František Jindřich I. Šlik

František Jindřich hrabě Šlik
Hrabě František Jindřich Šlik, kolorovaná fotografie portrétu z poloviny 18. století (Rodinný archiv Šliků v SOA Hradci Králové)
Principiální komisař u Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1743 – ?
Panovník	Marie Terezie
Skutečný tajný rada
Ve funkci: 1742 – 1746 ?
Panovník	Marie Terezie
Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci: 5. března 1741 – 1746
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	Štěpán Vilém Kinský
Nástupce	František Leopold Buquoy
Tajný rada
Ve funkci: 1738 – 9. ledna 1766
Panovník	Karel VI., Marie Terezie
Dvorní rada
Ve funkci: 1720 – ?
Panovník	Karel VI.
Císařský komorník
Ve funkci: 1710 – 9. ledna 1766
Panovník	Josef I., Karel VI., Marie Terezie
Narození	28. února 1696
Úmrtí	9. ledna 1766 (ve věku 69 let)
Choť	(1723) Eleonora z Trauttmansdorffu (1701–1769)
Rodiče	Leopold Schlik z Holíče a Pasounu (1663–1723) Marie Josefa Wratislavová z Mitrowicz (1678–1737)
Děti	Leopold Jindřich František (1729–1770)
Příbuzní	strýc: František Josef Schlik (1656–1740) teta: Marie Anna Josefa Kolowratová (1691–1771) tchán: František Václav z Trauttmansdorffu (1677–1753)
Sídlo	Zámek Kopidlno
Commons	Franz Heinrich I. Schlik
1723 rytíř sv. Václava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Jindřich I. Josef hrabě Šlik z Holíče a Pasounu (Franz Heinrich I. Josef Reichsgraf Schlik zu Bassano) ^{[pozn. 1]}(28. února 1696 – 9. ledna 1766) byl český šlechtic a rakouský politik. Díky rodinnému zázemí se od dětství pohyboval v prostředí císařského dvora, v letech 1741–1746 zastával funkci nejvyššího maršálka Českého království. Po strýci Františku Josefu Šlikovi byl od roku 1740 majitelem rozsáhlých statků ve východních Čechách (Kopidlno), v rámci rodového dědictví na panství Veliš mu patřily také Prachovské skály.

Pocházel z významného šlechtického rodu Šliků, narodil se jako jediný syn českého nejvyššího kancléře Leopolda Antonína Šlika a jeho manželky Marie Josefy Vratislavové z Mitrovic.^[1] Díky vlivnému postavení svého otce byl předurčen ke kariéře ve státních službách a již ve čtrnácti letech byl jmenován císařským komorníkem (1710). Dosáhl také pečlivého vzdělání a současníci zmiňovali jeho přehled. Od roku 1720 byl dvorním radou a během korunovace Karla VI. v Praze byl pasován rytířem sv. Václava. V roce 1738 byl jmenován tajným radou. Na počátku války o rakouské dědictví na rozdíl od mnoha jiných zachoval věrnost Marii Terezii a v letech 1741–1746 zastával funkci nejvyššího maršálka Českého království,^[2] v návaznosti na to obdržel titul skutečného tajného rady (1742). V roce 1743 byl principiálním komisařem u českého zemského sněmu, při příležitosti korunovace Marie Terezie na českou královnu hostil mladou panovnici ve svém pražském paláci (1743). Z finančních důvodů se nakonec vzdal veřejných aktivit a odešel do soukromí na své statky ve východních Čechách.

Po otci zdědil panství Radim u Kouřimi, byl také majitelem paláce ve Vídni a letní rezidence v Laxenburgu. Po smrti strýce Františka Josefa Šlika (1740) zdědil rodový fideikomis (Veliš, Kopidlno),^[3] do té doby byl uživatelem apanáže z výnosu fideikomisu. Kromě fideikomisu se snažil uplatnit nárok i na další část majetku (Jičíněves, Vokšice), kterou zdědila manželka zemřelého Františka Josefa. Soudní spor trval pět let^[4] a nakonec vyzněl ve prospěch vdovy po Františku Josefu Šlikovi.^{[pozn. 2]} František Jindřich navíc kvůli zadlužení musel z otcovského dědictví prodat Radim (1750). Příprava k prodeji radimského panství proběhla již v roce 1747 pořízením podrobného inventáře (k panství tehdy patřilo šest vesnic), ve veřejné dražbě koupila Radim hraběnka Augusta Kinská.^[5] Přes finanční obtíže budoval na východočeských statcích barokní krajinu, čímž pokračoval v započatém díle svého strýce Františka Josefa Šlika.

Během korunovace Karla VI. v Praze se v červenci 1723 oženil s hraběnkou Eleonorou z Trauttmansdorffu (1701–1769), dcerou Františka Václava z Trauttmansdorffu.^{[pozn. 3]} Měli spolu šest dětí, z nichž čtyři zemřely v dětství. Dědicem majetku se stal jediný syn Leopold Jindřich František (1729–1770).

• RYCHNOVÁ, Lucie: František Josef Šlik a česká barokní krajina. Život šlechtice na východočeském venkově; Praha, 2020, 300 s. ISBN 978-80-88013-99-0
• VÁCHA, Štěpán a kolektiv: Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723; NGP Praha, 2009; 528 s. ISBN 978-807035-428-5
• VOKÁČOVÁ, Petra: Příběhy o hrdé pokoře. Aristokracie českých zemí v době baroka; Nakladatelství Academia Praha, 2014; 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Jindřich I. Šlik na Wikimedia Commons