František Hanuš
Ing. František Hanuš | |
---|---|
Narození | 2. dubna 1860 Lanškroun, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 7. července 1937 (ve věku 77 let) Praha–Hlubočepy, Československo |
Alma mater | Česká technika v Praze |
Povolání | inženýr (potravinářská chemie) – obor cukrovarnictví |
Titul | Ing. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Hanuš (2. dubna 1860 Lanškroun – 7. července 1937 Praha–Hlubočepy) byl český inženýr potravinářské chemie, cukrovarnický odborník, filozof, volnomyšlenkář,[1] sběratel přírodnin a amatérský geolog.[2][3][4]
Život
Studia
František Hanuš se narodil 2. dubna 1860 v Lanškrouně. Na české technice v Praze studoval v letech 1880 až 1885 chemii a během svých studií vykonával práci asistenta (spolupracovníka) profesora Otakara Feistmantela[2] v Mineralogicko-geologickém ústavu.[5] V okolí Prahy (v oblasti Barrandienu) již od mládí sbíral zkameněliny (hlavně trilobity) společně s přírodovědcem geologem a paleontologem Antonínem Fričem a s paleontologem Otomarem Pravoslavem Novákem (jediný přímý žák Joachima Barranda).[5][2] František Hanuš byl také po krátký čas přispěvatelem hesel do Ottova slovníku naučného (pod značkou „-n-“).[5]
Cukrovarnictví a odborné statě
Po skončení vysokoškolských studií odešel Hanuš do Ruska. Tam pracoval jako chemik v ukrajinských cukrovarech a posléze i ve funkci ředitele cukrovaru.[5][1] V roce 1908 se František Hanuš vrátil z Ruska zpět do Čech.[5] Pobýval v Českých Budějovicích a v té době se v jižních Čechách věnoval sběru tzv. přírodních skel – moldavitů (vltavínů).[5] Později se František Hanuš přestěhoval do Prahy.[5] Věnoval se publikování odborných statí a v letech 1919 až 1922 spoluredigoval odborné periodikum Listy cukrovarnické.[1][5] Publikoval nejen odborné práce (texty) z oboru dermatologie[p. 1] či cukrovarnictví, ale psal i filozofické stati o osobní a sociální etice, logice, idei Boha a duše[3][1] a přispíval rovněž i do periodika Volná myšlenka.[5] Ke konci života žil v ústraní v Praze-Hlubočepech.[5] František Hanuš zemřel 7. července 1937 v Praze–Hlubočepích.
Sběr fosilií
V době, kdy již byl hmotně zajištěn, se František Hanuš naplno věnoval sběru silurských a devonských zkamenělin především v oblasti Barrandienu.[5] Jeho oblíbenými lokalitami byla místa nacházející se v blízkém okolí Prahy (Velká Chuchle, Řeporyje, Radotín, Hlubočepy) ale též místa na Berounsku u Koněprus.[5] Rozsáhlou vědecky uspořádanou sbírku vybudoval nejen na základě vlastních fosilních nálezů, ale využíval i placené nálezy dělníků v průmyslových lomech.[5]
Černý lom, Lobolitová stráň
U pražských Řeporyj (v Dalejském údolí) dokonce v roce 1923 přejmenoval (podle tmavých silurských vápenců) původně stěnový lom Kamčatka na Černý lom.[5] Západní část tohoto Černého lomu pak pojmenoval Lobolitová stráň.
Rokycanské kuličky
A byl to František Hanuš, kdo shromáždil kolekci více než patnácti tisíc fosilií tzv. rokycanských kuliček.[5] Tyto křemičité konkrece (nodule) sbíral v širším okolí Rokycan.[5] (Rokycanské kuličky vznikly v prvohorách ve středním ordoviku (cca před 465 miliony let) vysrážením uhličitanů (karbonátů) většinou okolo organických zbytků a často tudíž obsahovaly zkameněliny.)
Korálový Kettnerův útes u Kapličky
Velmi významné nálezy uskutečnil František Hanuš v lomu, který se nachází v okolí dnešního Barrandovského silničního mostu v Praze.[5] (Zde se vyskytují útesové vápence spodního devonu.) Lokalitu popsal geolog, pedagog a báňský odborník PhDr. Radim Kettner kolem roku 1917 a je mezi geology známa jako tzv. Korálový Kettnerův útes u Kapličky.[5] Hanuš z této lokality nashromáždil osmdesát tisíc exemplářů často dobře zachované fauny.[5][p. 2]
Sbírky
František Hanuš shromáždil sbírku 150 tisíc exemplářů spodnopaleozoických zkamenělin. V roce 1922 ji zakoupilo do svých sbírek Národní muzeum.[5][2] Tam také (v Přírodovědeckém sboru Národního muzea) o svých nálezech přednášel. (Pozdější jeho sbírky získala pražská univerzita.[5]) Hanuš také shromáždil nejspíše nejobsáhlejší sbírku moldavitů (vltavínů) z různých lokalit českých zemí (budějovická pánev, okolí Českých Budějovic a Vodňan, západní Morava).[5] Svoji větší monografii o vltavínech pak publikoval v roce 1928 v Rozpravách České akademie.[5][2]
Galerie
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
- Trilobit Ectillaenus Katzeri uvnitř Rokycanské kuličky
- Lom U kapličky, klasická lokalita korálového obzoru (nachází se za kaplí Panny Marie Bolestné na Zlíchově)[7]
- Vltavíny z jižních Čech
Publikační činnost (chronologicky)
- HANUŠ, František. Zkoušení řepových šťáv pomocí nových usazovacích nádob. V Praze: [s.n.], 1888. 4 strany.
- HANUŠ, František. O stanovení spotřeby topící páry v prvním tělese odpařovací stanice a zároveň o novém způsobu lepšího využitkování topící páry dle soustavy A.D. Dugottier. V Praze: [F. Hanuš, 1892]. 57 stran.
- HANUŠ, František. Přístroje ke kondensaci, pohlcování neb praní par neb plynů drahou šroubovitou, spec. kondensatory pro brydové páry ... Praha: Ed. Grégr, 1893. 4 strany.
- HANUŠ, František. Hledání boha: přírodovědecko-filosofická studie: (problém hmoty, druhá osoba, vědomí hmoty, nesmrtelnost duše, rozum a hmota). Praha: Hejda a Tuček, 1905. 24 stran.
- HANUŠ, František. Rozumové základy ethiky a význam její pro blaho lidí. [Praha]: Hejda a Tuček, 1906. 45 stran.
- HANUŠ, František. Stát budoucnosti: "blaho všem": studie sociální. Praha: Hejda & Tuček, 1906. 63 stran
- HANUŠ, František. Ethika sociální: Zjevy ekonomické, obecné mravnosti a práva, náboženství, filosofie a vědy školství, řeči a umění. Praha: Nakladatelství Hejda & Tuček, 1906. 299 stran.
- Z geologie a paleontologie. Neue Moldavitfundstätten bei B. Budweis, in: Verhandlungen der k. k. Geologischen Reichsanstalt (Wien), 1909, strany 364–366;
- HANUŠ, František. Ethika osobní: ethika těla a duše, zabezpečení existence, styků osob, života pohlavního, individua co člena společnosti. Praha: Hejda & Tuček, [1910]. 230 stran.
- HANUŠ, František. Idea Boha a duše ve světle náboženství, filosofie a vědy: též jakožto úvod k mechanice myšlení. V Praze: Volná myšlenka československá, [1921]. 84 stran.
- HANUŠ, František. Přírodní základy logiky a vědy pojmů. Praha: Hejda & Tuček, 1909. 38 stran.
- HANUŠ, František. Moje sbírka zkamenělin z českého Barrandienu. V Praze: [nakladatel není známý], 1923. 35 stran.
- HANUŠ, František. Moje sbírka zkamenělin z českého Barrandienu, in: Časopis Národního musea, Praha, oddíl přírodovědný 97, 1923, strany: 1–12, 73–84 a 103–116;
- HANUŠ, František. O nových krinoidech (lilijicích) českého siluru a devonu, in: Časopis Národního musea, Praha, oddíl přírodovědný 97, 1923, strany 38–39;
- HANUŠ, František. Pravý poklad zůstatků devonské zvířeny u Prahy, in: Časopis Národního musea, Praha, oddíl přírodovědný 101, 1927, strany 89–96;
- HANUŠ, František. O moldavitech čili vltavínech z Čech a Moravy. V Praze: nákladem České akademie věd a umění, 1928. 83 stran, 9 nečíslovaných listů obrazových příloh. Rozpravy II. třídy České akademie; ročník XXXVII, číslo 24.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Nějaký čas vykonával funkci správce Karlových lázní v Praze.[3]
- ↑ František Hanuš nazval tuto lokalitu jako Korálový útes Kettnerův u Kapličky a považoval toto místo (zkráceně nazývané „KUKUK“) za paleontologicky nejbohatší naleziště zkamenělin v Barrandienu. Vlastní „útes“ (původně se rozkládal přibližně v oblasti pražského Braníka) se nedochoval (zničen byl erozními procesy), zachovala se jen „předútesová“ část bohatá na „útesovou“ faunu. Pozdější paleontologové tak přešli od užívání termínu „útes“ k termínu „obzor“, takže se v této souvislosti hovoří o „Korálovém obzoru od Kapličky“.[6][7]
Reference
- ↑ a b c d Ing František Hanuš (* 2. 4. 1860 Lanškroun (okres Ústí nad Orlicí) – 7. 7. 1937 Praha) – inženýr chemie [online]. Osobnosti regionů [cit. 2023-07-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Foto: Hanuš, František (1860-1937) [online]. Fotografická kolekce portrétů významných českých a světových osobností geologických věd v publikační webové aplikaci Fotoarchiv České geologické služby (ČGS) [cit. 2023-07-26]. © Foto: Ústav geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, 1929. Dostupné online.
- ↑ a b c Hanuš, František, 1860-1937 [online]. web: Medvik cz [cit. 2023-07-26]. Číslo záznamu: jk01033466. Dostupné online.
- ↑ František Hanuš (* 2.4.1860 Lanškroun – 7.7.1937 Praha) – Ing. chemie, filozof, sběratel přírodnin, práce z oboru cukrovarnictví, filozofie a etiky [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2023-07-26]. Identifikační číslo: jk01033466. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w VLAŠÍMSKÝ, Pavel. František HANUŠ (* 2. 4. 1860 Lanškroun (u České Třebové) – † 7. 6. 1937 Praha-Hlubočepy): chemik (potravinář), filozof, geolog, paleontolog [online]. Biografický slovník českých zemí (Historický ústav Akademie věd ČR) [cit. 2023-07-26]. Biografický slovník českých zemí; 22, Praha 2019, strany 208-209. Dostupné online.
- ↑ ŠRÁMKOVÁ, Iva. Korálový obzor od Kapličky (spodní devon, zlíchovské souvrství, pražská pánev). Praha, 2006 [cit. 2023-07-27]. 28 s. Bakalářská. Přírodovědná fakulta Univerzity Karlovy v Praze; 3. ročník geologie. s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b Plán péče o Národní přírodní památku BARRANDOVSKÉ SKÁLY na období 2016–2025 [online]. web: Praha Příroda cz [cit. 2023-06-21]. 45 stran. Dostupné online.
Literatura
- Ottův slovník naučný nové doby. Dodatky k Ottovu slovníku naučnému, díly 1–6, Praha 1930–1943. díl 2/2, strana 1026;
- Masarykův slovník naučný, díly 1–7, Praha 1925–1933, díl 3, strana 65;
- Národní listy, Ing. F. Hanuš sedmdesátníkem; (2. března 1930; ročník 70, číslo 60, strana 3);
- Za Ing. Františkem Hanušem (nekrolog), IN: Časopis Národního musea Praha, oddíl přírodovědný 111, 1937, strany 182–184;
- Radim Kettner. František Hanuš (1860–1937), IN: Časopis pro mineralogii a geologii, Praha; ročník 5, 1960, číslo 4; strany 479–481;
- SVOBODA, Josef, ed. Naučný geologický slovník. Díl II, N-Ž. 1. vydání; Praha: ČSAV, 1961. 827 stran, 40 stran obrazových příloh; Práce ČSAV. Sekce geologicko-geografická. 2. díl; strana 708;
- TUREK, Vojtěch, HORNÝ, Radvan a PROKOP, Rudolf J. Ztracená moře uprostřed Evropy = Vanished seas in the centre of Europe. Vydání 1. Praha: nakladatelství Academia, 2003; 193 stran; passim; ISBN 80-200-1000-9.
- Národní technické muzeum (NTM) Praha, nezpracovaný osobní fond Františka Hanuše (primární zdroj)
Související články
- Černý lom
- Rokycanské kuličky
- Barrandovské skály
Externí odkazy
- Autor František Hanuš ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Hanuš na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Hanuš
- Foto: Hanuš, František (1860-1937)
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Holyně. Dalejské údolí, Černý lom.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Zkamenělina: Trilobit Ectillaenus Katzeri uvnitř tzv. Rokycanské kuličky (Ordovik - Šárecké vrstvy); Lokalita nálezu: Rokycany (Mýto u Rokycan); rozměry 60 x 44 x 20 mm. Soukromá paleontologická sbírka
Autor: James St. John, Licence: CC BY 2.0
Moldavites from the Miocene of Bohemia. (the elongated specimen at right is ~2.4 centimeters tall)
Large & small impacts have affected Earth since its formation 4.55 billion years ago. Compared with the intensely pitted and cratered Moon, Earth has relatively few preserved impact craters, because they have been destroyed by water & glacial erosion. Impact events are accompanied by tremendous amounts of heat, resulting in melting of much of the ejected pulverized bedrock at ground zero. The melted material cools quickly, and falls back to Earth in the form of impact splash glasses (= tektites). Tektites are principally composed of amorphous silica (SiO2). Broken surfaces show a conchoidal fracture. Tektites from different impact events are given different names.
Moldavite is probably the most distinctive impact splash glass in the world, due to its pleasant green color. Like other impact splash glasses, moldavite is amorphous SiO2 with minor Al, Ca, Fe, K, and Na. Moldavite formed ~14.5-14.8 million years ago, during the mid-Miocene, in association with the Ries Impact Crater, located in Bavaria, Germany.
The specimens seen here have surficial pitting and fine-scale dissolution networks. This results from being below the water table for long periods of time.
Locality: unrecorded/undisclosed site in the Ries Impact Crater's tektite strewn field, Moldau (Vltava) River Valley area, southern Jihocesky Region (far-southern Bohemia), far-southern Czech RepublicAntonín Frič
Autor: Vojtěch Šafránek (Vojtasafr), Licence: CC BY-SA 3.0
exteriér kaple Panny Marie Bolestné pod Barrandovem – po rekonstrukci střechy a mozaik, která proběhla v roce 2020/2021.
Portrait of Otakar Feistmantel (1848 - 1891), Czech geologist and paleontologist, author of travelogues from India.
Ing. František Hanuš (* 2. dubna 1860 Lanškroun – 7. července 1937 Praha) – inženýr chemie, filozof, sběratel přírodnin, práce z oboru cukrovarnictví, filozofie a etiky.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Trojice dosud nerozpůlených Rokycanských kuliček (Ordovik - Šárecké vrstvy) nalezených v lokalitách Holoubkov, Mýto, Těškov. Křemičité konkrece mají rozměry přibližně 40 až 50 milimetrů. Soukromá paleontologická sbírka.
Prof. Radim Kettner, 1941