František Fischer

František Fischer
Narození30. srpna 1886
Praha nebo Třebíč
Úmrtí10. listopadu 1966 (ve věku 80 let)
Praha
BydlištěPraha-Podolí, Na Zlatnici 16 (od 1923)
Národnostčeská
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánílékárník, amatérský astronom
Znám jakoprovozovatel soukromé hvězdárny
Tituldoktor farmacie
DětiKarel Fischer
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Fischer (30. srpna 1886 Praha – 10. listopadu 1966 Praha[1]) byl český farmaceut a amatérský astronom. Věnoval se především selenografii, tedy mapování povrchu Měsíce. Od roku 1924 provozoval vlastní observatoř v Praze-Podolí, kterou redakce odborného časopisu Říše hvězd označila za „jednu z nejlépe vybavených a vedených soukromých hvězdáren“ v Československu.[2]

Život

Hlavním povoláním byl František Fischer lékárník, farmacii rovněž vystudoval a získal z ní magisterský titul. Už před první světovou válkou se však věnoval pozorování noční oblohy pomocí brachyteleskopu, krátkého zrcadlového dalekohledu.[1]

Po vypuknutí války Fischer narukoval do rakousko-uherské armády a působil v pevnosti Přemyšl.[3] Když pevnost v březnu 1915 padla, stejně jako řada dalších vojáků se přidal k československým legiím. V roce 1917 sloužil ve vojenském táboře Zolotaja Orda v západním Turkestánu.[4] Na podzim byl převelen do Taškentu, kde sloužil jako zdravotník v zajateckém táboře.[1]

V Taškentu navázal kontakt s ředitelem tamní hvězdárny J. P. Glutajevem a astrofyzikem A. N. Rozanovem, s nímž se věnoval analýze hvězd v souhvězdí Orla a mapování povrchu Měsíce.[1] V taškentské hvězdárně trávil volné noci po denních službách. Právě v této době se rozhodl, že pokud válku přežije a vrátí se do Prahy, vybuduje vlastní hvězdárnu, kde bude moci pokračovat v práci.[5] Roku 1917 vznikla Česká společnost astronomická, která Františka Fischera eviduje jako svého zakládajícího člena.[6]

Když v srpnu 1966 slavil osmdesáté narozeniny, byl už vážně nemocný, přesto se astronomii dál věnoval. „Bohužel není v lidských silách proměnit přání pevného zdraví ve skutečnost a mohou-li co nahradit slova, potom přejeme jubilantu, aby se dočkal dalších úspěchů selenografie,“ napsal tehdy Josef Klepešta v článku o Fischerově jubileu pro Říši hvězd.[7] O čtvrt roku později, 10. listopadu 1966, zemřel.[8]

František Fischer měl syna Karla.[9]

Hvězdárna

Fischerova vila s pozůstatky hvězdárny v ulici Na Zlatnici (2019)
Podrobnější informace naleznete v článku Hvězdárna v Praze-Podolí.

V roce 1921 zakoupil František Fischer pozemek ve svahu pražského Podolí a pověřil smíchovského stavitele Bohumila Koláře stavbou vily se soukromou observatoří. Budova byla dokončena v roce 1923, hvězdárna fungovala od jara následujícího roku. Fischer se zabýval především mapováním Měsíce a pořizováním snímků stálic, mlhovin a komet.[9] V zahradě hvězdárny pořádal Fischer pozorování meteorů v rámci programu České společnosti astronomické, pro mladé členy společnosti připravil také kurzy selenografie.[10]

Hvězdárna po smrti Františka Fischera přestala fungovat, dalekohled a další astronomické vybavení rodina věnovala České astronomické společnosti. Od konce 60. let slouží v západní kopuli hvězdárny v Ďáblicích.[11]

Bibliografie

  • FISCHER, František. Lunární útvar Šafařík. Praha: František Fischer, 1937. 8 s. , také v angličtině jako The Lunar Formation Šafařík. 
  • KLEPEŠTA, Josef; FISCHER, František. Povrch Měsíce:. Praha: SPN, 1955. 4 s. , druhé vydání roku 1966 se spoluautorem Jiřím Bouškou. 

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d KRAUS, Ivo. FISCHER František 30.8.1886-10.11.1966. In: Biografický slovník českých zemí. [s.l.]: Historický ústav AV ČR Dostupné online.
  2. ↑ Red. Publikace hvězdárny Praha-Podolí. F. Fischer: Lunární útvar Šafařík. Říše hvězd. 1937, roč. 18, čís. 5, s. 109. Dostupné online [cit. 2019-04-23]. 
  3. ↑ KLEPEŠTA, Josef. Dvacet let mezi přáteli astronomie. Praha: [s.n.], 1937. Dostupné online. S. 113. 
  4. ↑ KLEPEŠTA 1937, strana 115
  5. ↑ KLEPEŠTA 1937, strany 116–118
  6. ↑ kládající členové ČAS [online]. Z Říše hvězd [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ KLEPEŠTA, Josef. František Fischer – osmdesát let ve svitu Luny. Říše hvězd. 1966, roč. 47, čís. 8, s. 18. Dostupné online [cit. 2019-04-25]. 
  8. ↑ J. B. PhMr. František Fischer zemřel. Říše hvězd. 1967, roč. 48, čís. 1, s. 14. Dostupné online. 
  9. ↑ a b KOVÁŘ, Štěpán. Hvězdárna Františka Fischera v Praze Podolí (1923). Kosmické rozhledy. 2002, roč. 40, čís. 2, s. 8–9. Dostupné online [cit. 2019-04-25]. 
  10. ↑ KLEPEŠTA, Josef. Výroční zpráva výboru České společnosti astronomické. In: Říše hvězd. 1934, roč. 15, čís. 10. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola Zpráva jednatele, s. 190.
  11. ↑ BARTOŠ, Petr. Historie hvězdáren [online]. Historická sekce ČAS [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. 

Související články

Literatura

  • KLEPEŠTA, Josef. Dvacet let mezi přáteli astronomie. Praha: [s.n.], 1937. 145 s. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Hvězdárna Františka Fischera v Praze-Podolí (2019).jpg
Autor: Michal Bělka, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalá soukromá hvězdárna Františka Fischera. Fungovala od roku 1924 do smrti majitele v roce 1966. Snímek pořízen v dubnu 2019.