786)
• Kronika česká od Přibíka Pulkavy, kriticky poupraveno (1786)
• Dalimilova kronika (1786), byl druhým jejím vydavatelem a přesto zpochybnil její autentičnost.

• BENEŠ, Josef. Ač zemřeli ještě mluví : Medailony českých katolických vlasteneckých kněží. Praha: Česká katolická charita, 1964. 449 s. S. 113–121. 
• Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku Felix Vodička. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1960. 684 s. S. 640–641. 
• HANUŠ, Josef. František Faustin Procházka, český buditel a literární historik. Praha : Čes. akademie pro vědy a umění, 1915. 131 s.
• KUDĚLKA, Milan; ŠIMEČEK, Zdeněk; VEČERKA, Radoslav. Česká slavistika v prvním období svého vývoje do počátku 60. let 19. století. 1. vyd. Praha: Historický ústav, 1995. 393 s. ISBN 80-85268-41-8. S. 299. 
• OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/II. P–Ř. Praha: Academia, 2000. 733–1522 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 1095–1097. 
• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 566. 
• POLÁK, Josef. Česká literatura 19. století. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990. ISBN 80-04-23906-4.

• Seznam českých spisovatelů
• Moderní české překlady Bible

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Faustin Procházka na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Faustin Procházka
• František Faustin Procházka v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• František Faustin Procházka v souborném katalogu Akademie věd ČR
• Na webu Jičínsko
• Na webu Libri Archivováno 9. 6. 2020 na Wayback Machine.
• Na webu Slovník Jungmanův
• František Faustin Procházka na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.