František Hatina

František Hatina
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSSD

Narození1. ledna 1892
Strašice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. dubna 1971
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesespisovatel, novinář a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Hatina (1. ledna 1892 Strašice[1]5. dubna 1971 Plzeň[2]) byl český a československý novinář, politik Československé sociální demokracie a poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění. Po únorovém převratu v roce 1948 pronásledován komunisty.

Biografie

Původním povoláním byl slévač. Od roku 1907 se angažoval v Dělnické tělocvičné jednotě a v sociálně demokratické straně. Od roku 1915 byl redaktorem, později šéfredaktorem plzeňského sociálně demokratického listu Nová doba.[3] Koncem 30. let za druhé republiky se jako redaktor Nové doby postavil na stranu Antonína Remeše proti dosavadnímu prvorepublikovému plzeňskému starostovi Luďkovi Pikovi.[4]

Za protektorátu byl v letech 19391945 vězněn v koncentračním táboře Buchenwald. Po roce 1945 se znovu zapojil do politiky a působil jako odpovědný redaktor listu Nový den (nástupce předválečné Nové doby).[3][4]

V letech 19451946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD. Poslancem byl do parlamentních voleb v roce 1946. Po nich se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, opět za sociální demokraty. Zde zasedal až do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[5][6]

Patřil mezi přední politiky ČSSD na Plzeňsku. Po osvobození se vrátil do krajského vedení sociální demokracie. V jeho rámci představoval pravicové, protikomunisticky orientované křídlo. Po únorovém převratu v roce 1948 odmítal sloučení strany s Komunistickou stranou Československa. 23. března 1948 ho navrhl AV ČSSD na vyloučení ze strany.[4]

Odešel pak z politiky. V roce 1954 byl zatčen a odsouzen v důsledku plzeňského povstání z předchozího roku na osm let. Propuštěn byl ze zdravotních důvodů v roce 1959.[7][3][4] Roku 1968 byl rehabilitován.[4]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Strašice
  2. František Hatina [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné online. 
  3. a b c ŠLAJS, Václav: RŮŽE Z PEKLA, O historii a osobnostech sociální demokracie na Plzeňsku a v Plzeňském kraji 1878 – 2006 [online]. uniweb.cz [cit. 2011-11-29]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. a b c d e ŠLOUF, Jakub: KSČ na Plzeňsku v letech 1945-1948 [online]. cuni.cz [cit. 2015-02-18]. Dostupné online. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  7. KOURA, Petr - SOMMER, Vítězslav: „Ve vládě s komunisty nebudeme míti žádný vliv“ Deníkové záznamy profesora Zdeňka Pešky z let 1945–1948 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2011-12-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“