František Gogela
| Důstojný pán František Gustav Gogela | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Osobní údaje | |
| Země |  Rakousko-Uhersko Československo |
| Datum narození | 13. září 1854 |
| Místo narození | Podhradní Lhota |
| Křest | 13. září 1854 |
| Datum úmrtí | 27. února 1922 (ve věku 67 let) |
| Místo úmrtí | Třebětice |
| Místo pohřbení | Třebětice |
| Příbuzní | Jaromír Gogela (synovec) |
| Povolání | římskokatolický kněz, vědec, botanik, florista, sběratel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Gustav Gogela (13. září 1854 Podhradní Lhota[1] – 27. února 1922 Třebětice) byl moravský římskokatolický kněz, vědec, botanik a florista. Věnoval se sběru rostlin z různých koutů Valašska - jeho Valašský herbář čítá přes 1000 druhů. Je po něm pojmenována růže Rosa Gogelana.
Život
Narodil se do rodiny mlynáře Františka Gogely a jeho choti Veroniky, roz. Vaňharové, v Podhradní Lhotě v povodí řeky Juhyně. S rodiči se záhy přestěhoval do Holešova, kde se mu narodily ještě dvě sestry.[2][3] Jeho bratru Metodějovi se zde později narodil známý básník a profesor Jaromír Gogela.[4][5]
V Kroměříži vystudoval Acibiskupské gymnázium a po maturitě pokračoval ve studiu teologie na teologické fakultě v Olomouci a krátce po studiích byl vysvěcen na kněze.[6]
Jako kněz působil na farnosti v Kyjově, Bílovicích, Uherském Hradišti, Místku či Hukvaldech. Vedle své kněžské činnosti se věnoval také botanickému výzkumu.[7]
Na přelomu 19. a 20. století působil ve svém rodišti, Podhradní Lhotě, a v Rajnochovicích. Posledním Gogelovým působištěm se staly Třebětice, kde 27. února 1922 zemřel. Je pochován na místním hřbitově.[8]
Dílo
Botanické výzkumy prováděl po celé Moravě. Ze svých poznatků sestavil řadu herbářů a publikoval také články v té době známých periodicích, např. ve Věstníku Klubu přírodovědného v Prostějově, Verhandlungen des Naturforschenden Vereines v Brně, Časopise Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci a nejvíce ve Sborníku Musejní společnosti ve Valašském Meziříčí, které také mnoho svých nálezů a sbírek věnoval. Mezi jeho nejznámější herbáře patří Valašský herbář a Hostýnský herbář. Právě Valašský herbář věnoval muzeu ve Valašském Meziříčí, čímž položil základ tamějších botanických sbírek.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriky - Acta Publica. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Matriky - Acta Publica. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Matriky - Acta Publica. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ COMPUTER, Raab. Gogela Jaromír, st.. www.holesov.cz [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Gogela František 13.9.1854-27.2.1922 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Gogela František - Moravskoslezská pobočka ČBS [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ COMPUTER, Raab. Město Holešov - oficiální web obce. www.holesov.cz [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ František Gogela – Regionální osobnost – databáze Osobnosti Valašska. Osobnosti Valašska [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: