František Hoplíček
František Hoplíček | |
---|---|
malíř František Hoplíček | |
Narození | 23. dubna 1890 Zvole Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 13. dubna 1946 (ve věku 55 let) Olomouc Československo |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | atlet, malíř, grafik, ilustrátor a umělecký pedagog |
Příbuzní | Karel Hoplíček (synovec)[1] |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Hoplíček (23. dubna 1890 Zvole – 13. dubna 1946 Olomouc), byl český akademický malíř, grafik a sportovec.
Život a dílo
Narodil se v malé vesnici Zvole u Šumperku . Vyrůstal v početné rodině, měl pět sourozenců – čtyři bratry (Karla, Ferdinanda, Jana a Josefa) a sestru Annu. Od útlého mládí rád maloval a výtvarný talent byl u něho rozpoznán již na obecné škole v rodné Zvoli učitelem Jakubem Lolkem, jež byl otcem známého malíře Stanislava Lolka. Další studium absolvoval na reálném gymnáziu v Litovli, kde získal i první lekce z kreslení od profesora Otakara Lachmanna[2].
V roce 1907 odešel do Prahy, kde v letech 1907–1912 studoval na malířské akademii u profesorů Vlaho Bukovace a Rudolfa Ottenfelda. V roce 1906 však zemřel[3] Hoplíčkovi otec a jeho studia podporoval nejstarší bratr Karel. K jeho spolužákům na akademii patřili budoucí malíři O. Koníček, Z. Kratochvíl a A. Zahel. Další výtvarné vzdělání získal na studijních pobytech ve Vídni a Antverpách. V roce 1910 malíř uspořádal svoji první výstavu v Litovli.
Po studiích trvale žil a pracoval v Olomouci, v roce 1920 se oženil s volyňskou Češkou Helenou Lukesleovou a měli spolu jedinou dceru Alenu. Od počátku svého pobytu se věnoval organizaci kulturního života města, v němž měl od roku 1928 soukromou malířskou školu.
František Hoplíček zemřel po těžké nemoci v Olomouci 13. dubna 1946.
Dílo
Výtvarné dílo
Jako malíř se věnoval především figurální a portrétní malbě, v krajinářské tvorbě upřednostňoval rustikální témata, zejména nejrůznější venkovské práce. Maloval obrazy se sportovní tematikou, vytvářel rovněž návrhy na sportovní diplomy a rozsáhlé bylo jeho působení v oblasti užité grafiky. František Hoplíček byl členem dvou významných umělecký spolků, od roku 1914 byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně a zakládajícím členem Klubu přátel umění v Olomouci. Celoživotní přátelství udržoval se sochařem Juliem Pelikánem.
Sport
Krom umění byl sport pro Františka Hoplíčka jeho velkou vášní, od mládí aktivně sportoval. Již v době studií v Praze závodil za pražský sportovní klub Slávii, pod pseudonymem „Janík“ se aktivně věnoval lehké atletice. Velmi obstojně vrhal koulí, ale jeho hlavní disciplínou byl hod diskem, v němž byl i jednu dobu rekordmanem. V roce 1920 reprezentoval ČSR na VII. olympijských hrách, kde skončil v hodu diskem na sedmém místě. Olympijských her se účastnil ještě jednou, a to v roce 1932, nikoliv už jako aktivní sportovec. Na X. olympijských hrách, byl vystaven jeho obraz „Běžci u cíle“ v umělecké části olympiády v oboru malířství.
Posmrtná připomínka
Atletický sportovní klub AK Olomouc dodnes pořádá na jeho počest Memoriál Františka Hoplíčka.[4]
Výstavy
Autorské
- 1910 – Litovel
- 1990 – František Hoplíček: Ke 100. výročí narození, Galerie výtvarného umění, Hodonín
Společné
- 1928 – Československé výtvarné umění 1918 – 1928, Brno (Brno-město)
- 1934 – Vánoční výstava olomouckých výtvarníků, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
- 1935 – Vánoční výstava KPU, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
- 1936 – Tanec v československém umění výtvarném a ve fotografii, Mánes, Praha
- 1937 – Vánoční výstava výtvarníků KPU, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
- 1938 – III. Zlínský salon, Studijní ústav, Zlín
- 1940 – Národ svým výtvarným umělcům, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
- Matka, dítě, rodina ve výtvarném umění, Pavilon ve Smetanových sadech, Olomouc
- 1957 – Julius Pelikán, František Hoplíček: Výběr z díla, Dům umění, Olomouc
- Julius Pelikán, František Hoplíček: Výběr z díla, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava
- Julius Pelikán, František Hoplíček: Výběr z díla, Žďár nad Sázavou
- 1959 – České moderní malířství, Dům umění, Zlín
- 1960 – Výtvarníci pracujícím, Muzeum Mohelnice, Mohelnice
- 1971 – Výtvarné umění Olomoucka 1921 – 1971: Výstava k 50. výročí KSČ, Dům umění, Olomouc
- 1988 – Sociální umění dvacátých let na Moravě, Dům umění města Brna, Brno
- 2007 – 100. výročí založení Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně, Galerie výtvarného umění, Hodonín
- 2007/2008 – 100. výročí založení Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně, Záhorská galéria Jána Mudrocha, Senica
- 2009/2010 – Antimodernisté, Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderního umění, Olomouc
- 2016 – Uhlem, štětcem, skalpelem…, Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderního umění, Olomouc
Díla Františka Hoplíčka v galeriích a muzeích
- Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
- Muzeum umění Olomouc
- Galerie výtvarného umění v Ostravě
- Galerie výtvarného umění v Hodoníně
- Galerie umění Karlovy Vary
- Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
- Muzeum města Brna
- Památník národního písemnictví
- Muzeum umění Olomouc
Galerie
- František Hoplíček Děvčátko
- František Hoplíček Dáma v křesle (1919)
- František Hoplíček Moje matka
- František Hoplíček Pradleny
- František Hoplíček Ženy na poli
- František Hoplíček O žních
- František Hoplíček Podzimní orba
- František Hoplíček Na saních
- František Hoplíček Žně (1932)
- František Hoplíček Děti
- František Hoplíček Hanácká selka
- František Hoplíček Hanačka (1941)
- František Hoplíček Zátiší s knihou a kyticí (1943)
- František Hoplíček Portrét Cyrila Mandela (dřevoryt, 1920)
- František Hoplíček Sto let orelstva Brno litografie (1922)
- František Hoplíček Stanislav Lolek (1934)
- František Hoplíček Jan Kubelík
- František Hoplíček, Autoportrét, kresba tužkou (1945)
Odkazy
Reference
- ↑ Olympedia. 2006. Dostupné online. [cit. 2020-08-13].
- ↑ Osobnost: Otakar Lachman
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Ignáce Hoplíčka farnost Zvole
- ↑ Historie klubu AK Olomouc, Memoriál Františka Hoplíčka
Literatura
- 1921 – Výtvarnická Morava (Díl první, dvanáct podobizen), Vydavatelské družstvo Moravsko-slezské revue
- 1936 - Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
- 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L – Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A – K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 1995 – Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 2006 – Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Hoplíček na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Hoplíček
- František Hoplíček v informačním systému abART
- František Hoplíček v databázi Olympedia (anglicky)
- Moravské zemské muzeum Brno, muzejní autority, František Hoplíček
- Bakalářská diplomová práce, Jitka Kárská – Méně známí moravští krajináři v první čtvrtině 20. století
- Registr sbírek výtvarného umění, František Hoplíček (1890–1946)
- Prodejní galerie výtvarného umění Galerie 09, František Hoplíček kresby Archivováno 28. 10. 2021 na Wayback Machine.
- František Hoplíček, Salon společnost, sport, divadlo, film, moda, výtvarné umění, Datum vydání 15.03.1931, Číslo 3, str.11
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
František Hoplíček Pradleny
František Hoplíček - Dívka v kroji (pastel, 40×30 cm)
Autor: František Hoplíček (1890-1946), Licence: CC BY-SA 4.0
František Hoplíček Hanácká selka
František Hoplíček Ženy na poli
Hoplíček František, portrét Cyrila Mandela (1920)
František Hoplíček Děvčátko
Autor: František Hoplíček (1890-1946), Licence: CC BY-SA 4.0
František Hoplíček O žních
František Hoplíček - Zátiší s knihou a kyticí (1943)
Hoplíček František, Stanislav Lolek (1934)
František Hoplíček, signatura
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Bedřich Bendelmayer
František Hoplíček: Hanačka (1941)
František Hoplíček – Sto let orelstva Brno, litografie (1922)
František Hoplíček Dáma v křesle (1919)
František Hoplíček - Hudební koncert Jan Kubelík (olej na plátně, 73×95 cm
František Hoplíček Na saních
František Hoplíček – Žně (1932)
František Hoplíček - Horní náměstí v Olomouci
Autor: František Hoplíček (1890-1946), Licence: CC BY-SA 4.0
František Hoplíček Podzimní orba
Hoplíček František, autoportrét (1945)
Hoplíček František, Moje matka
František Hoplíček Děti
Hoplíček František, Sedlák s kravami (1911)