František Ježek
František Ježek | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1925 – 1939 | |
Čs. ministr bez portfeje | |
Ve funkci: 1938 – 1938 | |
Čs. ministr zdravotnictví | |
Ve funkci: 1938 – 1938 | |
Předchůdce | Ivan Dérer |
Nástupce | Stanislav Mentl |
Stranická příslušnost | |
Členství | Čs. nár. demokracie Národní sjednocení SNJ |
Narození | 6. září 1890 Chrudim Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 29. listopadu 1969 (ve věku 79 let) Chrudim Československo |
Místo pohřbení | hřbitov U Kříže |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Profese | spisovatel, novinář, politik, redaktor a publicista |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Ježek (6. září 1890 Chrudim[1][2] – 29. listopadu 1969 tamtéž[3]) byl československý meziválečný politik, ministr československých vlád a poslanec za Československou národní demokracii a Národní sjednocení.
Biografie
V parlamentních volbách v roce 1925 a parlamentních volbách v roce 1929 byl zvolen do Národního shromáždění za národní demokraty. V parlamentních volbách v roce 1935 úspěšně kandidoval na Národní sjednocení, do kterého národní demokracie vplynula. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939,[4] přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do poslaneckého klubu nově ustavené Strany národní jednoty.[5]
Ve 20. letech 20. století patřil k předním politikům národních demokratů. Ve straně po parlamentních volbách roku 1925 působil v skupině okolo listu Demokratický střed, která byla kritická k tehdejšímu vedení. Okolo roku 1930 Ježek vystupoval proti stranické skupině okolo Františka Hodáče, kterou obviňoval z přílišné orientace na zájmy průmyslníků a velkopodnikatelů a zanedbávání zájmů zaměstnanců a středních vrstev. Pak se plně angažoval v debatách okolo vzniku a směřování formace Národní sjednocení. V roce 1937 patřil k odpůrcům rostoucího vlivu Jiřího Stříbrného a jeho příznivců. Po smrti Karla Kramáře si strana nezvolila předsedu, ale Ježek se stal jedním z místopředsedů. V březnu 1938 se Ježek stal ministrem a tím ukončil několikaletý pobyt národních demokratů (respektive Národního sjednocení) v opozici. V září 1938 hlasoval Ježek stejně jako lidovci Jan Šrámek a Jan Dostálek proti přijetí anglo-francouzského ultimáta, které tlačilo na Československou republiku, aby přijala požadavky nacistického Německa.[6] Ve třetí vládě Milana Hodži, v roce 1938, zastával nejprve post ministra bez portfeje, v květnu se stal ministrem zdravotnictví.
Profesí byl vrchním radou Československých státních drah a novinářem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Praze.[7] Pohřben byl v Chrudimi na hřbitově U Kříže.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí, 1928, s. 1302. [online]. google.cz [cit. 2014-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Parlamentní zastoupení Čsl. národní demokracie v III. voleném Národním shromáždění, Národní listy, 10. 11. 1929, s. 1.
- ↑ http://www.ustrcr.cz/cs/audio-archiv-zivotopisy
- ↑ František Ježek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-10]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2014-12-17]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 602–669.
- ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Kobetič, Pavel: Výročí měsíce - František Ježek. In: Chrudimský zpravodaj, XII. ročník, listopad 2009, s. 6. Dostupné online Archivováno 14. 8. 2016 na Wayback Machine.. [cit. 2016-07-17]
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Ježek
- Projev Františka Ježka v Národním shromáždění roku 1936
- Unikátní poznámky z roku 1938 psal vlastním těsnopisem. Na ministra Ježka se přitom málem zapomnělo Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné životopisné informace, citace z pramenů.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
František Ježek (1890-1969). Český politik.