František Hejl (knihovník)

RNDr. František Hejl
Narození	12. dubna 1902 Duchcov Československo Československo
Úmrtí	10. července 1982 (ve věku 80 let) Ústí nad Labem Československo Československo
Alma mater	Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	knihovník, literární historik, publicista
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

František Hejl (12. dubna 1902, Duchcov – 10. července 1982, Ústí nad Labem) byl český knihovník, literární historik a publicista.^[1][2]

Narodil se v severočeském Duchcově, ale následně studoval a odmaturoval na 1. české státní reálce na pražských Vinohradech. Ve školním roce 1923/24 navíc absolvoval státní knihovnickou školu. Poté pokračoval ve studiu na Univerzitě Karlově, kde v roce 1929 úspěšně složil rigorózní zkoušky z filozofie, teoretické fyziky, meteorologie a klimatologie a obdržel titul RNDr.^[1]

František Hejl působil nejprve jako knihovník Vysoké školy báňské v Příbrami (1925–1932^[1]). Dne 1. 12. 1939 byl Ministerstvem školství a národní osvěty převeden do služeb města Hradce Králové, a to na funkci knihovníka městské veřejné knihovny^[3]. Pod jeho vedením bylo zřízeno samostatné dětské oddělení (studenti a mládež tehdy tvořili přibližně 40 % čtenářů) i oddělení cizojazyčné literatury. Podařilo se mu také založit a po takřka ročních přípravách 15. října 1940 veřejnosti otevřít rozsáhlé hudební oddělení, které patřilo v té době a stále patří k největším knihovnám svého druhu v Čechách.^[4][5] Fond tehdy obsahoval 1 295 svazků odborné literatury a hudebnin.^[6]

V roce 1941 přestala být knihovna samostatnou institucí. V Hradci Králové byl totiž ustaven úřad městské kulturní služby (tzv. Kulturamt; Úřad městské osvětové služby, později Úřad městské kulturní služby), který zahrnul všechny složky kulturní činnosti dotované městem pod jedinou správu, i když zůstávaly v rámci svých speciálních problematik do značné míry samostatné. Dr. Hejl se stal vedoucím úřadu^[7]. Stále tak vedl knihovnu, ale zároveň tím byl také pověřený správou historického a průmyslového muzea (dnes Muzeum východních Čech), když František Tichý odešel do výslužby. V muzeu se zasadil o vznik Městské studijní knihovny se studovnou a čítárnou. V roce 1944 vznikla nová organizace Místní veřejné osvětové služby v Hradci Králové. Úřad a jeho instituce vedl až do roku 1945.^[1]

V srpnu 1945 se Hejl stal prvním knihovníkem a ředitelem nově vzniklé Městské veřejné a studijní knihovně (dnes Severočeská vědecká knihovna) v Ústí nad Labem.^[8] Roku 1946 se Hejlovi podařilo pro knihovnu najít vhodnější prostory v někdejší Foustkově kavárně v Revoluční ulici č. 41. Ze starých stolů nechal připravit nový velký čtenářský stůl. Použity byly i regály z bývalé německé knihovny. Nové knihovní prostory byly slavnostně otevřeny dne 14. října 1946.^[9] Knihovna se postupně rozrostla o mnoho poboček a ještě dále stěhovala do větších prostor. V roce 1961 začal budovat vědeckotechnické oddělení. V roce 1962 odešel do důchodu a ve vedení knihovny jej nahradil Jaroslav Prskavec.^[10] Po odchodu do penze stále pracoval v oboru: v knihovně státní památkové péče, v technické knihovně i jako knihovník na koleji Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem.^[1]

Byl činný i v publikační rovině. Napsal publikace Nástin systematického třídění knihovnického i Dějiny veřejného knihovnictví v Ústí nad Labem (1987). V obou jeho stěžejních působištích (v Hradci Králové i Ústí nad Labem) byl aktivní a mj. psal hudební a divadelní kritiky. V roce 1941 mu vyšla práce Úvahy o umění.^[1]