František Josef z Oppersdorfu

František Josef z Oppersdorfu
František Josef z Oppersdorfu
	Erb Oppersdorfů
Moravský zemský hejtman
	Ve funkci:; 1704 – 1714
Panovník	Leopold I., Josef I., Karel VI.
Předchůdce	Karel Maxmilián Thurn-Valsássina
Nástupce	Jeroným Colloredo-Waldsee
Hejtman Svídnického knížectví
	Ve funkci:; 1702 – 1714 ?
Panovník	Leopold I.
Hejtman Přerovského kraje
Hejtman Olomouckého kraje
Císařský tajný rada
Císařský komorník
Panovník	Leopold I.
Říšský dvorský rada
Panovník	Leopold I.
Narození	22. září 1660 ; Brno ; Habsburská monarchie
Úmrtí	23. května 1714 (ve věku 53 let) ; Paskov ; Habsburská monarchie
Choť	Anna Marie Henckelová z Donnersmarcku
Rodiče	Bedřich Leopold z Oppersdorfu ; Anna Helena Jakardovská ze Sudic
Děti	bezdětný
Zaměstnání	politik, úředník
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Josef hrabě z Oppersdorfu, svobodný pán z Dubu a Frýdštejna (22. září 1660 Brno – 23. května 1714 Paskov) byl moravský šlechtic z rodu Oppersdorfů. Zastával funkce ve správě moravských krajů a slezských knížectví, nakonec byl zemským hejtmanem na Moravě (1704–1714).

Životopis

Narodil se v Brně jako druhorozený syn Bedřicha Leopolda z Oppersdorfu (†1699) a jeho první manželky Anny Heleny Jakardovské ze Sudic (†1661). Druhá manželka Bedřicha Leopolda Marie Eleonora (1623–1687) byla sestrou významného dvořana a státníka knížete Ferdinanda z Ditrichštejna, což přineslo jistý vliv i jejím nevlastním synům, i když dlouhou dobu byl vztah mezi Ditrichštejny a Oppersdorfy velmi vlažný^[1]. František Josef získal čestné hodnosti císařského komorníka a říšského dvorského rady, poté zastával funkce olomouckého a přerovského krajského hejtmana. V letech 1702–1714 byl hejtmanem ve Svídnicku^[2] a nakonec v letech 1704–1714 zemským hejtmanem na Moravě, byl též jmenován tajným radou.

Majetkové poměry

Po otci zdědil panství Paskov se zámkem a dům v Olomouci na Horním náměstí (Edelmannův palác)^[3]. Na paskovském panství založil vesnici Oppersdorf (nyní Oprechtice, součást Paskova)^[4] a snažil se zvýšit výnosy, panství se přesto dále zadlužovalo. Paskovský zámek byl tehdy honosným a bohatě vybaveným sídlem doplněným zahradou a parkem se sochařskou výzdobou^[5]. Po jeho smrti byl Paskov prodán v dražbě (1717), poté i Edelmannův palác v Olomouci (1719). Od roku 1700 byl František Josef ženatý s hraběnkou Annou Marií Henckelovou z Donnersmarcku (1677–1739), manželství zůstalo bez potomstva.

Odkazy

Reference

↑ SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenbergů za vlády Leopolda I.; České Budějovice, 2009 ISBN 978-80-7394-165-9
↑ Ottův slovník naučný, díl XVIII.; Praha, 1902 (reprint 1999) ISBN 80-7185-259-7
↑ MLČÁK, Leoš: Štukové figurální stropy na zámku v Dřevohosticích; Sborník státního okresního archivu Přerov, 2001 dostupné online Archivováno 9. 6. 2020 na Wayback Machine.
↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V.; Praha, 2002 ISBN 978-80-7277-0397
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1982

Externí odkazy

Rodokmen Oppersdorfů

Předchůdce:
Karel Maxmilián Thurn-Valsássina

Moravský zemský hejtman
1704–1714

Nástupce:
Jeroným Colloredo-Waldsee

[1] SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenbergů za vlády Leopolda I.; České Budějovice, 2009 ISBN 978-80-7394-165-9

[2] Ottův slovník naučný, díl XVIII.; Praha, 1902 (reprint 1999) ISBN 80-7185-259-7

[3] MLČÁK, Leoš: Štukové figurální stropy na zámku v Dřevohosticích; Sborník státního okresního archivu Přerov, 2001 dostupné online Archivováno 9. 6. 2020 na Wayback Machine.

[4] KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V.; Praha, 2002 ISBN 978-80-7277-0397

[5] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1982

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Navigation

Navigace

Tématické portály