František Hejl (1900)

František Hejl
Narození3. července 1900
Horní Čermná, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. ledna 1943 (ve věku 42 let)
koncentrační tábor Mauthausen, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven zastřelením ranou do týla
BydlištěPod Viktorkou č. 4; Praha-Strašnice
Vzděláníobchodní škola
Povoláníbankovní úředník; vrchní účetní
Zaměstnavatelfirma Rustica (Rustika)[1]
Oceněníčeskoslovenský válečný kříž
Nábož. vyznáníčeskobratrské evangelické
ChoťMilada Hejlová (1906–1942)
Děti
  • dcera: Eva Hejlová (* 6. července 1931 Praha–Strašnice); provdaná Merclová;
  • dcera: Hana Hejlová (* 15. dubna 1934 Praha); provdaná Krušinová
Rodiče
  • otec: Josef Hejl;
  • matka: Františka Hejlová (rozená Balcerová)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Hejl (3. července 1900 Horní Čermná[2]26. ledna 1943 v 16.47 hodin zastřelen v koncentračním táboře Mauthausen)[3][4][1] byl za Protektorátu Čechy a Morava cvičitel a činovník karlínského Sokola v Praze. Byl aktivně zapojený do ilegálního protiněmeckého sokolského odboje a náležel k nejbližším podporovatelům parašutistů skupiny Anthropoid. Spolu se svojí manželkou Miladou Hejlovou patřil k radikálním zastáncům útoku na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha.[5]

Život

František Hejl se narodil 3. července 1900 v Horní Čermné v okrese Ústí nad Orlicí[3] do českobratrské rodiny hostinského Josefa Hejla a jeho manželky Františky, roz. Balcarové.[6] Absolvoval obchodní školu a poté sloužil v prvorepublikové československé armádě, kde dosáhl hodnosti kapitána dělostřelectva.[5] Ve svém civilním povolání byl bankovním úředníkem;[3][5] pracoval jako vrchní účetní u firmy Rustica (Rustika).[6][7][1] Byl členem církve českobratrské evangelické a velmi aktivním členem Sokol (spolek)|Sokola v Praze–Karlíně.[6] Cvičitelem Sokola v pražském Karlíně se stal v říjnu 1922 a zájem o činnost v Sokole s ním sdílela i jeho budoucí manželka Milada Jasanská,[3][5] s níž se v sokolské jednotě seznámil.[7][1]

Milada Jasanská se narodila 1. března 1906 v Praze.[8] Spolu se svým manželem patřila do skupiny nejbližších podporovatelů parašutistů výsadku Anthropoid.[8] Dne 6. července 1931 se manželům Hejlovým narodila v Praze–Strašnicích prvorozená dcera Eva.[7] O tři roky později (15. dubna 1934) v Praze přišla na svět jejich druhorozená dcerka Hana.[5][9] Rodina Hejlova bydlela za protektorátu v pražských Strašnicích v nenápadné rodinné vilce se zahradou na adrese Pod Viktorkou číslo 4.[5][3][p. 1]

Odboj

V karlínské sokolské jednotě se již od počátku nastolení protektorátu formovala podzemní organizace, která byla napojena na další ilegální složky domácího odboje.[3] František Hejl (ve funkci 1. místonáčelníka Barákovy sokolské župy)[5] patřil k rozhodujícím osobám, pod jejichž vedením se zformovalo jedno z aktivních středisek sokolské podpory parašutistů ze skupiny Anthropoid.[3] Vila manželů Hejlových sloužila jako úkryt řady odbojářů v ilegalitě a také k úkrytu některých parašutistů.[10][5] Objekt fungoval zároveň i jako jedno z center činnosti sokolské odbojové organizace Jindra.[5]

Dalším místem setkávání sokolských odbojářů byl byt v činžovním domě na adrese Sokolovská 41/7,[p. 2] kde bydlel člen odbojové organizace Jindra MUDr. Břetislav Lyčka se svojí manželkou Františkou Lyčkovou.[11] Na samém počátku roku 1942 se v bytě v Sokolovské ulici konala ilegální schůzka, jejímž tématem byla pomoc sokolské organizace Jindra parašutistům. Porady se zúčastnili (mimo jiné) František Pecháček, Emanuel Filípek, František Hejl a Antonín Oktábec.[11] Jmenovaní členové odboje se na tomto místě scházeli častěji (naposledy zřejmě ještě několik dní před provedením útoku na R. Heydricha).[11]

František Hejl v protiněmeckých ilegálních aktivitách spolupracoval s odbojáři, které dobře znal ze Sokola: s MUDr. Břetislavem Lyčkou, Václavem Novákem, Františkem Pecháčkem, Jaroslavem Piskáčkem a Janem Zelenkou-Hajským.[6][1] Spolu s nimi významnou měrou podpořil parašutisty a byl též radikálním zastáncem úderu proti R. Heydrichovi.[1][6] S parašutisty Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem spolupracoval Hejl již velmi brzy po jejich příchodu do Prahy začátkem roku 1942.[6][1] František Hejl i Milada Hejlová se aktivně účastnili příprav na Heydrichovu likvidaci.[5][6]

Zatčení, výslechy, věznění, ...

Manželé Hejlovi byli v Praze zatčeni 14. července 1942.[10][12][3][1] Ve stejný den (14. července 1942) byl zatčen i další podporovatel parašutistů a sokolský odbojář Antonín Oktábec[12] a odbojář, podporovatel parašutistů a náčelník libeňského sokola Bohuslav Strnad.[12] Pro Františka si přišlo gestapo do zaměstnání; Milada byla zatčena doma. Po prvním výslechu byli oba převezeni do vyšetřovací vazby na Pankrác.[8][5]

Milada Hejlová byla do věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín odsunuta z Prahy 26. srpna 1942.[8] Hromadným transportem byla deportována 22. října 1942 do Koncentračního tábora Mauthausen, kde byla registrována 23. října 1942. Dne 24. října 1942 zde byla zastřelena v 9.46 hodin.[8][10][12][5]

František Hejl byl rovněž odeslán 27. srpna 1942 do Malé pevnosti Terezín,[6][13] ale zde byl kvůli dalším výslechům vězněn až do 15. ledna 1943.[5] Stanný soud v Praze jej v nepřítomnosti 29. září 1942 odsoudil k trestu smrti.[6] Dne 15. ledna 1943 byl převezen do koncentračního tábora Mauthausen,[14] kde byl po deseti dnech věznění popraven výstřelem do týla 26. ledna 1943 v 16.47 hodin.[5][10][3][1] Společně ve stejný den byl popraven identickým způsobem a na tomtéž místě i Antonín Oktábec.[12]

Dcery

Dcery manželů Hejlových – Eva a Hana – zůstaly po zatčení rodičů (14. července 1942) na zahradě před domem se zapečetěným bytem.[7] Školou povinná děvčata byla v půlce prvního měsíce prázdnin a tak jim babička z matčiny strany zajistila náhradní ubytování na několik dní u sousedů – rodiny Kadeřábkových, kteří měli dcery v podobném věku.[7][9] Do Horní Čermné, kde měly dívky babičku a dědečka, odcestovat nemohly, neboť do bylo v Sudetech, kam se mohlo jen na povolení.[9] Následně trávily dívky letní čas až do konce prázdnin pobytem u rodinných přátel a bývalé chůvy Emy v Jaroměřicích nad Rokytnou na Moravě.[7][9] (Prahu směly opustit jen pod podmínkou, že gestapo bude informováno o místech jejich letního pobytu.)[9] Pro nejnutnější věci denní potřeby se dívky do zapečetěného bytu před svým odjezdem z Prahy dostaly jen díky dobré vůli jednoho příslušníka gestapa, který stranil odboji.[9] Když koncem prázdnin 28. srpna 1942 dojely vlakem zpět na Denisovo nádraží v Praze, byly tam zadrženy gestapem.[7][9]

Eva a Hana byly vězněny ve speciální věznici gestapa (dětský domov s tvrdým režimem) v Praze na zámečku na Jenerálce.[10] Spolu s dalšími dětmi odbojářů a podporovatelů parašutistů prošly obě internačním táborem ve Svatobořicích[10] a pracovním táborem v Plané nad Lužnicí, kde se v květnu 1945 dočkaly konce druhé světové války.[5][p. 3]

Po druhé světové válce

Prezident Edvard Beneš udělil Františku Hejlovi a jeho manželce Miladě Hejlové in memoriam československý válečný kříž.[5]

Připomínka

  • Jeho jméno (Hejl František 3.7.1900) i jméno jeho manželky (Hejlová Milada roz. Jasanská *1.3.1906) jsou uvedena na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[16][17][18]

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Německy se ulice nazývala Viktorgrund; adresa v roce 2023: Pod Viktorkou 966/4, 100 00 Praha 10 - Strašnice.
  2. Od roku 1841 do roku 1948 Královská třída, německy Königstrasse; adresa v roce 2023: Sokolovská 41/7, 186 00 Praha 8 - Karlín.
  3. V internačním táboře Jenerálka bylo drženo 48 dětí zatčených, vězněných a později popravených odbojářů či jejich rodinných příslušníků, kteří byli obviněni z podpory parašutistů.[15] Dne 14. dubna 1944 byly tyto děti odvezeny do internačního tábora Svatobořice u Kyjova na jižní Moravě.[15][7] V dubnu 1945 se k Hodonínu přiblížila Rudá armáda a Němci přemístili děti odbojářů do bývalého pracovního tábora v Plané nad Lužnicí.[7] Tam se děti dočkaly v sobotu 5. května 1945 osvobození.[7] Internované děti byly vráceny příbuzným 12. května 1945 v Praze.[7]

Reference

  1. a b c d e f g h i JANÍK, Vlastislav. Příběh rodiny Piskáčkových [online]. web: Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2023-03-23]. ÚSTR, Paměť a dějiny 2016, číslo 03, strany. Dostupné online. (ke stažení ve formátu *.pdf) 
  2. Matriční záznam o narození a křtu
  3. a b c d e f g h i JANÍK, Vlastislav, Jaroslav Čvančara (obrazová příloha). Mauthausen - konečná stanice: dějiny koncentračního tábora. 2., přepracované vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2021. 70 s., 200. (Pohled do historie; 11). ISBN 978-80-7264-205-2. Kapitola Rejstřík osob: František Hejl, s. 87. Inspirováno knihou Hanse Maršálka. 
  4. František Hejl (1900 - 1943); Narozen: 3.7.1900 in Horní Čermná; zemřel: 26.1.1943 in Mauthausen [online]. web: Raum Der Namen; Die Toten Des KZ Mauthausen [cit. 2023-03-21]. Dostupné online. (německy) 
  5. a b c d e f g h i j k l m n o p VLADA67. HRDINOVÉ HEYDRICHIÁDY XXIV. - manželé Hejlovi [online]. web: Geocaching com, 2020-03-02 [cit. 2023-03-21]. František Hejl (*3. 7. 1900, Horní Čermná – †26.1.1943, Mauthausen); Milada Hejlová, rozená Jasanská (*1.3.1906 – †24.10.1942, Mauthausen). Dostupné online. 
  6. a b c d e f g h i Oběti heydrichiády; František Hejl; Podkást pro každého [online]. web: You Tube, 2023-01-23 [cit. 2023-03-22]. Stopáž: 2 minuty a 44 sekund. Dostupné online. 
  7. a b c d e f g h i j k KUŽEL, Karel. Eva Merclová (* 1931); Eva Hejlová (provdaná Merclová; * 1931) [online]. web: Paměť národa [cit. 2023-03-23]. Příběhy 20. století. Dostupné online. 
  8. a b c d e JANÍK, Vlastislav, Jaroslav Čvančara (obrazová příloha). Mauthausen - konečná stanice: dějiny koncentračního tábora. 2., přepracované vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2021. 70 s., 200. (Pohled do historie; 11). ISBN 978-80-7264-205-2. Kapitola Rejstřík osob: Milada Hejlová, s. 74. Inspirováno knihou Hanse Maršálka. 
  9. a b c d e f g STEHLÍKOVÁ, Veronika. Hana Krušinová (* 1934); Hana Hejlová (provdaná Krušinová; * 1934) [online]. web: Pměť národa (Příběhy našich sousedů [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. 
  10. a b c d e f PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy (Jmenný rejstřík: František Hejl), 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Praha 10, Pod Viktorkou 996/4 (německy: Viktorgrund), s. 711. 
  11. a b c PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy (Jmenný rejstřík: František Hejl), 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Praha 8; Sokolovská 41/7 (od roku 1841 do roku 1948 Královská třída, německy Königstrasse), s. 664. 
  12. a b c d e PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: František Hejl, Milada Hejlová, s. 439. 
  13. FRANTIŠEK HEJL (* 3. 7. 1900 Horní Čermná – 26. 1. 1943 KTM) [online]. web: Památník Terezín cz; Database of the Czech Inmates in the Concentration Camp Mauthausen 1938-1945 [cit. 2023-03-21]. Deportován z věznice Praha-Pankrác; do Terezína odeslán 28. 8. 1942; do koncentračního tábora Mauthausen (KTM) odeslán 15. 1. 1943; tam popraven 26.1.1943. Dostupné online. 
  14. FRANTIŠEK HEJL (* 3. 7. 1900 Horní Čermná – 26. 1. 1943 KTM) [online]. web: Památník Terezín cz; Čeští vězni v koncentračním táboře Mauthausen 1938-1945; [cit. 2023-03-21]. Adresa: Praha; kapitán dělostřelectva; vězněn na gestapu v Praze, pak v Malé pevnosti Terezín; deportován do koncentračního tábora Mauthausen (KTM) dne 15. 1. 1943; popraven 26. 1. 1943 v KTM. Dostupné online. 
  15. a b GAZDÍK, Jan. Poslední pohled, pak už jen mučení a smrt. "Děti" ze Svatobořic přežily řádění nacistů jen zázrakem [online]. Economia, 2017-06-21 [cit. 2023-03-22]. Dostupné online. 
  16. a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Hejl František 3.7.1900; Hejlová Milada roz. Jasanská *1.3.1906 .... Dostupné online. 
  17. a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Hejl František 3.7.1900; Hejlová Milada roz. Jasanská *1.3.1906. Dostupné online. 
  18. Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa; VETS Estranky cz [cit. 2022-12-28]. Hejl František 3.7.1900; Hejlová Milada roz. Jasanská *1.3.1906. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Hana Krusinova Hejlova 1934.jpg
Hana Hejlová (* 15. dubna 1934 Praha); provdaná Krušinová. Dcera Františka Hejla (1900–1943) a jeho manželky Milady Hejlové (1906–1942). Její rodiče byli za Protektorátu Čechy a Morava sokolští odbojáři a podporovatelé parašutistů, kteří organizovali útok na R. Heydricha.
Bohuslav Strnad 1905 1942.png
Bohuslav Strnad (* 1. března 1905 Rozdělov – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid popravený nacisty.
Rodina Hejlova Eva Milada Hana Frantisek.png
Fotografie rodiny Hejlových. Zleva doprava: dcera Eva (* 1931; provdaná Merclová), Milada Hejlová (rozená Jasanská; * 1906 – 1942); dcera Hana (* 1934; provdaná Krušinová) a František Hejl (* 1900 – 1943). Za odbojovou činnost v řadách sokolské organizace a za podporu parašutistů byli oba rodiče popraveni v koncentračním táboře Mauthausen. Starší dcera Eva a mladší dcera Hana druhou světovou válku přežily.
MUDr Bretislav Lycka 1903 1942.png
MUDr. Břetislav Lyčka (* 24. května 1903 Stará Bělá – 21. července 1942 Ouběnice) byl český lékař a hrdina druhého československého odboje, léčil zraněné československé vojáky při atentátu na Heydricha, před zatčením nacisty se zastřelil. Byl jedním z lékařů, kteří se zapojili do operace Anthropoid.
František Pecháček (1896-1944).jpg
František Pecháček (1896-1944), český sokolský cvičitel
Jan Zelenka Hajsky 1895 1942 speaking.png
Jan Zelenka (krycím jménem Hajský; * 3. března 1895, Kamenný Újezd – 17. června 1942, Praha) byl učitel, starosta sokolské župy Krušnohorské-Kukaňovy, bojovník proti nacismu, jeden z nejbližších spolupracovníků operace Anthropoid.
Jaroslav Piskacek 1897 1942 Year 1924.png
Jaroslav Piskáček (* 3. května 1897 Vysočany – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid z období druhé světové války popravený nacisty.
Milada Hejlova Jasanska 1906 1942 Big.jpg
Milada Hejlová (rozená Jasanská; 1906–1942) na dobové fotografii neznámého autora.
Eva Merclova Hejlova 1931.jpg
Eva Hejlová (* 6. července 1931 Praha–Strašnice); provdaná Merclová. Dcera Františka Hejla (1900–1943) a jeho manželky Milady Hejlové (1906–1942). Její rodiče byli za Protektorátu Čechy a Morava sokolští odbojáři a podporovatelé parašutistů, kteří organizovali útok na R. Heydricha.
Frantisek Hejl 1900 1943 Big.jpg
František Hejl (1900–1943) na dobové fotografii neznámého autora.
Emanuel Filipek v sokolskem.png
Emanuel Filípek, člen sokolské jednoty v pražském Karlíně, účastník sokolského protiněmeckého odboje za Protektorátu Čechy a Morava. Druhou světovou válku přežil a podal svědectví. Na nedatované fotografii v sokolském stejnokroji.
Praha Nove Mesto Resslova pomnik.jpg
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha - Nové Město, Resslova, pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislosí s operací Anthropoid
Antonín Oktábec (1905-1943).jpg
Antonín Oktábec (1905-1943), představitel Sokola a člen domácího odboje v období druhé světové války