František Hofman

František Hofman
Malíř František Hofman, foto z pol. 20. století
Narození	1. září 1891 Přeštice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. března 1969 (ve věku 77 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Hřbitov Malvazinky
Povolání	malíř
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Hofman (1. září 1891, Přeštice^[1] – 3. března 1969, Praha) byl český malíř. Ve své tvorbě se věnoval aktům žen, dívek a také podobiznám. Mezi jeho díla patří obraz prezidenta Masaryka, starosty Sokola Josefa Scheinera^[2], Renaty Tyršové^[3] či Pražského Jezulátka.

Životopis

Narodil se v Přešticích v rodině advokáta Ludvíka Hofmana a jeho manželky Marie, rozené Štěpkové pocházející z Přerova.^[1] Měl dvě mladší sestry, Marii, provdanou Hlaváčkovou, a Annu, provdanou Romenskou. Annin manžel ing. Jiří Romenský byl ředitelem cukrovaru v Libochovicích, zahynul za druhé světové války v koncentračním táboře.^[4]

V letech 1908–1915 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Františka Ženíška a Augusta Brömseho. V roce 1928 vystavoval na Výstavě soudobé kultury v Brně. V roce 1931 vystavoval s Jednotou umělců výtvarných v Topičově salónu v Praze a v letech 1940–1942 ve Zbečně u Rakovníka také na Rakovnických salónech. Po roce 1950 ho okolnosti donutily věnovat se spíše přírodním scenériím. Od počátku 30. let až do roku 1964 žil a tvořil ve svém ateliéru po sochaři Bohuslavu Schnirchovi v Mikovcově ulici v Praze-Vinohradech. Scházela se tu společnost jeho stejně umělecky založených přátel. Velkou část roku však pobýval na cestách. Za přírodními motivy jezdil do Beskyd a letní pobyty pravidelně trávíval v hájence u Karlovic na Jesenicku. Ze svých slovenských cest vozil etnografické studie lidových krojů i unikátní fotografie.

Po roce 1964 byl vyškrtnut ze Svazu československých výtvarných umělců a ze svého ateliéru vystěhován. Jako náhradní prostor mu byla přidělena nevyhovující místnost v domě U Dvou slunců v Nerudově ulici. Jeho jméno naposledy uvedl Tomanův Nový slovník českých výtvarných umělců ve vydání z roku 1947, ve vydání z roku 2003 se již neobjevil.

Poprvé se oženil v Praze dne 15. 5. 1937 s Martou Pešlovou,^[1] s dcerou majitele továrny na dopisní papíry v Praze. Rodinným sídlem se stala vila ve Zbečně u Rakovníka. V manželství se narodili dva synové Václav a Jiří. Brzy se rozvedl, ale styky s rodinou udržoval až do poloviny 50. let 20. století. Syn Václav s matkou později z Československa emigrovali do Austrálie. V posledních letech svého života se, již jako nemocný, ještě podruhé oženil.

Byl pohřben na pražském hřbitově Na Malvazinkách,^[5] malá rodinná hrobka však byla před několika lety zničena vandaly.

Výstavy (výběr)

• 1936 – Topičův salon Praha^[6]
• 2013 – Přeštice, Dům historie Přešticka "Zapomenutí malíři z Přešticka"

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Hofman na Wikimedia Commons
• Výstavy v datech
• František Hofman v informačním systému abART