František Havlíček (1925)
František Havlíček | |
---|---|
Narození | 7. srpna 1925 Praha Československo |
Úmrtí | 6. září 1950 (ve věku 25 let) Věznice Pankrác Československo |
Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
Národnost | česká |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Havlíček (7. srpna 1925 Praha – 6. září 1950 Věznice Pankrác) byl český strážmistr SNB, protinacistický a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1950 popraven.
Životopis
Narodil se v roce 1925 v Praze.[1] Měl nejméně dva sourozence, sestry Annu a Blanku. V mládí se vyučil strojníkem ve firmě ČKD, zkoušky úspěšně složil v roce 1943. Za Protektorátu se pak zapojil do protinacistického odboje. V roce 1944 byl gestapem zatčen a následně držen ve pankrácké věznici a ve věznici v Terezíně. Poté měl být převezen do koncentračního tábora, z příslušného transportu se mu nicméně podařilo uprchnout a do konce druhé světové války se před úřady musel skrývat.[2]
Po druhé světové válce
Po konci války se stal členem SNB, přičemž byl opakovaně přemisťován mezi různými stanovišti. Později pracoval jako horník ve Vinařicích. Velmi brzy po komunistickém převratu se rozhodl z Československa uprchnout. Učinil tak v březnu 1948, přičemž po svém útěku pracoval v Západním Německu v uprchlickém táboře v Burgu. V uprchlickém táboře navázal milostný vztah se členkou americké armády Lindou. V listopadu 1948 však byla demobilizována a odcestovala tak zpět do Spojených států amerických, což chtěl učinit i Havlíček. Neměl k tomu však dostatek finančních prostředků a navázal tak kontakt s americkou zpravodajskou službou CIC. Za účelem získání finančních prostředků se tak stal agentem chodcem. První cestu uskutečnil úspěšně v dubnu 1949, v květnu 1949 se však vyskytly problémy, když Havlíček nebyl schopen kontaktovat svou spojku v Československu. Zajímavostí je, že na rozdíl od většiny agentů chodců Havlíček cestoval do Československa vlakem za užití falešných dokladů, státní hranici tedy nepřekračoval nepozorovaně.[2]
Zatčení a smrt
Od května do srpna 1949 tak pobýval v Praze a snažil se získat prostředky ke svému dalšímu odchodu na západ. V srpnu 1949 byl dopaden poté, co se jeho totožnost pokusil zjistit příslušník SNB. Přestože se Havlíčkovi podařilo utéct, byl dopaden o několik hodin později. Ve vazbě byl poté při výsleších mučen. V dubnu 1950 byl v politickém procesu za trestné činy velezrady, vyzvědačství, zběhnutí a vojenské zrady odsouzen k trestu smrti. Popraven byl v září 1950. Urna s jeho popelem byla uložena v pražských Vršovicích. Rehabilitován byl po sametové revoluci v roce 1993. V roce 2010 mu Ministerstvo obrany udělilo Vyznamenání Zlaté lípy.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c STALO SE: 6. září – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-06-30]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“