František Hodáč

Prof. JUDr. František Hodáč
Poslanec Národního shromáždění
Ve funkci:
1929 – 1935
Stranická příslušnost
ČlenstvíLSPM
ČStD
ČsND
NSj
SNJ

Narození21. srpna 1883
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. března 1943 (ve věku 59 let)
Zlín
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
ChoťAdéla Hodáčová
RodičeFrantišek Hodáč
DětiNataša Gollová (dcera)
Marcella Sedláčková (dcera)
Ivan Hodáč (syn)
PříbuzníJaroslav Goll (tchán)
Alma materUniverzita Karlova
Profesenovinář a politik
CommonsFrantišek Hodáč
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Xaver Hodáč, František Xaver Ferdinand Hodáč, (21. srpna 1883 Brno[1][2]10. března 1943[3] Zlín[4]) byl český politik a poslanec, publicista, otec automobilového závodníka Ivana Hodáče a hereček Nataši Gollové a Marcelly Sedláčkové.

Biografie

Rodina a mládí

Pocházel z rodiny brněnského zemského advokáta a národovce Františka Hodáče a jeho manželky Gabriely, rozené Kalinové. Narodil se v Brně v domě čo. 28 v ulici Rudolfské (nyní Česká).[1] Patřil k účastníkům prvního československého odboje. Za první světové války byl tajemníkem brněnské odbočky Maffie a stoupencem T. G. Masaryka.

Během studií na filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity byl posluchačem historika Jaroslava Golla. Dne 10. července 1909 se oženil v Praze na Smíchově s jeho dcerou Adélou Gollovou.[5]

Aktivity v sdružení průmyslníků

V roce 1911 se stal tajemníkem Jednoty průmyslníků pro Moravu a Slezsko a blíže spolupracoval s řadou moravských a českých podnikatelů a průmyslníků – kupř. s Tomášem Baťou.

Po válce se v letech 19181933 zastával funkci generálního tajemníka a později místopředsedy Ústředního svazu československých průmyslníků. Byl také členem bankovní rady a stoupencem ekonomické politiky Aloise Rašína. Jeho oponentem byl Karel Engliš.

Politická činnost

Po parlamentních volbách v roce 1929 se stal za Československou národní demokracii poslancem Národního shromáždění.[6]

Tvořil opozici hradní politiky, převážně zahraniční ztělesněné v Edvardu Benešovi, kritizoval jeho zahraničně politickou orientaci. V době krize za vzor považoval fašistický režim Benita Mussoliniho v Itálii. František Hodáč je spolutvůrcem sjednocení pravicových a nacionalistických sil do bloku Národní sjednocení, které vytvořil spolu s J. Stříbrným, profesorem F. Marešem a Karlem Kramářem. Podílel se také na tzv. anketě (ve skutečnosti otevřeném dopise) Národu národní kulturu v Národních listech z konce roku 1936, v kterém s ostatními představiteli Národního sjednocení nařkli československou uměleckou avantgardu z "kulturního bolševismu" a "protistátních a protinárodních tendencí".[7] Anketu otevřeně kritizoval spisovatel Karel Čapek[8], malíř a karikaturista Antonín Pelc, malíř Emil Filla a další.

Po Mnichovské dohodě byl za Národní sjednocení jedním ze zakládajících členů Strany národní jednoty, do níž byly sloučeny české pravicové a středové strany společně s většinou národních socialistů.

Hodáč se stal jedním z místopředsedů nové strany a z pozice předsedy Národní rady hospodářské mu byla svěřena konsolidace hospodářství, potýkajícího se s následky Mnichovské dohody, zejména ztrátou surovinových zdrojů.

Aktivity za druhé světové války

V letech 19401942 byl vedoucím národohospodářského oddělení Studijního ústavu ve Zlíně.[9] Od roku 1942 byl krátce do své smrti členem dozorčí rady zlínské společnosti Baťa.[10]

Odkazy

Reference

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. Parlamentní zastoupení Čsl. národní demokracie v III. voleném Národním shromáždění, Národní listy, 10. 11. 1929, s. 1.
  3. Noviny Zlín, 12. března 1943, s. 1
  4. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Smíchov, sign. SM Z26, s. 269
  5. SM O18, sn. 290 [online]. AHMP [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. 
  7. Národu národní kulturu. Národní listy. 1936, 25. 9., roč. LXXVI,, čís. č. 353,, s. s.1.. 
  8. ČAPEK, Karel. Umění a politika. Přítomnost. 1937, 6. 1., roč. XIV, čís. č. 1, s. s. 7. 
  9. GLOGAR, Alois. Studijní ústav ve Zlíně. Multifunkční vzdělávací a kulturní instituce. Prostor Zlín. 1995, roč. 3, čís. 7–8, s. 9. ISSN 1212-1398. 
  10. LEHÁR, Bohumil. Dějiny Baťova koncernu (1894-1945). Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1960. 298 s. S. 74. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
František Hodáč.jpg
František Hodáč(1883-1943). Český politik a ekonom.