František Fišer (malíř)

František Fišer
Narození15. listopadu 1889
Radnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. prosince 1957 (ve věku 68 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř, restaurát, autor vitráží
PodpisPodpis
Webová stránkawww.fr-fiser.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Fišer (15. listopadu 1889 Radnice[1]30. prosince 1957 Praha) byl český akademický malíř, odborný restaurátor a autor uměleckých návrhů vitráží. Působil mezi lety 1915 až 1957.

Nejznámější objev Fr. Fišera je z roku 1947 ve znojemské rotundě svaté Kateřiny[2]. Zde v samém závěru restaurování rozpoznal a odkryl v omítce vyrytý latinský nápis pocházející pravděpodobně ze 2. poloviny 13. století. Jako první v Evropě začal při restaurování maleb používat fotografické metody či ultrafialové a infračervené světlo.[3]

O činnosti Františka Fišera existuje nemalé množství zmínek v obecních kronikách, farních záznamech, zprávách o restaurování objektů či obrazů, bakalářských či magisterských pracích, sbornících, časopisech nebo filmových a televizních dokumentech.

Životopis

Rotunda sv. Kateřiny, Znojmo, latinský nápis z 2. pol. 13. století
pamětní deska
pamětní deska na stěně Muzea Josefa Hyláka v Radnicích

František Fišer byl synem obuvnického mistra Jana Fišera z Radnic a jeho manželky Barbory, rozené Vonáskové.[1] Dne 14. prosince 1920 se v Praze oženil s malířkou Jiřinou, rozenou Lašťovkovou (1899–1986).[4] Vychovali tři syny: Jiří (1921–2002) byl televizní technik, Jaromír (1928–2008) byl úředník a Ivo (1930–2016) byl zvukový technik. Společně bydleli v Praze 7, Heřmanově ul. 7, kde měl Fr. Fišer v nejvyšším patře svůj ateliér. Dožil se 68 let a zemřel 30. prosince 1957 v Praze. Měl tři sourozence: sestra Josefa (provdaná Beerová) žila v Říčanech u Prahy a dvojice sester Anna s Marií žily společně v Radnicích.

František Fišer se nejprve vyučil malířem pokojů. Následně však studoval na UMPRUM figurální tvorbu u profesora Emanuela Dítěte a soukromě na AVU u profesora Vratislava Nechleby. Podle manželky Jiřiny se Fr. Fišer s profesorem Nechlebou přátelil a příležitostně spolupracovali. V roce 1920 byl s budoucí manželkou na skromném studijním pobytu v Paříži. Ve 20. letech poskytoval malířské kurzy. Ve stejné době začal kariéru restaurátora i autora vitráží.

V 50. letech mu pak bylo nabídnuto, aby se podílel na počínající výuce restaurátorství. Patřil zřejmě v té době mezi nejuznávanější restaurátory. Z politických důvodů však nabídku na výuku restaurátorství odmítl. Po jeho smrti tak zanikly některé jeho na tehdejší dobu objevné metody restaurování.

Posmrtné připomínky

  • K dispozici jsou nejméně tři obrazové dokumenty zmiňující činnosti Františka Fišera. Protektorátní filmová aktualita ze Sázavského kláštera o restaurování tamní kapituly. Socialistický filmový dokument k objevu latinského nápisu ze 13. stol. v Rotundě sv. Kateřiny (Znojmo). Televizní pořad Toulavá kamera o historii Kostele sv. Jakuba (Rovné ve Stříbrné Skalici).
  • V listopadu 2019 byla Františku Fišerovi v jeho rodných Radnicích u příležitosti 130. výročí narození odhalena pamětní deska[5] a uspořádána výstava odkazující na mnohé póly jeho umělecké činnost. Deska je umístěna na čelní stěně radnického Muzea Josefa Hyláka. Pamětní desku společně pořídilo město Radnice a šestice vnuček i vnuků Františka Fišera. Odhalení desky a vernisáže výstavy se účastnilo přes 50 potomků, příbuzných a hostů.
  • V roce 2019 vyšly dva články s osobními vzpomínkami Ivanky Fišerové (vnučky Františka Fišera) v regionálních čtvrtletnících Pod Zelenou Horou[6] a Vítaný Host.[7]

Restaurátorské práce

František Fišer se zaměřoval především na restaurování církevních staveb, zejména figurálních nástěnných maleb. Podle jeho vlastní dokumentace restauroval malby ve více než 70 objektech. Jedna z vnuček Fr. Fišera pracoval v 80. letech jako kastelánka na zámku v Bučovicích. Jako tichý svědek, zde zažila návštěvu velké skupiny německých restaurátorů. Prováděl ji Ludvík Losos, působící tehdy v podniku Státní restaurátorské ateliery. Součástí výkladu Losose bylo příkladné hodnocení restaurátorských prací provedených v minulosti Fr. Fišerem.

obdobímístoobjektpoznámka
1915Nymburkkostel sv. Jiljí
1924Praha-Staré Městokostel Nejsvětějšího Salvátorana Křižovnickém náměstí
1924Plzeňkatedrála sv. BartolomějeŠternberská kaple
1925Stará Boleslavkostela Nanebevzetí Panny Marie
1925Dražice nad Jizeroukostel sv. Martina
1927Ústí nad Orlicíkostel Nanebevzetí Panny Marie
1927Praha-BubenečLannova vilaReprezentační zařízení Akademie věd České republiky
1927Pacovkostel Michaela archanděla v Pacově
1928 až 1929Praha-Nové Městokostel Nanebevzetí Panny Marie
1929 až 1930Praha-Nové Městokostel Panny Marie Sněžné[8]postranní oltář Zvěstování Panny Marie, viz vlastní tvorbu
1932Veltrusykostel Narození sv. Jana Křtitele
1932Praha-Braníkkostel sv. Prokopa
1932Praha-Nové Městokostel sv. Vojtěcha[9]postranní oltář Samson a Bileám
1932Žďár u Blovickostel sv. Václava
1932Blovicekostel sv. Evangelistyv okrese Plzeň - jih
1932Zdemyslice u Blovickostel sv. Mikuláše
1933Praha-HradčanyČernínský palác[10]
1933Petrovice u Sedlčankostel sv. Petra a Pavla
1933Praha-Malá Stranadům U Zeleného věnceDeylův ústav pro slepé
1933Poříčí nad Sázavoukostel sv. Petra a Pavla[11]
1935Myšeneckostel sv. Havla
1935Praha-Malá Stranadům U tří pštrosů
1935Praha-Malá Stranadům U Flavínůnebo taky U Splavínů
1937Nová Bystřicekostel
1937Český Krumlovkostel sv. Víta
1937Praha-Hradčanybazilika sv. Jiří
1937Zbraslavkaplička Panny MarieNa Baních
1937 až 1938Přešticekostel Nanebevzetí Panny Marie
1937 až 1939Jindřichův Hradeckřížová chodba u sv. Jana Křtitele
1938 až 1939Stará Říšekostelna Moravě
1939Křeč u Černovickostel sv. Jakuba Většího[12]
1939Hradec Královékatedrála sv. Ducha
1940Kladnokostel Nanebevzetí Panny Marie[13]
1941Heráleczámeku Humpolce
1941Dráchovzámeku Soběslavi, kaplička Panny Marie, svatojiřská legenda, zelené pokoje
1941Praha-Malá StranaValdštejnský palác
1941Tři Duby u Chrudimikostel
1941Jindřichův HradecReiterův dům
1941Jindřichův HradecFrantiškánský klášter
1941 až 1942Jindřichův Hradeckostel sv. Jana Křtitele
1943SázavaSázavský klášter[14]kapitulní síň
1943 až 1945Líbeznicekostel sv. Martina z Tours[15]u Prahy
1944Rovnékostel sv. Jakuba Většího[16]u Stříbrné Skalice
1946Dobrovicekostel sv. Bartolomějeděkanský kostel
1946Praha-Petřínzrcadlové bludištěDioráma boje Pražanů se Švédy na Karlově mostě
1947Praha-Staré MěstoStaroměstská radniceStará radní síň
1947 až 1949ZnojmoRotunda svaté Kateřiny[2]
1948Husovicekostel Nejsvětějšího Srdce Páně[17]v Brně
1949Horní Štěpanicekostel Nejsvětější Trojice
1949 až 1950Červený Újezdklášter Hájeksvatostánek františkánů
1949 až 1950Červený Újezdklášter Hájekkartuš sv. Vojtěcha, kanonické tabulky
1950Dačicekostel sv. Vavřince
1950Planákostel Nanebevzetí Panny Mariepresbytář[18]
1950PrachaticeHusův důmodkryl nápis „… v této jizbě bydlil Jan Hus leta panie 13… zde zůstával“
1950Prachaticekostel sv. Jakuba Většíhoděkanský kostel
1951Prachaticedolní brána
1951Český KrumlovLatrán
1951Třebosicefarnostu Pardubic
1951Lokethradrytířský sál
1951 až 1952Jindřichův HradeczámekRondel
1951 až 1952PrachaticeradniceStará radnice
1951 až 1952Planákostel Nanebevzetí Panny Marie
1952Morašicekostel sv. Petra a Pavla
1952PrachaticeRumpálův dům
1952Kožlanykostel sv. Vavřince
1953Chvojenkostel sv. Jakuba
1953 až 1955Strakonicehradambit a kapitulní síň
1954 až 1956Bučovicezámek[19][20]
1955Kašperské Horykostel sv. Mikuláše
1956Brozany nad Ohříkostel sv. Gotharda
1956Pošnákostel sv. Bartoloměje[21]
1956 až 1957Veltrusyzámekmalby Josefa Pichlera
1957Ploskovicezámekmalby Josefa Navrátila[22]

Pozn.: Základem seznamu byla dokumentace Fr.Fišera. Tu později doplnili syn Jiří, vnučka Ivana, vnuk Jiří, snacha Eva a vnuk Ivo.

Umělecké návrhy vitráží

František Fišer je také autorem uměleckých návrhů celkem 255 kostelních oken – vitráží. Podle jeho vlastní dokumentace pracoval na oknech v téměř 50 objektech. Okna zpravidla vyráběla Specializovaná dílna na malbu na sklo a vkládání skleněných segmentů do olova založená Josefem Jiřičkou sen. (1903 až 1969), dnes Umělecké sklenářství Jiřička-Coufal.

ObdobíMístoPráceObjektPoznámka
1923 až 1926Prahaspolupráce na rozetěkatedrála sv. Vítav ateliéru prof. Františka Kysely
1932Blovice2 okna bílákostel sv. Jana Evangelisty
1933Poděbrady(?)proboštský kostel sv. Kříže
1933Doubravka1 okno barevné
1935Olomouc1 okno kostel sv. Mořice
1936Zbraslav3 okna bílákostel sv. Jakuba Většíhovpravo před olářem
1937Přeštice15 oken bílýchkostel Nanebevzetí Panny Marie
1939Roseč1 okno bílékostel sv. Šimona a Judy
1941Plzeň1 okno sv. Vojtěchkatedrála sv. BartolomějeŠternberská kaple
1941Mělník3 oknakostel Čtrnácti sv. pomocníků
1943Libošovice8 oken barevnýchkostel sv. Prokopa
1944Mrákov3 oknakostel sv. Vavřince
1944Přerov nad Labem8 okenkostel sv. Vojtěcha
1944Soběslav3 okna barevná
1944Mladá Boleslav1 okno bílénemocnice
1944Lučice u Havlíčkova Brodu3 okna barevnákostel sv. Markéty
1944Bechyně2 okna bílá
1944Římov6 oken bílých
1944Dolní Dobrouč8 oken barevnýchkostel sv. Mikuláše
1944Myšenec7 oken barevných a 5 bílýchkostel sv. Havla
1944Zahrádka u Ledče n.Sázavou7 oken barevnýchkostel sv. Vítaknězem byl v té době Josef Toufar
1944Mlečice1 okno barevné
1945Bratronice - Běleč10 oken bílýchkostel sv. Mikuláše
1945Újezd u Vizovic7 okne bílýchkostel sv. Mikuláše
1945Prešov7 oken barevných
1945Domažlice6 oken barevnýchaugustiniánský klášter
1945Přední Kopanina2 okna bílákostel sv. Máří Magdaleny
1945Hladov8 okenkaple sv. Rodiny Nazaretské Archivováno 12. 2. 2019 na Wayback Machine.u Staré Říše
1945Olšany4 oknakaple Nejsvětějšího Srdce Páněokres Jihlava
1945Markvartice3 oknakaple Panny Marieokres Jihlava
1945Sedlatice2 oknakaple Panny Marie
1946Dobrovice2 oknakostel sv. Bartoloměje
1947Hvožďany5 oken barevnýchkostel sv. Prokopa[23]
1947Neveklov3 okna barevnákostel sv. Havla
1947Plzeň3 oknakostel Nanebevzetí Panny Mariekaple sv. Antonína
1947Přerov nad Labem2 oknakostel sv. Vojtěcha
1947Hronský Beňadikt3 okna barevnákostel sv. Benedikta
1947Turzovka11 oken
1947Banská Bystrica13 oken
1947Němčice na Moravě2 okna
1948Zvolen4 okna
1948Kostelec u Křížků7 okenkostel. sv. Martina
1948Husovice3 okna barevná a 10 bílýchkostel Nejsvětějšího srdce Páněu Brna, taky ornamenty
1949Jastrabí4 okna
1949Hajníky10 oken
1949Helpa7 oken
1949Drietom3 okna
1949Horní Štěpanice3 oknakostel Nejsvětější Trojice
1950Plzeň21 oken bílýchkostel sv. Jana Nepomuckého

Pozn.: Základem seznamu byla dokumentace Fr.Fišera. Tu později doplnili syn Jiří, vnučka Ivana, vnuk Jiří, snacha Eva a vnuk Ivo. Informace o údajné spolupráci na rozetě ve sv. Vítu pochází od manželky Fr. Fišera.

Vlastní tvorba

František Fišer je rovněž autorem řady vlastních olejomaleb, akvarelů i kreseb. Zvláštností je velice zdařilá kopie olejomalby z kostela Panny Marie Sněžné (Praha – Jungmanovo nám.). Fr. Fišer kopii vytvořil v průběhu restaurátorských prací v roce 1929. Originál obrazu Zvěstování Panny Marie vznikl v roce 1724 a je součástí postranního oltáře. Jeho autorem je Václav Vavřinec Reiner (1689–1743). Jde o vrcholně barokní olejomalbu. Originál i kopie mají výšku 290 cm a šířku 190 cm. Kopie zůstala v držení Fr. Fišera a za 2. sv. války ji neúspěšně chtěli odkoupit Němci. Po smrti Fr. Fišera ji pozůstalí zdarma nabízeli Národní galerii, která ale měla zájem pouze o originál umístěný v kostele. Církev ovšem logicky odmítala vydat originál a nahradit ho kopií. Nějakou dobu se také zvažovalo vyříznutí ústředního motivu. Kopie nakonec zůstala v původní podobě a do roku 1986 byla ve vlastnictví vdovy Jiřiny Fišerové. Později byla vnučce Fr. Fišera tato kopie ukradena a nyní je nezvěstná.

Další tvorba

František Fišer se rovněž věnovat ilustrování knížek, vazbě knih a tvorbě kreslených dopisnic. Ilustroval např.:

  • Fišer, František. Staročeské zvyky a obyčeje. Našim dětem. A.B.Černý, Praha 1919
  • Fišer, František. Dekorativní malba nástěnná - příručka pro malíře pokojů. Malířské listy. 1924
  • série 18 kreslených dopisnic pro Matici staroboleslavskou k oslavě 1000, výročí smrti sv. Václava, 1929
  • Hruška, František, Jan, Rytíř z Čech, Praha, A. B. Černý, 1930[24]
  • Středa, František, Poklad, Praha, A. B. Černý (bez data)
  • Středa, František, Poklad, Praha 1920
  • Mairettová, Jeanne, Malá princezna, Praha, B. Kočí 1920
  • Petrus, Josef, Blbeček, Praha, B. Kočí 1920
  • Urban, František, Jaroslav, Severočeské pověsti, Praha 1923

Se svými syny také natočil několik krátkých animovaných filmů (např. Honza a lodička), které se však nedochovaly. František Fišer se také zajímal o genealogii a dohledal původ své rodiny. Mezi předky manželky Jiřiny našel karlštejnské many Nosákovce z Čímě. Následně namaloval jejich erb.

Galerie

Zvěstování Panny Marie, olej 290×190 cm, kopie oltářního obrazu vytvořená 1929
Katedrála sv. Víta – pohled do presbyteria, olej 124×97 cm, signován 1946
Katedrála sv. Víta – socha kardinála Schwarzenberga, olej 73×60 cm, signován 1951
Románská krypta baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi, olej 52×62 cm, signován 1942
Hlava ženy v kroji (manželky Jiřiny), olej 37×32 cm, signován 1920
Dáma v klobouku (manželka Jiřina), olej 32×30 cm, signován 1922
Polní kytice, olej 24×26 cm, signován 1942
Narcisy ve džbánu, kvaš 37×40 cm, signován 1951
Letní krajina se stromy, olej 26×30 cm, signován 1951
Zátiší s jablky, olej 49×68 cm, signován 1948
Rodný dům v Radnicích, akvarel 18×26 cm, signován 1926
Vladykové Nosákovci z Čímě – erb, akvarel 27×22 cm, nesignován
Žlutá kytice blatouchů, kvaš 24×30 cm, signován 1951
Malý syn Jirka, olej 8×11 cm, signován 1922
Malý syn Ivo, olej 8×11 cm, signován 1936
Stádo na pastvině, olej 11×12 cm, signován (nedatován)
Podloubí před Chrámem Matky Boží před Týnem (Týnským chrámem), olej 31×40 cm, signován 1954
Bazilika sv. Jiří – schodiště do presbyteria, olej 48×58 cm, signován 1942
Krkonoše – pohled na Sněžku, olej 45×61 cm, signován (nedatován)

Odkazy

Reference

  1. a b Matrika narozených, Radnice, 1883–1909, snímek 267, Záznam o narození a křtu a pozn. o sňatku
  2. a b LOUŽENSKÁ, Monika. Nástěnné malby v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě [online]. 14.12.2009 [cit. 2017-09-22]. Dostupné online. 
  3. BUREŠOVÁ, Iva. Srovnání materiálů a technik používaných pro retuše nástěnných maleb. bakalářská práce. vyd. [s.l.]: Universita Pardubice – Fakulta restaurování, 2007. Dostupné online. S. 42–43. 
  4. Matrika oddaných, sv. Antonín, 1920–1924, snímek 76
  5. HAVRÁNEK, Václav. Radničtí uctili Františka Fišera. Rokycanský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2019-11-16 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. 
  6. FIŠEROVÁ, Ivanka. Ak. malíř František Fišer - vzpomínka ke 130. výročí narození. Pod Zelenou Horou. Roč. 2019, čís. 3, s. 1 až 9. 
  7. FIŠEROVÁ, Ivanka. František Fišer, akademický malíř, restaurátor a autor návrhů vitráží. Vítaný host. Roč. 2019, čís. 3, s. 2 až 4. 
  8. FIŠER, František. Jak se restaurují staré obrazy. Pestrý týden. 31. 8. 1929, s. 16. Dostupné online. 
  9. ALMER, Jan. Oprava kostela svatého Vojtěcha. Za starou Prahu - věstník pro opravu památek. Roč. XVII, čís. 1–4, s. 7. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-22.  Archivováno 22. 9. 2017 na Wayback Machine.
  10. ČERNÝ, Lukáš. Restaurování a konzervace děl nástěnné malby, sochařských děl a povrchů architektury. diplomová práce. vyd. [s.l.]: Univerzita Pardubice – Fakulta restaurování, 2012. Dostupné online. S. 31. [nedostupný zdroj]
  11. KOUKLÍKOVÁ, Andrea. Okruh pozdně románských staveb v Posázaví (Týnec nad Sázavou a Poříčí nad Sázavou). [s.l.]: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2009. Dostupné online. S. 29. 
  12. KRATOCHVÍLOVÁ, Denisa. Nástěnné malby v kostele sv. Jakuba Většího v Křeči. Praha, 2016 [cit. 2017-09-20]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta. . s. 28. Dostupné online.
  13. NADĚJE, Zlomky ze života kladenského farního života, Velikonoce 2010, s. 7 a 8, Dostupné online
  14. FRIEDL, Antonín. Nástěnné malby kapitulní síně slovanského kláštera na Sázavě. Brno: Filosofická fakulta Brněnské university, 1968. Dostupné online. S. 1. 
  15. DANČOVÁ, Alexandra. Z Líbeznické kroniky - kostel, fara, hřbitov. Líbeznický zpravodaj. Únor 2017, roč. 15, čís. 2, s. 9. Dostupné online. 
  16. Cesty a památky, Kolínsko » Rovná » kostel sv. Jakuba, Dostupné online
  17. BRADÁČOVÁ, Hana, Chrám Nejsvětějšího Srdce Páně v Husovicích, Brno 2006, Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Filosofická fakulta, s. 45. Dostupné online
  18. SOUKUP, Jan. Kostely Nanebevzetí Panny Marie, vikariát Plzeň–sever. Zpravodaj plzeňské diecéze. Roč. 2012, čís. 9, s. 7–8. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-20. 
  19. KNEDLÍKOVÁ WANKOVÁ, Veronika. Malířská výzdoba zámku Bučovice ve 2. pol. 16. století. disertační práce. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Katologická teolog. fakulta, 2015. Dostupné online. S. 12, 44, 87,. 
  20. FIŠER, František; LEJSKOVÁ-MATYÁŠOVÁ, Milada. Renesanční nástěnné malby ve státním zámku v Bučovicích a jejich restaurace. ZPP 1956/16, č. 3, str. 133. vyd. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  21. NAVRÁTILOVÁ, Michaela. Restaurátorský průzkum a referenční restaurování nástěnných maleb v kostele sv. Bartoloměje v Pošné. Litomyšl: [s.n.], 2013. Dostupné online. S. 29, 31, 94, 188, 190, 320, 321. 
  22. FIŘTOVÁ, Marie. Studie k Josefu Navrátilovi. Umělec jako mnohostranný agens éry biedermeieru. Autoreferát disertační práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění, 1921. str. 8 Dostupné online
  23. ČERVENKA, Vladimír. Hvožďany – farní kostel Navštívení Panny Marie a sv. Prokopa. Blatenské listy. 9.12.2011, roč. 22 (32), čís. 21, s. 10. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-09.  Archivováno 9. 6. 2020 na Wayback Machine.
  24. WWW.COSMOTRON.CZ, IPAC: Cosmotron Bohemia, s r o-; PÍSEMNICTVÍ, Knihovna Památníku národního. Fišer, František, 1889-1957. arl.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz [online]. [cit. 2023-08-06]. Dostupné online. 

Související články

Literatura

  • LOUŽENSKÁ, Monika. Nástěnné malby v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě [online]. 14.12.2009 [cit. 2017-09-22]. Dostupné online. 
  • VRÁNA, David. Přemyslovský cyklus ve Znojmě: Úvodní otázky, Vědecká monografie. 2019. V rámci projektu Imago, imagines: Výtvarné dílo a proměny jeho funkcí ve středověku v českých zemích. GA ČR, P409/13-39 1928. ISBN 978-80-7568-140-9

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pam deska.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
pamětní deska
Svvit-interier2.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
Katedrala sv. Vita
Kyticevedzbanu.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
Kytice ve džbánu
ZvestovaniPannyMarie.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
kopie Zvěstování Panny Marie (1929), originál od V.V.Reinera je umístěn v kostele Panny Marie Sněžné v Praze
Damavkobouka.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
Dáma v klobouka
PodpisFF.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
signature of F.Fišer
Stromyvkrajine-2.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
Stromy v krajině
Znojmo napis.png
Náčrtek středověkého nápisu v omítce znojemské rotundy. Jeden z možných výkladů:
In reg(no) d(omi)ni n(ost)ri jh(es)u X(risti)/ Anno do(min)ice ab incarnati(onis) ei(us)d(em) Mill(esim)o/CXXXIIII p(er)act(is) pict(uris) reg(um) aux(it)/cella(m) b(e)a(t)e v(irginis) Ma(r)i(a)e et S. Cathar(i)/[n]e dux Conrad(us) s(e)c(un)d(us) f[un]dator/[et nov]am [f](ec)it cons(truc)tio(nem) eius
(V království Pána našeho Ježíše Krista/ Roku Páně od narození téhož tisícího/ stého třicátého čtvrtého provedenými malbami králů zvelebil/ svatyni blahoslavené panny Marie a sv. Kateři/ny kníže Konrád druhý zakladatel/ a udělal její novou (pře)stavbu)
Svvit-interier.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
Katedrála sv. Víta, interier
Jilji.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
Jiljí. Popis v článku: Bazilika sv. Jiří - schodiště do presbyteria, olej, signován.
Syn jirka.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
Syn Jirka
ObrazPetr.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
Horská krajina
Staroboleslavskakrypta-1.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
Staroboleskavská krypta
Frantisekfiser.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
při restaurování nástěnné malby
Zatisisjablky.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
zátiší s jablky
RodnydumFrFiser.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
rodný dům
Syn ivo.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
Syn Ivo
KyticeFrFiser.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
kytice
Portretdamyvkroji.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
Portrét ženy v kroji
Odloubi.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
podloubi_tyn
ErbNosakovci.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
erb Nosákovců z Čímě
Stado na poli.jpg
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
Stádo na poli