František Hlavatý (herec)

František Hlavatý
herec František Hlavatý
Narození	1. března 1873 Žíželoves Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	5. ledna 1952 (ve věku 78 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Bubenečský hřbitov
Choť	Pavla Hlavatá (od 1904)
Děti	Vladimír Hlavatý Věra Nechanská-Hlavatá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Hlavatý (1. března 1873 Žíželoves^[1] u Dvora Králové nad Labem – 5. ledna 1952, Praha) byl český herec a režisér.

Život

Mládí, divadelní začátky

Studoval na hradeckém gymnáziu a chtěl být knězem. Před ukončením studia však odešel k divadlu^[2].

Hrál nejdříve v ochotnických divadelních spolcích a u kočovného divadla v komických rolích. Od roku 1898 působil v Brně u ředitele Laciny a od roku 1902 v Plzni u ředitele Vendelína Budila^[3]. Zde se seznámil s herečkou Pavlou Fürstovou a po sňatku v roce 1904 se manželé přestěhovali do Prahy.

František odmítl nabídku F. A. Šuberta do Národního divadla a přijal v roce 1904 finančně výhodnější angažmá v divadle Uranie u ředitele Jakuba Seiferta^[4].

Vinohradské divadlo

Z divadla Uranie přešel v roce 1907 na pozvání F. A. Šuberta jako jeden z prvních angažovaných herců do Divadla na Vinohradech^[4], které v tomto roce vzniklo, a působil zde jako herec a režisér až do roku 1933^[5].

Přesně v den svých šedesátých narozenin, 1. března 1933, odešel do penze.^[2]

Další činnost

Psal také divadelní hry, především situační veselohry (např. 1905 – Mlsní kocouři, 1930 – Člověk bez duše).

Podle svých námětů a scénářů natočil také několik filmů (první z nich v roce 1921). V řadě dalších filmů pak vystoupil v menších rolích.

Rodina

S manželkou Pavlou, roz. Fürstovou^[6], herečkou, měli svatbu 4. listopadu 1904^[7]. Narodili se jim dvě děti, syn Vladimír (1905–1992), který byl také hercem a působil v letech 1929–1945 a 1947–1992 v Divadle na Vinohradech^[8] a dcera, Věra Nechanská-Hlavatá (1907–1997), rovněž herečka.

František Hlavatý zemřel 5. ledna 1952, tři týdny po smrti své manželky (17. prosince 1951).

Citát

Vinohradské divadlo mělo totiž výborné komiky, Hlavatého na příklad, jenž v bonhomním humoru připomínal slavného Frankovského a byl při tom umělcem ostré charakteristiky.

Václav Štech^[9]

Divadelní režie, výběr – Divadlo na Vinohradech

• 1908 Gustav Esmann: Starý domov
• 1908 Tristan Bernard: Majorův sluha
• 1909 Octave Mirbeau: Obchod je obchod
• 1909 N. V. Gogol: Hráči
• 1909 N. V. Gogol: Ženitba
• 1910 Josef Štolba: Na letním bytě
• 1911 F. V. Krejčí: Půlnoc
• 1911 Leo Fall: Krásná Risetta
• 1912 G. B. Shaw: Muž osudu
• 1912 Gerhart Hauptmann: Červený kohout
• 1912 Jaroslav Vrchlický: Pomsta Catullova
• 1912 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti
• 1913 Oskar Blumenthal: Souboj
• 1913 Stanislav Lom: Honza
• 1914 Endre Nagy: Pan ministerský president
• 1914 A. N. Tolstoj: Lenoch
• 1915 Oscar Wilde: Vějíř lady Windermerové
• 1915 K. V. Rais: Slavná pouť
• 1916 Josef Štolba: Staré hříchy
• 1916 František Hlavatý: Španělský balet
• 1917 J. K. Tyl: Fidlovačka
• 1917 Anatole France: Tatík Crainquebille
• 1917 Jaroslav Vrchlický: Godiva
• 1918 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti
• 1918 F. A. Šubert: Probuzenci
• 1918 Vilém Skoch: Libelula
• 1919 Alois Jirásek: M. D. Rettigová
• 1919 a 1929 F. X. Svoboda: Poslední muž
• 1920 a 1928 Edmond Rostand: Orlík
• 1920 Henri Becque: Pařížanka
• 1920 Oscar Wilde: Na čem záleží
• 1920 Calderon de la Barca: Dáma skřítek
• 1921 Bennett: Velká událost
• 1923 F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání
• 1924 Boh. Treybal: Protekce
• 1925 Josef Štolba: Mořská panna
• 1926 A. Bernard, Bedřich Vrbský: Šofér
• 1927 Jan Neruda: Prodaná láska
• 1928 Klabund: X-Y-Z
• 1930 Václav Štech: Třetí zvonění
• 1930 Kurt Götz: Hokuspokus (hráno na scéně Komorního divadla)
• 1931 T. Bernard: Kavárnička (hráno na scéně Komorního divadla)

Divadelní role, výběr

• 1909 William Shakespeare: Kupec benátský, Shylock, režie Václav Štech
• 1919 Michail Arcybašev: Žárlivost, Semjen Semjenovič (j. h.), Národní divadlo, režie Václav Vydra starší (Pohostinské vystoupení členů činohry Divadla na Vinohradech)^[10]
• 1920 Emile Verhaeren: Svítání, Ghislain, Divadlo na Vinohradech, režie K. H. Hilar
• 1927 Viktor Dyk: Zmoudření Dona Quiota, venkovský farář, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor
• 1930 Charles Dickens, František Langer: Pan Pickwick, titulní role, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor
• 1923 Moliere: Tartuffe, Orgon (j. h.), Národní divadlo, režie Karel Dostal

Filmografie, výběr

• 1921 Mnichovo srdce, režie František Hlavatý
• 1925 Josef Kajetán Tyl, režie Svatopluk Innemann
• 1926 Román hloupého Honzy, režie František Hlavatý
• 1929 Takový je život, lékař, režie Carl Junghans
• 1932 Načeradec král kibiců, režie Gustav Machatý
• 1933 Revisor, správce chudinského ústavu A. F. Zemljanika, režie Martin Frič
• 1934 Poslední muž, režie Martin Frič
• 1935 Maryša, režie Josef Rovenský
• 1935 Milan Rastislav Štefánek, režie Jan Sviták
• 1937 Lízin let do nebe, režie Václav Binovec
• 1937 Filosofská historie, profesor, režie Otakar Vávra
• 1937 Otec Kondelík a ženich Vejvara, režie Miroslav Josef Krňanský
• 1939 Dívka v modrém, režie Otakar Vávra
• 1939 Lízino štěstí, režie Václav Binovec
• 1940 Pohádka máje, režie Otakar Vávra
• 1940 Madla zpívá Evropě, režie Václav Binovec

Literární dílo

• 1930 Herecké vzpomínky (1. díl pamětí)
• 1931 Z jevišťátek a z velkých scén (2. díl pamětí)

Odkazy

Reference

Literatura

• František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 63, 69, 74, 83
• František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 228, 246, 249, ISBN 80-200-0782-2
• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 111
• Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 165
• Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 39
• Vladimír Hlavatý: Monolog herce z Vinohrad, Melantrich, Praha, 1984, str. 9–11, 17, 40, 95–7, 144, 145 (foto), 187
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 54, 63, 64, 124, 136, 137, 647
• František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 190, 191, 210, 216, 229–231, 235, 236, 238, 241, 248, 272, 296, 331, 348
• V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 58, 59, 60, 179, foto č. 186, 264
• Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 55, 117, 123–136
• Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 8 (foto), 14, 17, 25, 45, 156–173, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
• Václav Štech: Vinohradský případ, vyd. J. Otto, Praha, 1922, str. 234, 421
• Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 97, 180, 195, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Hlavatý na Wikimedia Commons
• František Hlavatý v Česko-Slovenské filmové databázi
• František Hlavatý ve Filmové databázi
• František Hlavatý v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Archiv Národního divadla: František Hlavatý v databázi Archivu Národního divadla
• Obec Hořiněves: http://www.horineves.cz/vyznamni_rodaci