František Jindřich Schlik
| František Schlik | |
|---|---|
 Erb rodu | |
| Hlava rodu Schliků | |
| Ve funkci: 21. dubna 1957 – 23. ledna 2005 | |
| Předchůdce | Jindřich Maria Schlik |
| Nástupce | Jindřich Schlik |
| Narození | 8. července 1914 Vokšice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 23. ledna 2005 (ve věku 90 let) Jičín  Česko |
| Choť | (1945) Kunhuta Busseul (1921–2008) |
| Rodiče | Jindřich Maria Schlik (1875–1957) a Margareta z Thun-Hohensteinu (1885–1968) |
| Děti | 1. Jindřich (* 1946) 2. Terezie, provd. von Brandt (* 1949) 3. František (* 1952) |
| Příbuzní | bratr: Zikmund Schlik (1916–1988) bratr: Jindřich František Schlik (1916–2004) bratr: Ondřej Schlik (1917–1942) sestra: Marie Margareta, provd. Bucková (1921–2013) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Jindřich Schlik (celým jménem František Jindřich Sigmund Antonín Maria hrabě Schlik z Holíče a Pasounu;[1] 8. července 1914 Vokšice – 23. ledna 2005 Jičín)[2] byl český šlechtic z rodu Schliků (Šliků) a signatář Prohlášení české a moravské šlechty ze září 1939.
Život
Narodil se jako první potomek a nejstarší syn Jindřicha Marii Schlika (1875–1957), majorátního pána na zámcích Jičíněves a Vokšice, a jeho manželky Margarety Thun-Hohensteinové (1885–1968).
Jako vlastenec podepsal Prohlášení české a moravské šlechty ze září 1939 – společně se svým otcem Jindřichem Mariou Schlikem a bratry Zikmundem (1916–1988), Jindřichem (1916–2004) a Ondřejem (1917–1942).
Po komunistickém puči byl jeho rodičům znárodněn majetek a v únoru 1949 byli donuceni narychlo opustit zámek. Poté František pracoval jeden rok jako tajemník dosazeného správce. Následovala práce kočího na bývalém schlikovském statku. Později přijal práci na pozici odhadce léčivých bylin ve firmě Spofa. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy emigroval s rodinou do Spolkové republiky Německo.[3]
Po sametové revoluci mu byl vrácen majetek v restituci. Jeho rod tak vlastní např. zámek v Jičíněvsi.
Rodina
Dne 17. dubna 1945 se v Jičíněvsi oženil s francouzskou hraběnkou Kunhutou Busseul (4. června 1921 Horgoš, Srbsko – 21. dubna 2008 Jičíněves), dcerou Raoula Busseula a jeho manželky Marie Terezie Lobkowiczové.[2] Narodily se jim následující děti:[2]
- 1. Jindřich (* 19. 3. 1946 Praha)
- ⚭ (7. 6. 1969 Praha) Zdenka Jílková (* 21. 3. 1948 Pardubice)
- 2. Terezie (* 11. 1. 1949 Jičín)
- 3. František (* 9. 1. 1952 Jičín)
- ⚭ (20. 10. 1995 Sonderborg, Dánsko) Anna Divina Beatrice Mastellari (* 3. 2. 1947 Schwäbisch-Hall)
Odkazy
Reference
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Schliků 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-07-24 [cit. 2022-11-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 330.
- ↑ VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 141.
Související články
- Deklarace zástupců české šlechty na obranu československého státu a národa
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Wappen derer Grafen Schlick (Schlik) von Bassano (Pass(u)n) und Weißkirchen