František Hradil

František Míťa Hradil
František Míťa Hradil
František Míťa Hradil
Základní informace
Narození8. prosince 1898
Vsetín, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. srpna 1980 (ve věku 81 let)
Ledeč nad Sázavou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníhudební skladatel, pedagog, dirigent, učitel a hudební žurnalista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Míťa Hradil (8. prosince 1898 Vsetín[1]29. srpna 1980 Ledeč nad Sázavou) byl hudební skladatel, kritik, pedagog a publicista.

Život

Narodil se v jako syn hudebního skladatele, varhaníka a ředitele kůru ve Vsetíně Antonína Hradila. Již u otce získal kvalitní hudební vzdělání, takže po studiu na učitelském ústavu v Ostravě vykonal státní zkoušky z klavíru a zpěvu. Dále se zdokonaloval v mistrovské třídě brněnské konzervatoře u Leoše Janáčka. Stal se profesorem pedagogického oddělení Hudební školy v Mariánských horách a později ředitelem Masarykova ústavu hudby a zpěvu v Ostravě. Za jeho působení byla škola přebudována nejdříve na Městskou hudební školu a v roce 1953 na Vyšší hudebně-pedagogickou školu. Dnes škola pracuje pod názvem Janáčkova konzervatoř v Ostravě. Vychoval celou řadu vynikajících hudebníků. Jeho žákem byl např. hudební skladatel a klavírista Ilja Hurník. V letech 19211925 vedl Hudební školu kovodělníků ve Vítkovicích.

Pro ostravský kraj vykonával neocenitelnou osvětovou službu. Byl redaktorem časopisu Hudební a divadelní obzor, předsedou Kruhu přátel vážné hudby, členem porot při uměleckých soutěžích i sbormistrem mnoha amatérských pěveckých souborů. Kromě toho se sám aktivně účastnil koncertní činnosti. Byl také dirigentem Sokolského Pěveckého Sdružení župy Moravskoslezské a Těšínské v Moravské Ostravě mezi léty 1921 a 1931.

Dílo

Klavírní skladby

  • Moravské lidové písně (1922)
  • Chlapec (1925)
  • Deník (1925)
  • Pampelišky (1928)
  • Pionýrská hudební knížka (1954)

Komorní skladby

  • Klavírní kvintet (1922)
  • Andante pro klavírní trio (1925)
  • Malé taneční trio (1927)
  • Houslová sonáta (1927)
  • Hommage à J. S. Bach pro sólové housle (1935)

Orchestrální skladby

Kantáty

  • Balada o očích topičových (na báseň Jiřího Wolkra, 1923)
  • Poluška (taxt B. Beneš-Buchlovan, 1925)
  • Symfonická rapsodie (na slova Petra Bezruče, 1930)
  • Zpěv míru (tex Vítězslav Nezval, 1951)

Písně

  • Noc (text Rabíndranáth Thákur, 1922)
  • Poledne (Rabíndranáth Thákur, 1924)
  • Zpěvy slezské dědiny (1940)
  • Flétna v dáli (1940)

Sbory

Dětské sbory
  • V kožuchu (1935)
  • Pionýrský zpěvník (1954)
  • Květy v rozpuku (1955)
Ženské sbory
  • Zem nevyzpívaná (úprava lidových písní, 1938)
Mužské sbory
  • Tošonovice (text Petr Bezruč, 1920)
  • Utonulý (1922)
  • Slezský hymnus (slova Julius Zeyer, 1924)
  • Píseň vítězná (1924)
  • Kdo na moje místo (Petr Bezruč, 1926)
  • Gabryš Orság (text vlastní, 1926)
  • Otcova ukolébavka (1927)
  • Píseň Bezkydu (1927)
  • Červená, modrá a bílá (1929)
  • Travička zelená (1936)
  • Úsměvy ještěra (Bezruč, 1958)
Smíšené
  • Tři hudci (1926)
  • Ostrava (1935)
  • Hold Ostravě (1935)
  • Zdravice pěvců (1935)

Úpravy lidových písní pro sólové hlasy a sbory.

Literární dílo

  • Petr Bezruč a česká hudební tvořivost. (Příspěvek k poznání hudební tvořivosti, podnícené poesií Petra Bezruče), Moravská Ostrava, nákladem vlastním, 1937
  • Hudba a zpěv v kraji Leoše Janáčka. In: Od Ostravice k Radhošti, Ostrava, 1941
  • Zpěvy národa. Soupis sbírek a úprav lidových písní.
  • Hrajeme v souboru, metodická příručka k vyučování základů souborové hry pro učitele základních hudebních škol a hudebních kursů při osvětových besedách, pro vedoucí pionýrských souborů a závodních orchestrů, Praha, Státní hudební nakladatelství, 1961
  • Jaroslav Křička (27. 8. 1882 – 23. 1. 1969). Úplná bibliografie skladatelského díla k 100. výročí autorova narození, Praha : Městská knihovna, 1982
  • Katalog klavírních výtahů jevištních hudebně dramatických děl a skladeb vokálně symfonických, uložených v hudebních (notových) archivech Čs. rozhlasu, [Praha, Čs. rozhlas, 1967
  • Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka, Ostrava : Profil, 1981

Odkazy

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
František Míťa Hradil (1898-1980).jpg
František Míťa Hradil (1898-1980), hudební skladatel, kritik, pedagog a publicista