František Fišer (malíř)
| František Fišer | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. listopadu 1889 Radnice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 30. prosince 1957 (ve věku 68 let) Praha  Československo |
| Povolání | malíř, restaurát, autor vitráží |
| Podpis |  |
| Webová stránka | www.fr-fiser.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Fišer, křtěný František Jan (15. listopadu 1889 Radnice[1] – 30. prosince 1957 Praha) byl český akademický malíř, odborný restaurátor a autor uměleckých návrhů vitráží. Působil mezi lety 1915 až 1957.
Nejznámější objev Fr. Fišera je z roku 1947 ve znojemské rotundě svaté Kateřiny[2]. Zde v samém závěru restaurování rozpoznal a odkryl v omítce vyrytý latinský nápis pocházející pravděpodobně ze 2. poloviny 13. století. Jako první v Evropě začal při restaurování maleb používat fotografické metody či ultrafialové a infračervené světlo.[3]
O činnosti Františka Fišera existuje nemalé množství zmínek v obecních kronikách, farních záznamech, zprávách o restaurování objektů či obrazů, bakalářských či magisterských pracích, sbornících, časopisech nebo filmových a televizních dokumentech.
Životopis
František Fišer byl synem obuvnického mistra Jana Fišera z Radnic a jeho manželky Barbory, rozené Vonáskové.[1] Dne 14. prosince 1920 se v Praze oženil[4] s malířkou Jiřinou, rozenou Lašťovkovou[5] (1899–1986). Vychovali tři syny: Jiří (1921–2002) byl televizní technik, Jaromír (1928–2008) byl úředník a Ivo (1930–2016) byl zvukový technik. Společně bydleli v Praze 7, Heřmanově ul. 7, kde měl Fr. Fišer v nejvyšším patře svůj ateliér. Dožil se 68 let a zemřel 30. prosince 1957 v Praze. Měl tři sourozence: sestra Josefa (provdaná Beerová) žila v Říčanech u Prahy a dvojice sester Anna s Marií žily společně v Radnicích.
František Fišer se nejprve vyučil malířem pokojů. Následně však studoval na UMPRUM figurální tvorbu u profesora Emanuela Dítěte a soukromě na AVU u profesora Vratislava Nechleby. Podle manželky Jiřiny se Fr. Fišer s profesorem Nechlebou přátelil a příležitostně spolupracovali. V roce 1920 byl s budoucí manželkou na skromném studijním pobytu v Paříži. Ve 20. letech poskytoval malířské kurzy. Ve stejné době začal kariéru restaurátora i autora vitráží.
V 50. letech mu pak bylo nabídnuto, aby se podílel na počínající výuce restaurátorství. Patřil zřejmě v té době mezi nejuznávanější restaurátory. Z politických důvodů však nabídku na výuku restaurátorství odmítl. Po jeho smrti tak zanikly některé jeho na tehdejší dobu objevné metody restaurování.
Posmrtné připomínky
- K dispozici jsou nejméně tři obrazové dokumenty zmiňující činnosti Františka Fišera. Protektorátní filmová aktualita ze Sázavského kláštera o restaurování tamní kapituly. Socialistický filmový dokument k objevu latinského nápisu ze 13. stol. v Rotundě sv. Kateřiny (Znojmo). Televizní pořad Toulavá kamera o historii Kostele sv. Jakuba (Rovné ve Stříbrné Skalici).
- V listopadu 2019 byla Františku Fišerovi v jeho rodných Radnicích u příležitosti 130. výročí narození odhalena pamětní deska[6] a uspořádána výstava odkazující na mnohé póly jeho umělecké činnost. Deska je umístěna na čelní stěně radnického Muzea Josefa Hyláka. Pamětní desku společně pořídilo město Radnice a šestice vnuček i vnuků Františka Fišera. Odhalení desky a vernisáže výstavy se účastnilo přes 50 potomků, příbuzných a hostů.
- V roce 2019 vyšly dva články s osobními vzpomínkami Ivanky Fišerové (vnučky Františka Fišera) v regionálních čtvrtletnících Pod Zelenou Horou[7] a Vítaný Host.[8]
Restaurátorské práce
František Fišer se zaměřoval především na restaurování církevních staveb, zejména figurálních nástěnných maleb. Podle jeho vlastní dokumentace restauroval malby ve více než 70 objektech. Jedna z vnuček Fr. Fišera pracoval v 80. letech jako kastelánka na zámku v Bučovicích. Jako tichý svědek, zde zažila návštěvu velké skupiny německých restaurátorů. Prováděl ji Ludvík Losos, působící tehdy v podniku Státní restaurátorské ateliery. Součástí výkladu Losose bylo příkladné hodnocení restaurátorských prací provedených v minulosti Fr. Fišerem.
Pozn.: Základem seznamu byla dokumentace Fr.Fišera. Tu později doplnili syn Jiří, vnučka Ivana, vnuk Jiří, snacha Eva a vnuk Ivo.
Umělecké návrhy vitráží
František Fišer je také autorem uměleckých návrhů celkem 255 kostelních oken – vitráží. Podle jeho vlastní dokumentace pracoval na oknech v téměř 50 objektech. Okna zpravidla vyráběla Specializovaná dílna na malbu na sklo a vkládání skleněných segmentů do olova založená Josefem Jiřičkou sen. (1903 až 1969), dnes Umělecké sklenářství Jiřička-Coufal.
| Období | Místo | Práce | Objekt | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 1923 až 1926 | Praha | spolupráce na rozetě | katedrála sv. Víta | v ateliéru prof. Františka Kysely |
| 1932 | Blovice | 2 okna bílá | kostel sv. Jana Evangelisty | |
| 1933 | Poděbrady | (?) | proboštský kostel sv. Kříže | |
| 1933 | Doubravka | 1 okno barevné | ||
| 1935 | Olomouc | 1 okno | kostel sv. Mořice | |
| 1936 | Zbraslav | 3 okna bílá | kostel sv. Jakuba Většího | vpravo před olářem |
| 1937 | Přeštice | 15 oken bílých | kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
| 1939 | Roseč | 1 okno bílé | kostel sv. Šimona a Judy | |
| 1941 | Plzeň | 1 okno sv. Vojtěch | katedrála sv. Bartoloměje | Šternberská kaple |
| 1941 | Mělník | 3 okna | kostel Čtrnácti sv. pomocníků | |
| 1943 | Libošovice | 8 oken barevných | kostel sv. Prokopa | |
| 1944 | Mrákov | 3 okna | kostel sv. Vavřince | |
| 1944 | Přerov nad Labem | 8 oken | kostel sv. Vojtěcha | |
| 1944 | Soběslav | 3 okna barevná | ||
| 1944 | Mladá Boleslav | 1 okno bílé | nemocnice | |
| 1944 | Lučice u Havlíčkova Brodu | 3 okna barevná | kostel sv. Markéty | |
| 1944 | Bechyně | 2 okna bílá | ||
| 1944 | Římov | 6 oken bílých | ||
| 1944 | Dolní Dobrouč | 8 oken barevných | kostel sv. Mikuláše | |
| 1944 | Myšenec | 7 oken barevných a 5 bílých | kostel sv. Havla | |
| 1944 | Zahrádka u Ledče n.Sázavou | 7 oken barevných | kostel sv. Víta | knězem byl v té době Josef Toufar |
| 1944 | Mlečice | 1 okno barevné | ||
| 1945 | Bratronice - Běleč | 10 oken bílých | kostel sv. Mikuláše | |
| 1945 | Újezd u Vizovic | 7 okne bílých | kostel sv. Mikuláše | |
| 1945 | Prešov | 7 oken barevných | ||
| 1945 | Domažlice | 6 oken barevných | augustiniánský klášter | |
| 1945 | Přední Kopanina | 2 okna bílá | kostel sv. Máří Magdaleny | |
| 1945 | Hladov | 8 oken | kaple sv. Rodiny Nazaretské Archivováno 12. 2. 2019 na Wayback Machine. | u Staré Říše |
| 1945 | Olšany | 4 okna | kaple Nejsvětějšího Srdce Páně | okres Jihlava |
| 1945 | Markvartice | 3 okna | kaple Panny Marie | okres Jihlava |
| 1945 | Sedlatice | 2 okna | kaple Panny Marie | |
| 1946 | Dobrovice | 2 okna | kostel sv. Bartoloměje | |
| 1947 | Hvožďany | 5 oken barevných | kostel sv. Prokopa[24] | |
| 1947 | Neveklov | 3 okna barevná | kostel sv. Havla | |
| 1947 | Plzeň | 3 okna | kostel Nanebevzetí Panny Marie | kaple sv. Antonína |
| 1947 | Přerov nad Labem | 2 okna | kostel sv. Vojtěcha | |
| 1947 | Hronský Beňadikt | 3 okna barevná | kostel sv. Benedikta | |
| 1947 | Turzovka | 11 oken | ||
| 1947 | Banská Bystrica | 13 oken | ||
| 1947 | Němčice na Moravě | 2 okna | ||
| 1948 | Zvolen | 4 okna | ||
| 1948 | Kostelec u Křížků | 7 oken | kostel. sv. Martina | |
| 1948 | Husovice | 3 okna barevná a 10 bílých | kostel Nejsvětějšího srdce Páně | u Brna, taky ornamenty |
| 1949 | Jastrabí | 4 okna | ||
| 1949 | Hajníky | 10 oken | ||
| 1949 | Helpa | 7 oken | ||
| 1949 | Drietom | 3 okna | ||
| 1949 | Horní Štěpanice | 3 okna | kostel Nejsvětější Trojice | |
| 1950 | Plzeň | 21 oken bílých | kostel sv. Jana Nepomuckého |
Pozn.: Základem seznamu byla dokumentace Fr.Fišera. Tu později doplnili syn Jiří, vnučka Ivana, vnuk Jiří, snacha Eva a vnuk Ivo. Informace o údajné spolupráci na rozetě ve sv. Vítu pochází od manželky Fr. Fišera.
Vlastní tvorba
František Fišer je rovněž autorem řady vlastních olejomaleb, akvarelů i kreseb. Zvláštností je velice zdařilá kopie olejomalby z kostela Panny Marie Sněžné (Praha – Jungmanovo nám.). Fr. Fišer kopii vytvořil v průběhu restaurátorských prací v roce 1929. Originál obrazu Zvěstování Panny Marie vznikl v roce 1724 a je součástí postranního oltáře. Jeho autorem je Václav Vavřinec Reiner (1689–1743). Jde o vrcholně barokní olejomalbu. Originál i kopie mají výšku 290 cm a šířku 190 cm. Kopie zůstala v držení Fr. Fišera a za 2. sv. války ji neúspěšně chtěli odkoupit Němci. Po smrti Fr. Fišera ji pozůstalí zdarma nabízeli Národní galerii, která ale měla zájem pouze o originál umístěný v kostele. Církev ovšem logicky odmítala vydat originál a nahradit ho kopií. Nějakou dobu se také zvažovalo vyříznutí ústředního motivu. Kopie nakonec zůstala v původní podobě a do roku 1986 byla ve vlastnictví vdovy Jiřiny Fišerové. Později byla vnučce Fr. Fišera tato kopie ukradena a nyní je nezvěstná.
Další tvorba
František Fišer se rovněž věnovat ilustrování knížek, vazbě knih a tvorbě kreslených dopisnic. Ilustroval např.:
- Fišer, František. Staročeské zvyky a obyčeje. Našim dětem. A.B.Černý, Praha 1919
- Fišer, František. Dekorativní malba nástěnná - příručka pro malíře pokojů. Malířské listy. 1924
- série 18 kreslených dopisnic pro Matici staroboleslavskou k oslavě 1000, výročí smrti sv. Václava, 1929
- Hruška, František, Jan, Rytíř z Čech, Praha, A. B. Černý, 1930[25]
- Středa, František, Poklad, Praha, A. B. Černý (bez data)
- Středa, František, Poklad, Praha 1920
- Mairettová, Jeanne, Malá princezna, Praha, B. Kočí 1920
- Petrus, Josef, Blbeček, Praha, B. Kočí 1920
- Urban, František, Jaroslav, Severočeské pověsti, Praha 1923
Se svými syny také natočil několik krátkých animovaných filmů (např. Honza a lodička), které se však nedochovaly. František Fišer se také zajímal o genealogii a dohledal původ své rodiny. Mezi předky manželky Jiřiny našel karlštejnské many Nosákovce z Čímě. Následně namaloval jejich erb.
Galerie
 |  |  |  |
 |  |  |  |
 |  |  |  |
 |  |  |  |
 |  |  |
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Františka Fišera farnost Radnice]
- ↑ a b LOUŽENSKÁ, Monika. Nástěnné malby v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě [online]. 14.12.2009 [cit. 2017-09-22]. Dostupné online.
- ↑ BUREŠOVÁ, Iva. Srovnání materiálů a technik používaných pro retuše nástěnných maleb. bakalářská práce. vyd. [s.l.]: Universita Pardubice – Fakulta restaurování, 2007. Dostupné online. S. 42–43.
- ↑ Matriční záznam o sňatku Františka Jana Fišer s Jiřinou Lašťovkovou farnosti při kostele sv.Antonína v Holešovicích]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Jiřiny Lašťovkové farnosti při kostele Narození P. Marie v Michly
- ↑ HAVRÁNEK, Václav. Radničtí uctili Františka Fišera. Rokycanský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2019-11-16 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online.
- ↑ FIŠEROVÁ, Ivanka. Ak. malíř František Fišer - vzpomínka ke 130. výročí narození. Pod Zelenou Horou. Roč. 2019, čís. 3, s. 1 až 9.
- ↑ FIŠEROVÁ, Ivanka. František Fišer, akademický malíř, restaurátor a autor návrhů vitráží. Vítaný host. Roč. 2019, čís. 3, s. 2 až 4.
- ↑ FIŠER, František. Jak se restaurují staré obrazy. Pestrý týden. 31. 8. 1929, s. 16. Dostupné online.
- ↑ ALMER, Jan. Oprava kostela svatého Vojtěcha. Za starou Prahu - věstník pro opravu památek. Roč. XVII, čís. 1–4, s. 7. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-22. Archivováno 22. 9. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ ČERNÝ, Lukáš. Restaurování a konzervace děl nástěnné malby, sochařských děl a povrchů architektury. diplomová práce. vyd. [s.l.]: Univerzita Pardubice – Fakulta restaurování, 2012. Dostupné online. S. 31.[nedostupný zdroj]
- ↑ KOUKLÍKOVÁ, Andrea. Okruh pozdně románských staveb v Posázaví (Týnec nad Sázavou a Poříčí nad Sázavou). [s.l.]: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2009. Dostupné online. S. 29.
- ↑ KRATOCHVÍLOVÁ, Denisa. Nástěnné malby v kostele sv. Jakuba Většího v Křeči. Praha, 2016 [cit. 2017-09-20]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta. . s. 28. Dostupné online.
- ↑ NADĚJE, Zlomky ze života kladenského farního života, Velikonoce 2010, s. 7 a 8, Dostupné online
- ↑ FRIEDL, Antonín. Nástěnné malby kapitulní síně slovanského kláštera na Sázavě. Brno: Filosofická fakulta Brněnské university, 1968. Dostupné online. S. 1.
- ↑ DANČOVÁ, Alexandra. Z Líbeznické kroniky - kostel, fara, hřbitov. Líbeznický zpravodaj. Únor 2017, roč. 15, čís. 2, s. 9. Dostupné online.
- ↑ Cesty a památky, Kolínsko » Rovná » kostel sv. Jakuba, Dostupné online
- ↑ BRADÁČOVÁ, Hana, Chrám Nejsvětějšího Srdce Páně v Husovicích, Brno 2006, Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Filosofická fakulta, s. 45. Dostupné online
- ↑ SOUKUP, Jan. Kostely Nanebevzetí Panny Marie, vikariát Plzeň–sever. Zpravodaj plzeňské diecéze. Roč. 2012, čís. 9, s. 7–8. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-20.
- ↑ KNEDLÍKOVÁ WANKOVÁ, Veronika. Malířská výzdoba zámku Bučovice ve 2. pol. 16. století. disertační práce. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Katologická teolog. fakulta, 2015. Dostupné online. S. 12, 44, 87,.
- ↑ FIŠER, František; LEJSKOVÁ-MATYÁŠOVÁ, Milada. Renesanční nástěnné malby ve státním zámku v Bučovicích a jejich restaurace. ZPP 1956/16, č. 3, str. 133. vyd. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ NAVRÁTILOVÁ, Michaela. Restaurátorský průzkum a referenční restaurování nástěnných maleb v kostele sv. Bartoloměje v Pošné. Litomyšl: [s.n.], 2013. Dostupné online. S. 29, 31, 94, 188, 190, 320, 321.
- ↑ FIŘTOVÁ, Marie. Studie k Josefu Navrátilovi. Umělec jako mnohostranný agens éry biedermeieru. Autoreferát disertační práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění, 1921. str. 8 Dostupné online
- ↑ ČERVENKA, Vladimír. Hvožďany – farní kostel Navštívení Panny Marie a sv. Prokopa. Blatenské listy. 9.12.2011, roč. 22 (32), čís. 21, s. 10. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-09. Archivováno 9. 6. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Fišer, František, 1889–1957 [online]. Knihovna Památníku národního písemnictví [cit. 2023-08-06]. Dostupné online.
Související články
Literatura
- LOUŽENSKÁ, Monika. Nástěnné malby v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě [online]. 14.12.2009 [cit. 2017-09-22]. Dostupné online.
- VRÁNA, David. Přemyslovský cyklus ve Znojmě: Úvodní otázky, Vědecká monografie. 2019. V rámci projektu Imago, imagines: Výtvarné dílo a proměny jeho funkcí ve středověku v českých zemích. GA ČR, P409/13-39 1928. ISBN 978-80-7568-140-9
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Fišer na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Fišer (malíř)
- FIŠER, František: Jak se restaurují staré obrazy. Pestrý týden. 31. 8. 1929, s. 16. Dostupné online.
- František Fišer v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
kopie Zvěstování Panny Marie (1929), originál od V.V.Reinera je umístěn v kostele Panny Marie Sněžné v Praze
Náčrtek středověkého nápisu v omítce znojemské rotundy. Jeden z možných výkladů:
- In reg(no) d(omi)ni n(ost)ri jh(es)u X(risti)/ Anno do(min)ice ab incarnati(onis) ei(us)d(em) Mill(esim)o/CXXXIIII p(er)act(is) pict(uris) reg(um) aux(it)/cella(m) b(e)a(t)e v(irginis) Ma(r)i(a)e et S. Cathar(i)/[n]e dux Conrad(us) s(e)c(un)d(us) f[un]dator/[et nov]am [f](ec)it cons(truc)tio(nem) eius
- (V království Pána našeho Ježíše Krista/ Roku Páně od narození téhož tisícího/ stého třicátého čtvrtého provedenými malbami králů zvelebil/ svatyni blahoslavené panny Marie a sv. Kateři/ny kníže Konrád druhý zakladatel/ a udělal její novou (pře)stavbu)
Autor: IvoFiser, Licence: CC BY-SA 4.0
Jiljí. Popis v článku: Bazilika sv. Jiří - schodiště do presbyteria, olej, signován.