František Hájek (soudní lékař)

prof. MUDr. František Hájek
František Hájek (okolo roku 1927)
František Hájek (okolo roku 1927)
Narození30. listopadu 1886
Čertyně
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. března 1962 (ve věku 75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Povolánílékař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Hájek (30. listopadu 1886, Čertyně u Českého Krumlova[1] – 15. března 1962, Praha) byl soudní lékař, který se zajímal zejména o forenzní toxikologii. Také je autorem několika významných publikací v oblasti soudního lékařství. Jeho hlavní dílo nese název Soudní lékařství, které bylo ve své době požadováno za nejrozsáhlejší učebnicí tohoto oboru. Tato publikace je rozdělena do dvou dílu, Díl I: Část všeobecná[2] a Díl II: Část zvláštní[3]. Zároveň se také jedná o nejrozsáhlejší učebnice soudního lékařství.

Život

František Hájek se narodil 30. listopadu 1886 v malé vesnici Čertyně, která spadá pod Dolní Třebonín a nachází se v okrese Český Krumlov. Jeho matka se jmenovala Karolína[4] a jeho otec Josef[5] byl učitelem v Čertyni. V roce 1890 měla obec pouze 161[6] obyvatel a 23[7] domů. Roku 1912[8] promoval jako doktor medicíny na Karlo-Ferdinandova univerzita (dnes Univerzita Karlova), a stejného roku začal působit jako asistent v Ústavu pro soudní lékařství v Praze. V roce 1933 se stal předsedou[9] ústavu a tuto funkci vykonával až do roku 1957. Během svého působení napsal dosud nejrozsáhlejší učebnici soudního lékařství a také zastával pozici děkana lékařské fakulty. V roce 1937 byl jmenován řádným profesorem. Roku 1937[10] také poprvé vydal své svou knihu "Soudní lékařství: Díl I" a později toho roku i "Díl II". František Hájek se v roce 1943 podílel na vyšetřování Katyňského masakru, jako člen mezinárodní komise.

Po odchodu z funkce předsedy Ústavu pro soudní lékařství[11] v roce 1957 se František Hájek stáhl z veřejného života. Zemřel 15. března 1962 ve věku 75 let v Praze.

Katyň

podpisy členů komise, 30. duben 1943
(c) Bundesarchiv, Bild 183-J14110 / CC-BY-SA 3.0
Hájek sedmý zleva v brýlích, s knírem, na pozadí černého oválu (květen 1943)

Profesor Hájek byl v roce 1943 nacisty vyslán jako člen mezinárodní komise do Katyně, aby se podílel na vyšetřování Katyňského masakru. Komise konající pod dozorem německých okupačních orgánů stanovila příčinu smrti obětí a především dobu úmrtí, která ukazovala na vinu sovětských orgánů. Po válce ovšem Dr. Markov (další člen komise) odvolal svůj podpis jako vynucený.

Profesor Hájek (osmý zleva) s dalšími členy komise (Berlín, květen 1943)

Hájek byl na přelomu května a června 1945 krátce zadržen sovětskou tajnou službou. Dr. Hájek po válce publikoval brožuru, ve které uvedl, že se své účasti chtěl vyhnout a svůj podpis odůvodnil obavami o život a vysvětluje důvody, pro které závěr komise nelze považovat za správný: stav rozkladu těl i šatstva, stejně jako zasažení larvami hmyzu neodpovídal době uvedené ve zprávě Buhtzovy komise. Podle jeho názoru těla ležela v hrobě nejvýše 1,5 roku, tedy nejvýše jedno léto (1942) s dobou úmrtí na podzim 1941. To dovozuje vinu nacistů.

Poválečná kariéra

Spolupracoval se Státní bezpečnosti a pravděpodobně i s nacistickou okupační správou. Pitval například těla Jana Masaryka a Josefa Toufara, u nichž pravděpodobně zfalšoval pitevní nález.[12][13] Účastnil se i posmrtného ohledání plukovníka Karla Lukase v květnu 1949.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kamenný Újezd
  2. ↑ Soudní lékařství (František Hájek) | ČBDB.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Soudní lékařství I a II díl. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 25.02.11. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 25.02.11. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011. Produkty [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011. Produkty [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III. (1908–1916). is.cuni.cz [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ Historie – Ústav soudního lékařství a toxikologie – soudní lékařství – Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. www.vfn.cz [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Soudní lékařství I a II díl. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online. 
  11. ↑ Historie – Ústav soudního lékařství a toxikologie – soudní lékařství – Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. www.vfn.cz [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ NAVARA, Luděk. Případ Masaryk: byla pitva zfalšovaná?. iDNES.cz [online]. 2005-02-05 [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  13. ↑ StB v akci na cibulka.net. Archivováno 26. 5. 2019 na Wayback Machine.

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bundesarchiv Bild 183-J14110, Katyn, Öffnung der Massengräber, Abschlussbericht.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-J14110 / CC-BY-SA 3.0
For documentary purposes the German Federal Archive often retained the original image captions, which may be erroneous, biased, obsolete or politically extreme.
This description has been identified as biased or incorrect: Die Bildbeschreibung stellt den Massenmord der Sowjets im Katyner Wald an kriegsgefangenen Polen als faschistische Propaganda dar, tatsächlich sei das Kriegsverbrechen "von den Faschisten selbst" ausgeübt worden. Die Bildbeschreibung ist ein Beispiel für ostdeutsche und sowjetische Geschichtsschreibung. Auch in den Schulen wurde der Massenmord von Katyn bis zum Ende der DDR und der Sowjetunion als nationalsozialistisches deutsches Verbrechen umgedeutet.
Zentralbild

II. Weltkrieg 1939 - 45
Im April 1943 starten die deutschen Faschisten die antisowjetische Propaganda über den Massenmord im Katyner Wald, 15 klm nw. von Smolensk, wo sie Massengräber mit ca. 11 000 ermordeten kriegsgefangenen Polen als Greueltaten der Sowjets erklärten. ( Die Außerordentliche Staatliche Kommission unter Leitung des Akademikers Burdenko stellte in ihrem Untersuchungsbericht vom 24.01.1944 fest, dass die Ermordungen nicht wie die Faschisten behauptet hatten, im Frühjahr 1940 sondern erst im Herbst 1941, also von den Faschisten selbst, stattgefunden haben.)
UBz: die Mediziner aus ganz Europa, die auf Einladung des Reichsgesundheitsführers Dr. Conti die Massengräber im Wald von Katyn besichtigt haben, überreichen durch Prof. Dr. Orsós, Budapest, bei dem Empfang in Berlin, Dr. Conti [Leonardo] (rechts) das Protokoll ihrer Feststellungen. In der Mitte Speleers, Professor der Universität Gent[1]

4. Mai 1943
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - František Hájek (soudní lékař).png
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - František Hájek (soudní lékař)
The Katyn Massacre, 1940 HU106225.jpg
The Katyn Massacre, 1940

Members of the International Medical Commission in Berlin at the meeting with German Health State Leader, Dr Leonardo Conti. From left to right: 2nd - Dr François Naville, Professor of Forensic Medicine at the University of Geneva, Switzerland; 4th - Dr Vincenzo Palmieri, Professor of Forensic Medicine and Criminology at the University of Naples, Italy; 6th - Dr Helge Tramsen, Prosecutor at the Institute of Forensic Medicine in Copenhagen, Denmark; 7th - Dr Eduard Miloslavić, Professor of Forensic Medicine and Criminology at the University of Zagreb, Croatia; 8th - Dr František Hájek, Professor of Forensic Medicine and Criminology at the University of Prague, Protectorate of Bohemia and Moravia (Czech Republic); 9th - Dr Ferenc Orsós, Professor of Forensic Medicine and Criminology at the University of Budapest, Hungary; 12th - Dr Leonard Conti, German State Health Leader (Reichsgesundheitsführer), a host of the meeting; 13th - Dr Marko Markov, Reader of Forensic Medicine and Criminology at the University of Sofia, Bulgaria; 14th - Dr Alexandru Birkle, Reader at the Forensic Medicine and Criminology Institute in Bucarest, Romania; 15th - Dr Gerhard Buhtz - Professor of Forensic Medicine and Criminology at the University of Breslau (Wroclaw), a supervisor of Commission's work; 17th - Dr Reimond Speleers, Professor of Ophthalmology at the University of Ghent, Belgium;

19th - Dr Arno Saxén - Professor of Pathological Anatomy at the University of Helsinki, Finland.
Katyn-1943-04-30.jpg
International Katyn Commission Findings. Der Massenmord in Walde von Katyn Ein Tatsachenbericht (the Mass-Murder in the Katyn Forest, a Documentary Account of Evidence). Germany, 1943. Signatures of the commission: Marko Markow, Reimond Speleers, Herman Maximilien de Burlet, František Šubík, Helge Tramsen, Arno Saxén, Vincenzo Mario Palmieri, Eduard Miloslavić, Alexandru Birkle, Ferenc Orsós, François Naville, Andrej Žarnov, František Hájek