František Hrubík

Jeho Milost
Mons. ThDr. František Hrubík
Prelát Jeho Svatosti
Kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta
Jmenování2. května 1921 (kanovník)
Svěcení
Jáhenské svěcení8. prosince 1896
Kněžské svěcení3. dubna 1897
Osobní údaje
ZeměRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-UherskoČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum narození8. listopadu 1874
Místo narozeníPraha,
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí15. října 1928 (ve věku 53 let)
Místo úmrtíPoděbrady,
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Národnostčeská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Hrubík (8. listopadu 1874, Praha[1] – 15. října 1928, Poděbrady[2][3]) byl český římskokatolický kněz, Prelát Jeho Svatosti a kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze.

Život

Narodil se 8. listopadu 1874 v Praze.

Po studiu teologie působil ještě jako podjáhen a vikarista na arcibiskupské kurii. Dne 8. prosince 1896 přijal jáhenské svěcení a 3. dubna 1897 svěcení kněžské. Dne 25. června 1899 se stal ceremoniářem metropolitní kapituly a pracovníkem v archivu a 31. prosince 1901 byl jmenován ceremoniářem kardinála Lva Skrbenského z Hříště. Na konci ledna 1908 se stal jeho druhým sekretářem a 15. července 1912 jeho prvním sekretářem. Po sepsání dizertační práce s názvem „De sepultura ecclesiastica“ a složení zkoušek, získal doktorát z teologie.

Roku 1903 po smrti papeže Lva XIII. doprovázel kardinála Skrbenského na konkláve. Při návštěvě Ad limina mu papež Pius X. 19. října 1913 udělil titul Papežský tajný komoří. Tento titul mu byl znovu udělen papežem Benediktem XV., a to 5. září 1914.

Dne 15. června 1916 byl jmenován radou arcibiskupské konzistoře a členem konzilia „a Vigilantia“. Dne 9. listopadu stejného roku se stal radou brněnské diecéze. Na konci prosince stejného roku arcibiskupským komisařem gymnázia v Praze 2. Dále působil jako komisař gymnázia v Praze 7 (1918), prosynodální soudce (1919), prosynodální examinátor a examinátor svěcenců (1920) a také jako examinátor uchazečů o službu katechety na středních školách (1920).

Dne 2. května 1921 byl zvolen kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a slavnostně instalován byl 26. června.

Dne 1. ledna 1922 se stal kancléřem arcidiecéze a 1. února 1923 arcibiskupským komisařem pro zkoušky doktorandů teologie a pro zkoušky bohoslovců na teologické fakultě Univerzity Karlovy. Mezi jeho další funkce které zastával patří; arcibiskupský komisaře Karmelitek na Hradčanech a arcibiskupského gymnázia v Bubenči či zástupce arcibiskupa v Křesťanské Akademii.

Dne 19. ledna 1926 mu papež Pius XI. udělil titul Prelát Jeho Svatosti.

Zemřel 15. října 1928 po nemoci v lázních v Poděbradech. Pohřben byl na hřbitově na Olšanech.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Štěpána, sign. ŠT N30, s. 322
  2. ↑ SOA Praha, Matrika zemřelých Poděbrady 74, s. 23
  3. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Víta, sign. VÍT Z9, s. 219

Literatura

  • PODLAHA, Antonín Supplementum secundum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XVII, Pragae 1925, str. 42–44, Tab. X;
  • PODLAHA, Antonín Supplementum tertium ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XXI, Pragae 1928, str. 46;
  • PODLAHA, Antonín Supplementum quartum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XXV, Pragae 1931, str. 92.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“