František Fiala (1895–1957)

František Fiala
Narození	21. září 1895 ; Praha; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	20. května 1957 (ve věku 61 let) ; Praha; Československo
Místo pohřbení	Břevnovský hřbitov (50°5′7″ s. š., 14°21′6″ v. d.)
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	architekt a urbanista
Rodiče	Karel Fiala
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Fiala (21. září 1895 Praha^[1] – 20. května 1957 Praha) byl český architekt a urbanista.

Životopis

Byl synem architekta a stavitele Pražského hradu Karla Fialy. Studoval na pražském Českém učení technickém a na Akademii výtvarných umění u Jana Kotěry a 1921–1924 u Josefa Gočára.

Až do své smrti působil jako profesor urbanizmu na Českém vysokém učení technickém v Praze.^[2]

Dílo

S architektem Vladimírem Wallenfelsem se v roce 1923 zúčastnili soutěže na ostravský pavilon (později Dům umění), v níž zvítězili. Přepracovaný projekt byl realizován – ostravský Dům umění, otevřený 1926, je důležitý příklad puristické architektury s ohlasem tvorby Jana Kotěry a holandské architektury té doby. Obojí patrné v uplatnění režného zdiva a v oproštěných formách s decentním uplatněním dekoru.^[2]

V Ostravě se podílel na bytové výstavbě.

dvoupatrové domy pro 12 rodin v Mariánských Horách v kolonii U Kostela (1940–1941)^[3]
Jednopatrový úřednický dům a 2 dvoupatrové úřednické domy v úřednické kolonii Ludvík (1938) v Radvanicích^[4]

Posléze se věnoval především zdravotnickým stavbám:^[2]

Ústav pro nemocné tuberkulózou v Kostelci nad Černými lesy (1926)^[5]
Návrh krematoria v Praze (1927) – vypracoval spolu s Adolfem Benšem (1894–1982)^[5]
Sanatorium ve Vlašimi (1936)
Infekční pavilon nemocnice v Pelhřimově (1936–1938)
Kolonie domků státních zaměstnanců v Podkarpatské Rusi (ve Vereckách, Svaljavě, Velké Berezné)^[5]

Publikace

O průmyslových stavbách na Ostravsku, zvláště v letech 1926 – 1936,
In: Technická práce na Ostravsku 1926 – 1936
Moravská Ostrava 1936^[6]

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele P. Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
↑ ^a ^b ^c STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2008. ISBN 978-80-85034-54-7. S. 212, 389.
↑ JEMELKA, Martin, a kol. Ostravské dělnické kolonie díl I.. Ostrava: [s.n.], 2011. ISBN 978-80-7368-953-7. S. 123.
↑ JEMELKA, Martin, a kol. Ostravské dělnické kolonie díl II.. Ostrava: [s.n.], 2012. ISBN 978-80-7464-190-9. S. 254.
↑ ^a ^b ^c KOLEKTIV. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 168.
↑ VYBÍRAL, Jindřich. Zrození velkoměsta, Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890 – 1938. Ostrava: NPÚ, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2003. ISBN 80-86517-94-2. S. 57, 88.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Fiala na Wikimedia Commons
Autor František Fiala ve Wikizdrojích
František Fiala v informačním systému abART
PROSTOR - architektura, interiér, design, František Fiala (1895-1957) Archivováno 9. 7. 2019 na Wayback Machine.

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele P. Marie Vítězné na Malé Straně v Praze

[:0-2] STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2008. ISBN 978-80-85034-54-7. S. 212, 389.

[3] JEMELKA, Martin, a kol. Ostravské dělnické kolonie díl I.. Ostrava: [s.n.], 2011. ISBN 978-80-7368-953-7. S. 123.

[4] JEMELKA, Martin, a kol. Ostravské dělnické kolonie díl II.. Ostrava: [s.n.], 2012. ISBN 978-80-7464-190-9. S. 254.

[:2-5] KOLEKTIV. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 168.

[:1-6] VYBÍRAL, Jindřich. Zrození velkoměsta, Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890 – 1938. Ostrava: NPÚ, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2003. ISBN 80-86517-94-2. S. 57, 88.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály