František Jílek (1913–1993)

František Jílek
Základní informace
Narození	22. května 1913 Židenice, Morava Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	16. září 1993 (ve věku 80 let) Brno Česko Česko
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Žánry	klasická hudba
Povolání	dirigent, hudební skladatel, klavírista a dramaturg
Nástroje	klavír
Ocenění	národní umělec (1978)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Jílek (22. května 1913 Židenice^[1] – 16. září 1993 Brno) byl český dirigent, klavírista a skladatel.

Vystudoval reálné gymnázium a obchodní školu. Teprve poté vstoupil na brněnskou konzervatoř. Klavír a skladbu studoval u Jaroslava Kvapila a dirigování u Zdeňka Chalabaly a Antonína Balatky. Studia dokončil na mistrovské škole Pražské konzervatoře u Vítězslava Nováka. Nejprve učil na hudební škole Brněnské Besedy a byl druhým sbormistrem jejího pěveckého sboru. V roce 1937 se stal korepetitorem a příležitostným dirigentem brněnské opery. V letech 1939–1948 působil jako dirigent opery v Ostravě. V roce 1948 se stal dirigentem opery Národního divadla v Brně a po odchodu Zdeňka Chalabaly do Prahy i jejím šéfem.

Vedle klasického českého a světového operního repertoáru věnoval svou pozornost zejména dílu Leoše Janáčka a soudobých českých skladatelů. Již v Ostravě uvedl poprvé na scénu operu Veselohra na mostě Bohuslava Martinů. Jako interpret Janáčkových oper proslul i v zahraničí. Hostoval v řadě operních scén (Lipsko, Helsinky, Drážďany, Záhřeb). V roce 1958 provedl poprvé operu Osud a za nahrávku Její pastorkyně (v zahraničí uváděné jako Jenůfa) obdržel cenu Orphée d'Or de l'Academie National du Disque Lyrique (Prix Arturo Toscanini-Paul Vergnes).

Kromě operních představení řídil i symfonické orchestry v Ostravě i v Brně. V letech 1978–1983 převzal umělecké vedení Státní filharmonie Brno. Byl rovněž vynikající klavírista. Kromě sólových koncertů spolupracoval s Moravským kvartetem a byl znám jako výborný improvizátor. Již v době studií na konzervatoři získal za tuto schopnost Zeleného cenu.

Jako hudební skladatel vycházel z díla svých učitelů Jaroslava Kvapila a Vítězslava Nováka. Skladatelské dílo není příliš rozsáhlé. K nejznámějším dílům patří:

• Suita pro klavír, flétnu a klarinet
• Smyčcové kvartety
• Symfonie
• Romance a Burleska pro velký orchestr
• Scénická hudba k činohrám (Molière: Zdravý nemocný, William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Vítězslav Nezval: Manon Lescaut, Josef Kajetán Tyl: Tvrdohlavá žena aj.)

• Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
• Jaroslav Smolka: Malá encyklopedie hudby. Praha, Editio Supraphon, 1983.
• Jiří Ort: Pozdní divoch. Láska a život Leoše Janáčka v operách a dopisech. Praha, Mladá fronta, 2005. ISBN 80-204-1256-5

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Jílek (1913–1993)
• František Jílek v Encyklopedii dějin města Brna
• Národní divadlo Brno
• ZUŠ Františka Jílka, Brno
• Životopis a diskografie (en)
• Česká hudba – životopis Archivováno 14. 4. 2016 na Wayback Machine.