František Jakub Prokyš
| František Jakub Prokyš | |
|---|---|
| Narození | 1713 nebo 1715 Slaný |
| Úmrtí | 25. října 1791 České Budějovice |
| Národnost | česká |
| Povolání | malíř |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Jakub Prokyš (1715 Slaný – 25. října 1791 České Budějovice) byl český malíř a štafír z období rokoka.
Život
Narodil se ve Slaném v rodině malíře. Byl poddaným hrabat Martiniců z prunéřovského panství. Dne 15. září 1752 byl propuštěn z poddanství. Dne 29. října 1752 se oženil v Třeboni.[1] V roce 1761 koupil dům na českobudějovickém náměstí (dnes náměstí Přemysla Otakara II. č. 35).[2] V září 1767 se v Českých Budějovicích podruhé oženil. Zemřel ve svém domě v Českých Budějovicích.[1][3] Je po něm pojmenovaná ulice Prokišova v Českých Budějovicích.[4][5]
Dílo
- Fresky a obraz v borovanském klášteře (1748)[6]
- Oltářní obraz v kapli svaté Barbory v třeboňském kostele sv. Jiljí (1748)[6]
- Výzdoba kaplí Křížové cesty v Českém Krumlově
- Alegorie čtyř ročních období v hudebním pavilonu v zámecké zahradě v Českém Krumlově (1752)[7]
- Orientální kabinet v zámku Český Krumlov (cca 1755)[7]
- Výzdoba pavilonu Bellarie v Českém Krumlově (1755–1757)
- Výzdoba zámku Červený dvůr u Chvalšin (1755–1757)
- Výzdoba sálu a kabinetu kněžny Marie Terezie v zámečku Kvítkův Dvůr (Favoritenhof) u Českého Krumlova (1757)
- Fresky v kapli Andělů Strážných v klášteře ve Zlaté Koruně
- Pozlacení oltáře svatého Jana Nepomuckého v katedrále svatého Mikuláše v Českých Budějovicích
- Výzdoba špitálního kostela Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích (1763)
- Oltářní obraz svatého Aloise Gonzagy v kostele minoritského kláštera v Českém Krumlově[7]
- Obraz svatého Michaela v kostele minoritského kláštera v Českém Krumlově[7]
- Oltářní obraz svatého Blažeje ve sbírkách Okresního vlastivědného muzea Český Krumlov (cca 1763)[7]
- Podobizna borovanského preláta Augustina Dubenského (1764)[8]
Detail rokaje v prvním patře letohrádku Bellarie, Český Krumlov - Oltářní obraz Růžencové Panny Marie se sv. Dominikem a sv. Kateřinou Sienskou v kostele sv. Máří Magdaleny ve Chvalšinách (1768)[7]
- Výzdoba sálu Prelatury (Horní čp. 155) v Českém Krumlově (1769)[6]
- Oltářní obraz sv. Apoštolů v kostele svatého Víta v Českém Krumlově (1769)[7]
- Obraz růžencového oltáře v kostele Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích (1769)
- Oltářní obrazy Obrácení sv. Pavla a Narození Panny Marie v kostele svatého Víta v Českém Krumlově (1773)[7]
- Oltářní obraz svaté Anny v severní boční kapli kostela kapucínského konventu v Českých Budějovicích (1773)
- Oltářní obraz v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Netolicích (1776)[6]
- Výzdoba kaple Vzkříšení v kostele svatého Víta v Českém Krumlově (1777)[7]
- Výzdoba kaple v patře Opatovického mlýna (1777)[6]
- Obraz v kostele v Horním Záhoří (1777–1778)[6]
- Oltářní obraz svaté Anny v dominikánském konventu v Českých Budějovicích (1780)
Odkazy
Reference
- ↑ a b MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online.
- ↑ BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Českobudějovické náměstí, aneb Samsonova kašna, Bludný kámen a 48 domů. České Budějovice: [s.n.], 2007. S. 150.
- ↑ PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic [online]. [cit. 2020-12-18]. Heslo Prokyš František Jakub. Dostupné online.
- ↑ Názvy budějovických ulic. www.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-31.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-12-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Umělecké památky Čech. [s.l.]: Academia, 1977.
- ↑ a b c d e f g h i Dílo Františka Jakuba Prokyše. www.encyklopedie.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Prokop Toman. Nový slovník československých výtvarných umělců. II., L-Ž (1993), s. 321
Literatura
- MATOUŠ, F. František J. Prokyš, barokní malíř jihočeský. Ročenka Kruhu pro pěstování dějin umění 1937–1938. Výbor kruhu pro pěstování dějin umění, 1939.
- RAJDLOVÁ, Lenka. Pozdně barokní obnova kostela Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích a její autoři – malíř František Jakub Prokyš a sochař Leopold Hueber. In: Jihočeský sborník historický. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2013, roč. 82. [s. 125–140.]
- Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder. Band III. Lieferung 5, Pr-Re (1989), s. 333
- Prokop Toman. Nový slovník československých výtvarných umělců. II., L-Ž (1993), s. 321
- Bellaria: František Jakub Prokyš, České Budějovice:Foto Mida, 2008
- Umělecké památky Čech. Academia, 1982
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Jakub Prokyš na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Jakub Prokyš
Média použitá na této stránce
Kvítkův dvůr interiér.jpg
Autor: Karelkam, Licence: CC0
Kvítkův dvůr, interiér sálu, malířská výdoba od Františka Jakuba Prokyše
Autor: Karelkam, Licence: CC0
Kvítkův dvůr, interiér sálu, malířská výdoba od Františka Jakuba Prokyše
Bellarie, detail freskového rokaje s květinami.JPG
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
František Jakub Prokyš (1713–1791): Detail rokaje v prvním patře letohrádku Bellarie, Český Krumlov, Česká republika.
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
František Jakub Prokyš (1713–1791): Detail rokaje v prvním patře letohrádku Bellarie, Český Krumlov, Česká republika.
Prospectus Conventus Budovicensis Sac. Ord. Predic A 1774 excusus.jpg
Veduta kláštera od Johanna Christopha Winklera podle předlohy Františka Jakuba Prokyše
Veduta kláštera od Johanna Christopha Winklera podle předlohy Františka Jakuba Prokyše