František Flasar

František Flasar
Narození	23. března 1903 Červenka Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	20. února 1989 (ve věku 85 let) Červenka Československo Československo
Povolání	malíř a štukatérství
Manžel(ka)	Marie Kubíčková
Děti	Ivo (* 1930) Olga (* 1933)
Příbuzní	Vlasta Lachnitová (vnučka)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Flasar (23. března 1903 Červenka – 20. února 1989 Červenka) byl český malíř a štukatér.

Životopis

Narodil se v Července ve Svatoplukově ulici č.p. 49 v rodině nádeníka. Měl tři sourozence. Po vychození obecné školy šel do učení Aloisu Machovi, malíři a natěrači z Litovle, kde se vyučil natěřečem, malířem pokojů a písma. Po vyučení v roce 1917 u Macha zůstal jako zaměstnanec. V roce 1929 se oženil s Marií Kubíčkovou z Červenky, kde společně žili u jejích rodičů, ale svou malířskou živnost provozoval v Litovli. V roce 1930 se manželům narodil syn Ivo a o tři roky poté dcera Olga (1933).

Roku 1937 se rodina přestěhovala do nově postaveného jednopatrového domu ve Válkově ulici 190 v Července. V tomto domě bydlela i dcera Olga s rodinou, než jí malíř pomohl postavit dům v Třebízského ulici, který vyzdobil plastikou tří hrajících si dívek – svých vnuček. V uvolněném pokoji si Flasar zřídil ateliér.^[1]

V roce 1942 v Brně absolvoval školu uměleckých řemesel v Brně. Za 2. světové války získal od vládního komisaře pověřeného správou Litovle, Fritze Mekisky, velkou zakázku na výmalbu obřadní síně na radnici v Litovli. Zde vytvořil cyklus sedmi lunet s výjevy z historie města. Poslední scéna zobrazující obsazení Litovle Němci v roce 1939 byla roku 1946 opět Flasarem přemalována na obraz osvobození Litovle Rudou armádou. Po válce byl na základě výnosu Zemského národního výboru v Brně zaregistrován pod číslem 303 v seznamu výtvarných umělců.

Od 50. let působil jako výtvarník Okresního domu osvěty, ze kterého se v 60. letech stal Spojený závodní klub ROH pod správou národního podniku Tesla. V 60. letech začal úzce spolupracovat s akademickým malířem Františkem Peňázem. Společně se věnovali opravám kostelů na Moravě, kde vytvořili řadu stropních a oltářních obrazů.^[2] Na popud malíře Peňáze vytvořil Flasar i plastiky ke dvěma křížovým cestám.^[1]

V 80. letech se mu rychle zhoršilo zdraví. V osmdesáti letech ho postihla mozková příhoda, po které byl upoután na lůžko. I přes péči dcery Olgy se malířův stav zhoršoval a vyžadoval celodenní profesionální péči. Proto byl na žádost rodiny umístěn do domova důchodců v Července, kde zemřel 20. února 1989.^[3]

Dílo

František Flasar byl všestranně kulturně činný. Působil i mezi divadelními ochotníky. Maloval kulisy, pomáhal s výpravou, hrál i režíroval divadelní hry. Věnoval se výtvarné práci v mnoha oborech (nástěnné malby, obrazy, kresby, ilustrace knih, plastiky, sgrafita v exteriérech i interiérech, restaurování). Na popud Františka Peňáze vytvořil i plastiky dvou křížových cest: starší a větší (65×35 cm) bez popisu jednotlivých zastavení a mladší menší (30×30 cm) s popisem. V roce 1968 ilustroval Báje a pověsti z Vizovických hor od Františka Millera, které vyšly v Bojkovicích. Sgrafity vyzdobil mnoho fasád rodinných domů i veřejných staveb na Litovelsku, ale dále také na Šumpersku a v Luhačovicích. Jako vzory sloužily Flasarovi obrazy Josefa Mánese, Mikoláše Alše i hanácké kroje.^[1] První sgrafita začal vytvářet již před 2. světovou válkou. Dvě sgrafita v Bezručově ulici č.p. 631 v Litovli jsou datována rokem 1939, v roce 1947 vytvořil Flasar sgrafito na levé stěně budovy školy v Července, z roku 1955 pocházelo dnes již zaniklé sgrafito s poutačem na litovelské muzeum na štítě domu v Parku Míru. Sgrafita zobrazují Hanáky v krojích, biblické a mytologické výjevy, lovce a zvířata,hasiče zemědělce při práci nebo symboly výrobních podniků.^[1] Namaloval také řadu akvarelů a olejů. Ojedinělými jsou obrazy na způsob vitráže ve vinných sklepech v Čejkovicích, mozaika umístěná v areálu bývalých radiokomunikací v Litovli a dřevořezby hlav.^[3]

Výstavy

• 1985 – samostatná výstava, Muzeum Litovel
• 2009 – František Flasar a jeho dílo, Muzeum Litovel

Odkaz

V roce 2009 vydal obecní úřad v Července almanach o životě a díle Františka Flasara. Obrazové přílohy převážně dodala a zpracovala jeho vnučka Vlasta Lachnitová s rodinou. Textovou část vypracovala kronikářka obce Červenka, Mgr. Petra Prucková.^[4]

Galerie

• 
  Sgrafito na domě ev. č. 7, Bohuslavice
• 
  Sgrafito, Švehlova č.p. 44, Konice
• 
  Sgrafito na domě č.p. 78, Čunín
• 
  Sgrafito na č.p. 78, Čunín
• 
  Sgrafito, č.p. 19, Bohuslavice
• 
  Sgrafito na hasičské zbrojnici, Cholina
• 
  Sgrafito na kostele, Řimice
• 
  Sgrafito, Osvobození č.p. 61, Horka nad Moravou
• 
  Sgrafito, Dolní náměstí č.p. 27, Olomouc
• 
  Sgrafito, Nádražní č.p. 19, Červenka
• 
  Dolní č.p. 13, Štěpánov
• 
  freska v obřadní síni, Litovel
• 
  freska v obřadní síni, Litovel

Odkazy

Reference

Literatura

• PRUCKOVÁ PETRA. František Flasar 1903–1989. [s.l.]: Obec Červenka ISBN 978-80-260-3698-2. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Flasar na Wikimedia Commons