František Hrobař

František Hrobař
Narození2. července 1893
Kostelecká Lhota
Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. října 1985 (ve věku 92 let)
Jindřichův Hradec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípedagog, spisovatel a zoolog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Hrobař (2. června 1893 Kostelecká Lhota[1] na Rychnovsku – 19. října 1985 Jindřichův Hradec) byl český pedagog, botanik, ornitolog a jeden z prvních iniciátorů ochrany přírody a památných stromů.

Životopis

Vystudoval reálku, následně si udělal pedagogický kurz v Praze. Poté učil v řadě obcí v okolí Rychnova nad Kněžnou, kde se mimo pedagogickou činnost věnoval botanice, dendrologii, ornitologii a ochraně přírody. Později působil jako ředitel školy ve Vamberku a konservátor pro ochranu přírody MŠVU. Roku 1953 odešel do Jindřichova Hradce. Během svého života spolupracoval s několika významnými kapacitami, jako byli Prof. techn. dr. Jaromír Klika a Bohumil Kinský[2]

Dílo

Svým přístupem k ochraně přírody o desítky let předběhl dobu, zasloužil se o vyhlášení ochrany 53 druhů rostlin na Rychnovsku a několika set památných stromů – 20 let před vydáním celostátní vyhlášky. Také prosadil vyhlášení ptačí rezervace v kosteleckém parku a ochranu Zámělského borku. Vydal zhruba 80 odborných článků a několik významných publikací:

  • Květena Kostelecka a Rychnovska (1931)
  • Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kněžnou (1940)
  • Staré a památné stromy na Žambersku, Králicku a Rokytnicku v Orlických horách (1949)

Svým dílem v oblasti památných stromů na regionální úrovni navázal na práce Jana Evangelisty Chadta-Ševětínského. Mnohá z doporučení k ochraně památných stromů, která roku 1940 popsal, se ujala a jsou využívána dodnes. Patří k nim například:

  • prodloužení věku památného stromu ošetřením kmene, koruny a větví
  • ofotografování a archivace snímků všech význačných stromů
  • archivace konzervovaných průřezů z kmene zaniklých památných stromů (pokud to stav kmene dovoluje)
  • vysazení nového stromku téhož druhu na témže místě po zániku památného stromu
  • umístění vhodného památníčku na místě zániku památných stromů národního významu
  • tabulka označující památný strom umístěná opodál (odpovídá zákonu o ochraně přírody z r.1992!)

[3][4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1892-1900 v Kostelecké Lhotě, sign.77-6161, ukn.4510, str.30. Dostupné online
  2. ↑ František Hrobař botany.cz
  3. ↑ HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s. Kapitola 1. O Zaniklých památných stromech, s. 20. 
  4. ↑ HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Žambersku, Králicku a Rokytnicku v Orlických horách. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1949. 160 s. Kapitola 1. O Zaniklých památných stromech, s. 20. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ensign of Austro-Hungarian civil fleet (1869-1918).svg
Civil/merchant marine ensign of Austria-Hungary from 1869 to 1918