František Horečka

František Horečka
Rodné jménoFrantišek Richard Horečka
Narození25. března 1894
Frenštát pod Radhoštěm
Úmrtí25. února 1976 (ve věku 81 let)
Nový Jičín
Povoláníučitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Horečka (25. března 1894 Frenštát pod Radhoštěm[1]25. února 1976 Nový Jičín[2]) byl moravský spisovatel a malíř, valašský vlastivědný pracovník, regionální literární historik.

Život

Pamětní deska Františka Horečky na domě č. 4 na náměstí Míru ve Frenštátu

Narodil se v rodině obuvníka ve Frenštátě Rajmunda Horečky a jeho manželky Terezie, rozené Krištofové.[1] Dne 27. prosince 1924 se v Tiché oženil s Julií Fialovou.[1] Jejich syn Svatopluk Horečka (1929–2006) byl redaktor a překladatel.[3]

Vystudoval učitelský ústav v Příboru, učitelské povolání vykonával v Kunčicích pod Ondřejníkem a v Tiché u Frenštátu. Do první světové války byl povolán v roce 1915, sloužil na haličské a italské frontě.[4] Po propuštění z vojenské služby učil na různých místech, naposledy ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde žil i po odchodu do důchodu.

Ve většině svého díla se František Horečka věnoval Valašsku.[4] Drobné práce Františka Horečky se objevovaly např. v ostravském měsíčníku Černá země a Lidových novinách[5] V letech 1928–1948 byl členem Moravského kola spisovatelů.

František Horečka byl též příležitostný malíř.[6] Příklady spisovatelů, kteří byli současně malíři, rozvedl ve studii zveřejněné v Rozpravách Aventina. V ní také popsal svůj vztah k malířství.[7]

Zajímavost

Když byla v roce 2013 otevřena schránka, která byla uložena do podstavce sousoší Cyrila a Metoděje na Radhošti v roce 1931, byla v ní nalezena kniha Františka Horečky O památném Radhošti.[8]

Dílo

  • Drsný živel (sloky o božích tvorech; Frenštát pod Radhošťěm, Pospíchal, 1915)
  • Za pět minut dvanáct (zápisky ze světové války; Brno, Moravské kolo spisovatelů [MKS], rok vydání neuveden)
  • Žena knězova (povídka z východního Haliče; Karlín, Šolc, 1919)
  • Pohádky pro velké děti (obálka a dřevoryt Břetislav Bartoš; Praha, Veraikon, 1921. Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Sebevrah (hra o třech dějstvích s předehrou; Praha, Koliba, 1923)
  • Radhošť, báje a život (verše; Frenštát p. R., Pohorská jednota, 1924)
  • Břetislav Bartoš, malíř národní tradice (Brno, Moravský Legionář, 1928)
  • Den a noc 'výjev z dějin světla, Praha, Jan Pospíchal, 1928)
  • Uloupená věčnost (groteskní román; Brno, Družstvo MKS, 1931?)
  • Blesky nad gruněm (Bratři) (hra o třech jednáních s dohrou; Praha, František Švejda, 1936)
  • Daň z lásky (příběhy jednoho mládí; Brno, Družstvo MKS, 1936)
  • Král smyslů (Frenštát p. R., Klub přátel umění, 1936)
  • Hore synku (tři rozpravy o Petru Bezručovi; Frenštát p. R., Moravský východ, 1937)
  • Strážce pokladu (k poctě sedmdesátých narozenin Petra Bezruče, dvěma kresbami doprovodil Jožka Baruch; Praha, Jožka Baruch, 1937)
  • Jak se mluví pod Radhoštěm (vybral autor ze své sbírky Nářečí na Frenštátsku; Praha, Bohuslav Pavliska, 1939)
  • My z hor (dvanáct povídek z krásné země; Brno, MKS, 1939)
  • Frenštátský národopis a přírodopis (Frenštát p. R., Městská rada a Národní pomoc, 1940)
  • Nářečí na Frenštátsku (pokus o rozbor; abecední seznam slov a rčení, přehlédl a úvodem opatřil František Trávníček; Frenštát p. R., Okresní osvětový sbor, 1941)
  • Kouzelná píšťalka (Frenštát p. R., Národní pomoc, 1942)
  • Když rozkvétá kapraď (tři pohádky z Bezkyd; Blansko, Karel Jelínek, 1944 )
  • Ševci (román o slávě a úpadku jednoho řemesla; Olomouc, Romuald Promberger, 1944)
  • Kouzla noci svatojanské (pohádky, ilustrace Vilém Wünsche; Opava, Iskra, Ad. Tománek 1947 a Albatros 1990)
  • Ohnivý květ (osm studií o Petru Bezručovi; Brno, Družstvo MKS, 1947)
  • Slunko nad Lysou (k 80. narozeninám národního básníka Petra Bezruče; Brno, Zemská osvětová rada, 1947)
  • My z hor (doslov Oldřich Rafaj; Ostrava, Krajské nakladatelství, 1962)
  • Pohádky letního slunovratu (ilustrace Ilja Hartinger, předmluva Jarmila Glazarová; Ostrava, Profil, 1967)
  • ¨¨Frenštátský literární salón (Nový Jičín, Vlastivědný ústav, 1969)
  • Samorosty (verše z let 1915–1972; Ostrava, Moravská lyrika, 1972)
  • Třínožka s vavřínem (román o slávě a zániku jednoho řemesla; Ostrava, Profil, 1973)
  • Tak mluvíme pod Radhoštěm (soubor slov a úsloví z Frenštátska, nově zpracovaný a rozšířený M. Horečkou z "Nářečí na Frenštátsku"; Rožnov pod Radhoštěm, Valašské muzeum v přírodě, 2011)

Odkazy

Reference

  1. a b c Matrika narozených Frenštát, 1886–1896, snímek 316, Záznam o narození a křtu [online]. Zemský archiv Opava [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. 
  2. Dálnopisem, poštou, telefonem. Rudé právo. 27. 2. 1976, s. 2. Dostupné online. 
  3. Databáze uměleckého překladu: Svatopluk Horečka [online]. Praha: Ústav translatologie UK [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  4. a b BLAŽÍČEK, Přemysl. František Horečka. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 270–271.
  5. Např. František Horečka: Volání žampionů. Lidové noviny. 16. 7. 1943, s. 1–2. Dostupné online. 
  6. Např.Antikvity Art Aukce, Horečka František: "Vrbice u Budyně – Ulička s průhledem na Hazenburg" Archivováno 4. 2. 2020 na Wayback Machine.
  7. František Horečka: Básník a malíř v jedné osobě. Rozpravy Aventina. 13-14/1930-1931, s. 153–154. Dostupné online. 
  8. Schránka z Radhoště vydala jen knihu a plakát. Novinky.cz. 19. 7. 2013. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

František Horečka2.jpg
František Horečka, Czech writer and painter (1894-1976)
Pamětní deska Františka Horečky- Nám. Míru 4, Frenštát p. R..jpg
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska Františka Horečky- Nám. Míru 4, Frenštát p. R.