František Havel (stavitel)
František Havel | |
---|---|
Narození | 3. prosince 1826 Skůry Rakouské císařství |
Úmrtí | 21. července 1880 (ve věku 53 let) Smíchov Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Alma mater | Polytechnika v Praze |
Povolání | architekt, stavitel |
Choť | Petronela Havlová (roz. Křikavová) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Havel (3. prosince 1826 Skůry[1] – 21. července 1880 Smíchov[2]) byl český architekt a stavitel, působící především v Praze. Za svou stavitelskou kariéru vypracoval celou řadu novorenesančních, staveb, jeho životním dílem byla pak stavitelská práce při budování Národního divadla, na které se podílel od roku 1874 až do své smrti.
Život
Mládí
Narodil se v obci Skůry[1] nedaleko Kladna. Studoval architekturu a stavitelství na pražské německé polytechnice, posléze začal podnikat společně s Antonínem Havlem.
Kariéra
Společně realizovali stavby v Praze. Na novoměstském nábřeží u řetězového mostu přes Vltavu dokončili roku 1862 stavbu Prozatímního divadla a o rok později pak honosnou stavbu Paláce Lažanských, obě podle návrhu Vojtěcha Ignáce Ullmana. Roku 1867 bylo pak přípravným výborem pro stavbu Národního divadla rozhodnuto o svěření stavebních prací Antonínu Havlovi.[3] Navzdory svým velkým očekáváním nebyl Ullmanův návrh vybrán, jeho spříznění stavitelé naproti tomu zakázku obdrželi. Antonín Havel byl přítomen při položení základního kamene stavby v sobotu 16. května 1868.[4] Ceremoniálu byli přítomni také například František Palacký, Dr. Franz Schmeykal, František Ladislav Rieger, Dr. Alois Pražák, purkmistr Prahy Dr. Karel Leopold Klaudy a další významné osobnosti českého společenského života.
Stavba pracovala s projektem Josefa Zítka, jeho součástí bylo rovněž připojení budovy Prozatímního divadla, která měla vytvořit zázemí nového divadla (šatny, zkušebny, kanceláře...). Pozici stavbyvedoucího pak vykonával Bedřich Tesař. Roku 1874 však Antonín Havel z důvodu finančních problémů odstoupil od uzavřené smlouvy, protože se ale do konkurzu na stavbu nikdo nepřihlásil, převzal František Havel stavební práce. Ty vedl až do svého onemocnění v létě roku 1880.
Úmrtí
František Havel zemřel 21. července 1880 na Smíchově[2] následkem nemoci ve věku 53 let a byl pochován v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.
Po jeho smrti převzal řízení stavby Čeněk Gregor, pozdější pražský purkmistr, který projekt dokončil bez nároku na honorář.
Rodinný život
František Havel se okolo roku 1855 oženil s Petronelou Křikavovou z Žebráku, celkem spolu měli šest dětí, pět synů a jednu dceru.
Dílo
- Palác Lažanských čp. 1012/I, arch. V. I. Ullmann, Smetanovo nábřeží, Praha (pozdější sídlo FAMU)
- Prozatímní divadlo, Masarykovo nábřeží, arch. V. I. Ullmann, Praha (1860–1862)
- Národní divadlo, Masarykovo nábřeží, arch. J. Zítek, Praha (1874–1880)
Galerie
- Palác Lažanských, Praha
- Budova Národního divadla, Praha
- Prozatímní divadlo, Praha
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Hobšovice
- ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-03-09]. Dostupné online.
Literatura
- VLČEK, Pavel (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Prozatimní divadlo v Praze
Autor: Jorge Láscar from Australia, Licence: CC BY 2.0
The Národní Divadlo or the National Theatre in Prague is known as the Alma Mater of Czech Opera, and as the national monument of Czech history and art. The National Theatre belongs to the most important Czech cultural institutions with a rich artistic tradition which was created and maintained by the most distinguished personalities in Czech society. This tradition helped to preserve and develop the most important features of the nation – the Czech language and a sense for a Czech musical and dramatic way of thinking. Today the National Theatre consists of three artistic ensembles – opera, ballet and drama – which alternate in their performances in the historic building of the National Theatre, in the Theatre of the Estates and in the Kolowrat Theatre. All three artistic ensembles select their repertoire not only from the rich classical heritage, but in addition to local authors they focus their attention on modern world output. [Wikipedia.org]